„To, že se vzdělávací programy vyvíjejí, je samozřejmě chvályhodné. Školy nyní budou mít větší volnost v řadě předmětů," říká o revizi rámcového vzdělávacího programu Tomáš Zima.
Školské odbory odstartovaly kampaň s názvem Vládo, neházej nepedagogy přes palubu! s petiční akcí. Chtějí získat 10 000 podpisů do března, aby se uskutečnilo veřejné slyšení se zákonodárci.
„Musíme udělat větší prostor pro dovednosti, umět data vyhledávat a zpracovávat,“ podotýká v pořadu Řečí peněz na Plusu ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.
„Zásadní ve společenství obcí podle mě je kooperace, aby se tam nedělaly agendy separátně a mikroregiony mohly investovat dohromady. Tohle je může hodně posílit,“ říká Daniel Prokop.
Vláda spolu s rozpočtem předkládá do Sněmovny také výhled na další dva roky, tedy 2026 a 2027. Měl by to být srozumitelný finanční koridor, kudy se bude vzdělávání ubírat, ale není.
Škola chtěla žáky zklidnit, ukázat jim jiné formy zábavy a přimět je k častější komunikaci mezi sebou. Proto vytvořila nové relaxační zóny a na chodby pořídila stolní fotbaly a ping-pongové stoly.
Společnost PAQ Research zveřejnila v úterý studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků.
Ministerstvo obrany po pěti letech nachystalo novou koncepci přípravy Čechů na obranu. Plánuje díky ní dostat důležité informace o armádě k co nejvíce lidem.
„Zpravidla se děti v předmětech učených v angličtině potkávají nejenom s jazykem, ale s curriculem mezinárodních škol, které je podobně inspirativní jako to, že jste vyučován v cizím jazyce.“
„Nutno říci, že tomuto tématu trošku nahrály události na Ukrajině. Paralela s vpádem armád Varšavské smlouvy do Československa se nabízí k určitému srovnávání,“ říká Martinovský.
Není jisté další užívání slova olympiáda u oborových soutěží. Ze zákona je totiž držitelem práva na toto slovo Český olympijský výbor, který se o toto právo nyní hlásí.
Dosažené vzdělání bylo a je v Česku podmíněno socioekonomickým postavením rodiny – na tom se bez ohledu na množství peněz v systému nemění vůbec nic. Naopak se rozdíly pouze prohlubují.
Nedostatek peněz na školství plyne z hlavního vládního nesplněného slibu – totiž že bude vydávat na vzdělání v poměru k HDP aspoň jako je průměr vyspělých zemí.
„My vytváříme systém, kde se nevybírají ti nejlepší kandidáti. Není to navíc transparentní, protože město si nakonec vybere, koho chce. Často podle známostí,“ míní sociolog Daniel Prokop.
Pátek je posledním dnem na podání přihlášek do druhého kola přijímacího řízení na střední školy, které nabízejí ještě téměř 26 tisíc volných míst. Celkem v prvním kole neuspělo 29 tisíc uchazečů.
Poruchy autistického spektra nebo kombinované postižení, dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přibývá. Kapacity speciálních základních škol jsou ale omezené.
„Dětem zpětně asi nevyčítám nic z toho, co mi dělaly. Dodnes ale nechápu, jak je možné, že to paní učitelka nejen viděla, ale dokonce toho byla součástí,“ svěřuje se žena anonymně v podcastu Šikana.
Nová podcastová série Rádia Junior, která startuje v pondělí, popisuje šikanu na základě reálných příběhů z českých škol. Spoluautorkou celého díla je školní psycholožka a terapeutka Renata Vordová.