Francouzská levice nejdříve slavila, teď protestuje. Barnierově vládě chce co nejdříve vyslovit nedůvěru
„Nelehké soužití“ jakožto ne zcela dokonalé pojmenování bezprecedentní situace. Tak francouzský deník Le Figaro komentoval tah prezidenta Emmanuela Macrona jmenovat do čela vlády republikána Michela Barniera. Před novým premiérem teď leží složitý výběr ministrů i brzká hrozba vyslovení nedůvěry vládě, které avizuje levice. Ačkoli Barnier slíbil, že v jeho kabinetu bude místo pro všechny, sešel se zatím jen se zástupci pravice a středu.
Bezprostředně po vyhlášení výsledků druhého kola předčasných parlamentních voleb na začátku července slavili příznivci levice na zaplněném náměstí République nečekané vítězství Nové lidové fronty. Většinu z nich by nejspíše nenapadlo, že o dva měsíce později se o kus dál, na náměstí Bastille, někteří sejdou znovu, tentokrát však k vyjádření nesouhlasu s Macronovým rozhodnutím usadit do premiérského křesla republikána Michela Barniera.
‚Popření demokratických principů.‘ Tisíce Francouzů demonstrovalo proti novému pravicovému premiérovi
Číst článek
Protesty svolala krajní levice společně s odbory. „Zde i v celé Francii lidé brání vítězství Nové lidové fronty a bojují proti uzurpování moci Macronem, který má za to, že může ignorovat výsledky voleb a vymýšlet čachry s Národním sdružením,“ prohlásila na sobotní demonstraci s odkazem na krajní pravici europoslankyně Manon Aubryová z Nepodrobené Francie.
Předseda této strany Jean-Luc Mélenchon opakovaně mluvil o ukradených volbách a zradě na voličích, volby někteří Francouzi na sociálních sítích označili za ztrátu času nebo hru na demokracii.
Samotnému výběru nového předsedy vlády předcházely dva měsíce napjatého čekání, které Macron ospravedlňoval pauzou kvůli pořádání olympijských a paralympijských her a skutečností, že ani jedna strana nezískala většinu.
‚Zbytečné volby‘
Po několikatýdenním upozadění domácí politiky pak ke konci srpna šéf Elysejského paláce odstartoval šňůru jednání s kandidáty na premiérský post, z nichž ale nejprve zcela vyloučil právě zástupce vítězné Nové lidové fronty. Krok odůvodnil chybějící zárukou stability s tím, že by levicový kabinet vzápětí čelil hlasování o nedůvěře. Ze stran levicových politiků a jejich voličů se na něj okamžitě snesla kritika.
Hledání nástupce Gabriela Attala pokračovalo a v kuloárech se začala skloňovat jména socialistického expremiéra Bernarda Cazeneuva či republikánského předsedy regionu Hauts-de-France Xaviera Bertranda. Ukázalo se však, že zmíněnému riziku vyvolání hlasování o nedůvěře by se vzhledem k mezistranickým rozepřím nevyvarovali ani oni dva.
Stejně tak se mu ale pravděpodobně nevyhne ani Macronova konečná volba a nově jmenovaný premiér, někdejší ministr zahraniční a unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, kterého do čela Matignonského paláce prezident dosadil minulý čtvrtek.
Pro řadu Francouzů a Francouzek, včetně Pařížanky Mathilde, je jeho volba překvapením. „Byly to v zásadě zbytečné volby. Nepopírám, že je Barnier asi zkušený politik, ale vyhrála jednoznačně levice, tudíž měl prezident jmenovat premiéra z jejích řad,“ podotkla pro iROZHLAS.cz.
Shodou okolností se 73letý republikán ve svém věku stal nejstarším premiérem země, čehož si média všímají hlavně v kontrastu s 35letým Attalem, jenž se naopak do čela francouzské vlády postavil jako vůbec její nejmladší předseda.
Návrh na svržení vlády
Barnier je jakožto konzervativní a pravicový politik trnem v oku zejména pro zmíněnou levici. Nepodrobená Francie už avizovala, že hned při prvním parlamentním zasedání předloží návrh na svržení vlády. „V demokracii je nepřijatelné, aby po volbách, v nichž zvítězila Nová lidová fronta, byl premiérem někdo z řad strany, která má čtyřicet poslanců,“ uvedl její poslanec Manuel Bompard.
Macron jmenoval nového premiéra Francie. Bude jím bývalý ministr zahraničí Barnier
Číst článek
Podle svých slov nevěří tomu, že by se v Barnierově týmu objevili nějací levicoví ministři. „Zdá se mi, že tato vláda bude jasně pokračovat v macronovské tradici, a navíc se ještě více posune napravo, protože vznikla na základě dohody mezi Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou,“ dodal politik v rozhovoru pro televizní stanici France 2.
Barnier ihned po jmenování ubezpečoval, že v jeho vládě bude místo pro členy z celého politického spektra, doposud se však sešel jen se zástupci středolevých a středopravých stran a centristické koalice Spolu.
Socialisté s ním zatím schůzku odmítli a Nepodrobená Francie a ekologové podle svých vyjádření dosud neobdrželi pozvánku. Příští týden se má nicméně premiér setkat s komunisty, kteří ale dopředu říkají, že si „nedělají iluze“.
Kritika Macrona
Předseda ultrapravicového Národního sdružení Jordan Bardella i Marine Le Penová v reakci na nového premiéra prohlásili, že vyslovení nedůvěry z jejich strany nebude automatické, avšak hodlají veškeré jeho kroky pozorně sledovat. Na složení vlády se podílet odmítají.
Podle šéfa lepenovců bez jejich podpory nicméně Barnier nic nezmůže. V televizním rozhovoru mu také vzkázal, že pokud je jen „Macronovou nastrčenou figurkou“, vláda stejně padne.
Ani pro podporovatele Národního sdružení není volba Barniera uspokojivá. Pod příspěvky Bardellova účtu na sociální síti X například zdůrazňují, že Macron měl brát v potaz „vůli Francouzů“ a fakt, že stranu Marine Le Penovou jich volilo několik milionů.
‚Máme prezidenta, který chce být i premiérem a šéfem strany.‘ Levice nepůjde na jednání s Macronem
Číst článek
Bezprecedentní politické drama tak jmenováním nového premiéra po dlouhém čekání nekončí a spíše otevírá další kapitolu komplikovaného výběrů nových šéfů resortů a reálné možnosti okamžitého hlasování o nedůvěře vládě, kterým Macron paradoxně původně argumentoval při rozhodnutí nesvěřit sestavení vlády levici.
Její voliči pak v prezidentových rozhodnutích vidí především autoritářskou snahu o uchopení moci, vědomé přehlížení výsledků voleb a odmítání snahy o kompromis. Celou situaci ztěžuje i fakt, že vytváření koalic není ve francouzské politice běžnou praxí.
Francouzská ústava navíc neudává předsedovi vlády lhůtu, během níž má povinnost představit členy svého kabinetu, a tak je možné, že po téměř dvouměsíčním výběru premiéra bude vzhledem k napjaté politické situaci následovat i delší než obvyklé čekání na jména nových ministrů – jen pro představu: během dvou mandátů Emmanuela Macrona šéfové vlád své ministry zatím představili maximálně čtyři dny po svém uvedení do funkce. Barnier zatím ve středu přislíbil novou vládu jmenovat příští týden.
