Co se týče dopadu na výsledky žáků, nejhorší scénáře se podle České školní inspekce nenaplnily. Byť dopady byly patrnější u škol s více žáky z chudých rodin. Vidíte to stejně?
Vidím to stejně. Jenže si také myslím, že psychický stav dětí je horší důsledek pandemie, než kdyby se propadly jejich školní výsledky. Kdybych si z těchto dvou možností měla volit, tak bych raději, aby měli žáci horší výsledky, ale byli psychicky víc v pohodě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak dopadly pandemické roky na psychiku dětí a dospívající, přibližuje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy

Předpokládám, že je to problém i kvůli tomu, že je v Česku nedostatek psychologů a psychiatrů, kteří by se žákům s problémy mohli věnovat.
O tomhle mluvíme už skoro pět let a určitě poslední tři roky intenzivně. Dětská psychologická a psychiatrická péče v České republice potřebuje výraznější podporu a reformu.

Zatím úplně nevidím výsledky, které by nám ve školách pomáhaly zvládat pandemii úzkostí a duševní nepohody, která tam panuje. A která často přesahuje kompetenci a možnosti učitelů.

Je nesmírně frustrující, když víte, že je to dítě v nepohodě, ale nemáte nástroje jak to řešit. Nebo lépe řečeno, všechny nástroje, které jako učitel máte, už jste použil. Ale nemáte to dítě kam odkázat. Vezmou ho třeba až za půl roku, to je běžný stav.

Pro učitele je to maximálně frustrující, protože učitelství je z podstaty pečující profese. A tady je učitelům znemožněno dostatečně pečovat.  

Mluvit s rodiči

Jak se s odstupem času vyrovnali s celým obdobím pandemie a s dlouhým uzavřením škol učitelé?
Já myslím, že to máme v sobě uzavřeno a neradi na to vzpomínáme. Docela mě toto výročí překvapilo, protože mám celé toto období v mlze. Samozřejmě vím, že se to stalo, pamatuju si živě, kde jsem byla, když jsem se to dozvěděla a jakým způsobem. Ale nerada na to vzpomínám.

Na druhou stranu si myslím, že nám zbyly některé dobré návyky. A to jak učitelům, tak školám. U učitelů se jasně zvýšily digitální kompetence a schopnosti dělat spoustu věcí online. Možná se to teď projevuje i v tom, že učitelé docela ochotně pracují s umělou inteligencí.

Zároveň si myslím, že se školy zlepšily v komunikaci s rodiči. Udělaly v tom výrazný skok. Musely najít způsob, jak rodiče informovat o tom, co bude, a pro spoustu rodičů se škola stala primárním kanálem ohledně covidových opatření. Spolupráce s rodiči je podle mě největší benefit, který jsme z pandemie získali.

Škola mění životy

Česká školní inspekce také uvádí, že negativní dopady uzávěr škol byly patrnější tam, kde měly školy více žáků z chudých rodin. Máte k dispozici nástroj, jak těmto žákům víc pomáhat?
Samozřejmě umíme s těmito žáky pracovat, pokud na to máme prostředky, čas a možnosti. A to na mnoha místech často nemáme.

V pandemii jsme se naučili vnímat důležitost školy pro žáky ze špatného socioekonomického prostředí. Škola je pro ně opravdu zásadní a může jim změnit život.

Tohle je důležité si uvědomit: jako učitel žijete s tím, že můžete svým žákům změnit život ať k lepšímu, nebo k horšímu. Je to velké privilegium a také velká zodpovědnost. 

Podle mě na to teď mnohem víc myslíme. Mnohem víc přemýšlíme o tom, co mají žáci doma, jakým způsobem tam fungují. A možná nejde jenom o socioekonomické zázemí, ale i o psychickou pohodu doma. 

Jsem přesvědčená, že většina učitelů o tom začala daleko hlouběji přemýšlet. A dokáže lépe pozorovat signály a víc chápe, že za žáky je celé zázemí, celý jejich svět. Že to nejsou jenom postavičky ve třídě, které mají podat nějaký výkon. 

A co žáci, kteří tehdy byli v první třídě? Jak ti si zvládli osvojit základní školní návyky?
Nevím o tom, že bychom teď měli v páté šesté třídě nějaké katastrofické nedostatky. Patrně jsme to zvládli v uplynulých letech. Nebo jsme je dokázali dostatečně podpořit online.

Já si opravdu myslím, že znalosti doženeme vždycky, ale že teď máme před sebou velký úkol pracovat na duševním zdraví. 

Lukáš Matoška, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít