Právník Nahodil: Výzva k evakuaci je poslední varování. Za neuposlechnutí hrozí až 100 tisíc pokuta

Od začátku povodní už bylo evakuováno přes 12 000 lidí, někteří z nich ale opustit svůj domov původně odmítli a hasiči se pro ně museli vracet se speciální technikou nebo vrtulníkem, protože cestu už odřízla voda. „Neuposlechnutí výzvy velitele zásahu k opuštění nemovitosti je podle zákona pokutováno až 100 tisíci korunami,“ upozorňuje právník Tomáš Nahodil v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hasiči v Antošovicích

Hasiči v Antošovicích | Zdroj: HZS Moravskoslezského kraje

Je výzva k evakuaci skutečně výzvou, anebo spíš příkazem? Jinými slovy, je povinná?
To, co vidíme v televizi, je v tom dobrém slova smyslu mašinerie, která se roztočila podle krizového zákona a podle zákona o integrovaném záchranném systému. Evakuace nejsou prostá doporučení, jsou to skutečně výzvy, které činí, řeknu to právnicky, oprávněné úřední osoby. Ať už to je velitel hasičského záchranného sboru, prostě policista, nebo starosta obce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Tomášem Nahodilem

Jsou to všichni ti, kteří jsou zainteresováni v celém koloběhu integrovaného záchranného systému. Takže každý musí poslechnout těchto výzev a v případě, že z nějakého důvodu odmítne, tak velitel zásahu ho musí ztotožnit. To znamená vzít si jeho občanský průkaz, musí vědět, o koho se jedná, kdo teda tu evakuaci odmítá. Z hlediska zákona o integrovaném záchranném systému je neuposlechnutí výzvy velitele zásahu k opuštění nemovitosti pokutováno až 100 tisíci korunami.

Jsou ta pravidla jiná, pokud je dokonce vyhlášený stav nebezpečí? Mění to nějak situaci?
Stav nebezpečí se vyhlašuje právě podle krizového zákona. Když jsem šel sem do rádia, tak ho vyhlásily už tři kraje. Celou situaci jakoby umocňuje. To znamená, že si rozhodně už nemůžeme říkat, že je to nějaké doporučení nebo prostá výzva. Je to skutečně poslední varování před téměř apokalyptickými následky, které je činěno v dobré víře, aby se uchránil zejména lidský život.

Povodňový stav hlásí 222 míst v Česku. Velká voda má nad ránem dorazit do Troubek

Číst článek

Pokud člověk tedy výzvu neuposlechne, pak se k němu záchranáři dostávají třeba i s ohrožením vlastního života. Mluvil jste o pokutě až 100 tisíc korun. Musí se pak lidé třeba i nějak podílet na nákladech takové akce?
Každý ten případ je jedinečný. Tahle záchrana lidského života není srovnatelná s tím, co známe z našich běžných podmínek. Mám na mysli, že si zavoláte záchranku, řeknete si, no ono to vlastně není tak zlý, já to nějak přežiju, za hodinu za dvě si ji zavoláte znovu, a ani to se nepovažuje za zneužívání záchranné služby, takže je to skutečně složité.

Samozřejmě že vznikají komplikace, že se složky integrovaného záchranného systému, pokud vůbec, na ta postižená místa dostávají o hodinu o dvě později a hůře, ale nesetkal jsem se s tím, že by to těm lidem potom bylo dáno k proplacení.

Připomenu, že hasiči třeba ráno vytahovali z rozvodněné Vltavy muže, který si šel na Smíchově zaplavat, voda ho pak odnesla až ke Karlovu mostu, v sobotu si zase tři muži vyrazili v Ostravě na Odru s paddleboardem, tak tady nehrozí žádné postihy?
Pohledem práva jde o trochu jiné případy. Když je podle toho krizového zákona, respektive zákona o integrovaném záchranném systému vyhlášen stav nebezpečí, tak každý musí uposlechnout výzev starosty a dalších složek integrovaného záchranného systému. Mezi výzvy řadíme i určitá omezení a nařízení, například to omezení může být nechodit právě do rozvodněných řek.

Pražští hasiči a policisté zachraňovali muže, který si chtěl zaplavat ve Vltavě. Proud ho nesl 2 kilometry

Číst článek

Pokud jde o občana, který se rozhodne si jít zaplavat do rozvodněné řeky, přestože byl vydán zákaz, aby se něco takového stalo, tak tady je pokuta podle speciálního zákona o integrovaném záchranném systému ve spojení s krizovým zákonem až 20 tisíc.

Ale pokud jde o ty paddleboardisty nebo kanoisty a podobně, kteří se rozhodnou splouvat řeku, která je evidentně ve druhém nebo třetím stupni povodňového stupně, tak na to pamatuje zákon o vnitrozemské plavbě, který přímo zakazuje splouvat jakýmkoliv plavidlům vodní cesty, které jsou tedy v tom druhém a třetím stupni nebezpečí.

Nejedná se jenom o lodě, ale o cokoliv, co je schopno nést člověka a ten člověk to může řídit. To znamená, to může být surf, to může být kanoe, pramice.

Ještě k dalšímu problému, který teď mohou lidé řešit. Informujeme o tom, že jsou města a vesnice, které jsou odříznuté doslova od světa, kam nejezdí doprava, oni sami se nemohou dostat nikam, třeba zítra do práce nebo mají pracoviště pod vodou. Tak jak mají v takové situaci postupovat?
Obecně platí, že pokud odklízím nějaké následky na vlastním domově způsobené povodní anebo pokud se nemohu dostavit do zaměstnání, pokud dojíždím a cesty jsou zaplavené, tak mám nárok na náhradní volno bez náhrady mzdy.

Takže se nemusí bát, že když se v pondělí nedostaví, protože se prostě nedostanou do práce, že by měli nějaké problémy?
Situace je díky médiím i díky Radiožurnálu poměrně dobře online zpracovaná, že všichni víme, co se děje, určitě to ví i zaměstnavatelé, pokud sami nejsou v nějakém nebezpečí, myslím jejich podniky v tom místě.

Věra Štechrová, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme