Paddleboardy na řekách jsou zbytečné riziko. Tříští pozornost záchranářů, říká mluvčí policie
Policisté a hasiči v rámci aktuální povodňové situace řešili také několik případů lidí, kteří se vydali na rozvodněné toky na různých drobných plavidlech. „Pokud je určitý povodňový stupeň, je to činnost zakázaná, a především je to mimořádné riziko, které zaměstnává všechny složky integrovaného záchranného systému a zbytečně je to tříští,“ řekl pro iROZHLAS a Radiožurnál mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Záchranné složky by se přitom namísto řešení podobných situací mohly věnovat evakuacím a záchranám těch, kteří to skutečně potřebují, zdůraznil Moravčík. Doplnil, že se ale jedná pouze o ojedinělé případy.
Na paddleboardu se na rozvodněnou řeku vydali například v sobotu tři muži, kteří sjížděli Odru z Polanky nad Odrou do Ostravy-Zábřehu. Nakonec je zastavila policie, jak uvedla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková.
K podobnému případu došlo i v neděli v Praze, kde hasiči a policisté z Vltavy vytáhli tonoucího muže, který se rozhodl, že si zaplave. „Do řeky skočil na Smíchově a proud ho odnesl asi dva kilometry až ke Karlovu mostu, kde se zachytil rákosí,“ uvedli policisté na síti X.
Právní rozdíly
Dva zmiňované případy se ovšem z právního pohledu liší. „Pokud je na řece druhý a vyšší stupeň, tak se nesmí sjíždět, to znamená, nesmíte na ní na paddleboardu, nesmíte na ní na loďce, ale zákon nehovoří o tom, že se tam nesmíte koupat. To znamená, že víceméně jsou pak přestupky na úrovni veřejného pořádku,“ vysvětlil pro iROZHLAS Moravčík.
„Pokud jde o občana, který se rozhodne si jít zaplavat do rozvodněné řeky, přestože byl vydán zákaz, aby se něco takového stalo, tak tady je pokuta podle speciálního zákona o integrovaném záchranném systému ve spojení s krizovým zákonem až 20 tisíc,“ popsal v rozhovoru na Radiožurnálu právník Tomáš Nahodil.
„Ale pokud jde o ty paddleboardisty nebo kanoisty a podobně, kteří se rozhodnou splouvat řeku, která je evidentně ve druhém nebo třetím stupni povodňového stupně, tak na to pamatuje zákon o vnitrozemské plavbě, který přímo zakazuje splouvat jakýmkoliv plavidlům vodní cesty, které jsou tedy v tom druhém a třetím stupni nebezpečí.“
Situaci ohledně lidí, kteří do vody skáčou nebo se ji pokoušejí sjíždět, komentovala policie i na sociální síti X. Napsala, že tyto lidi „upřímně lituje a přeje jim, aby se jim dostalo odborné pomoci“.
Apel na občany prostřednictvím sítě X zdůraznil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Složky integrovaného záchranného systému mají plné ruce práce i bez těch, kdo riskují úplně zbytečně,“ napsal.
Odmítnutí evakuace
Práci záchranných složek komplikují také ti, kteří neuposlechnou výzvy k evakuaci. Na to upozornil premiér Petr Fiala (ODS) na síti X, kde vyzval k dodržování pokynů starostů a složek integrovaného záchranného systému. „Situace je opravdu nebezpečná a není možné ji podceňovat,“ napsal.
Někdy po odmítnutí výzvy k opuštění domovů musejí být posléze i tak vyzvednuti, tentokrát již hasiči na člunech. To se týká například osmdesátiletého seniora v Rapotíně, který zprvu domov odmítal opustit a poté na záchranu čekal na plotě, jak informovali zástupci Olomouckého kraje.
Hasiči ovšem v současnosti nemají konkrétní počty takových případů. „Každý musí poslechnout těchto výzev a v případě, že z nějakého důvodu odmítne, tak velitel zásahu ho musí ztotožnit. To znamená vzít si jeho občanský průkaz, musí vědět, o koho se jedná, kdo teda tu evakuaci odmítá,“ objasnil právník Nahodil.
„Z hlediska zákona o integrovaném záchranném systému je neuposlechnutí výzvy velitele zásahu k opuštění nemovitosti pokutováno až 100 tisíci korunami.“
