Ten začal pro ministra už vloni v červnu před prázdninami, kdy dostal od svého vládního kolegy z financí Zbyňka Stanjury z ODS návrh rozpočtu na rok 2025 se škrtem 29 miliard. Nakonec se školství vyhrabalo na plus čtyři miliardy, ale na jasnou vládní prioritu to bylo ostudně málo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Končící školní rok byl ve znamení tahanic o peníze a neplnění vládních slibů

A neustálé handrkování o peníze zatížilo celý školní rok. Jednak znejistilo a otrávilo učitelky, ředitele i další lidi na školách, až sáhli k zoufalému kroku – ke stávce. A ministrovi a jeho úřadu zbylo málo soustředění a politického kapitálu na zásadní potřebné změny ve školství, které vláda Petra Fialy slíbila v programovém prohlášení. Teď už víme, že se nestihnou.

Loňskou výjimečnou stávku zavinilo ministerstvo tím, že nebylo schopné zajistit peníze na platy pro nepedagogické pracovníky a škrtalo v hodinách výuky placených státem. A také mlživým a úskočným způsobem komunikace se školami.

Neplnění slibů z vládního programu

Nedostatek peněz na školství, který se promítá v celém jeho fungování od platů učitelů po hluboké regionální nerovnosti, plyne z hlavního vládního nesplněného slibu – totiž že bude vydávat na vzdělání v poměru k HDP aspoň jako je průměr vyspělých zemí.

To se nikdy nepodařilo, končící školní rok vinou dvou státních rozpočtů zaznamenal další pokles.

Velkou událostí byly přijímačky na střední školy – poprvé elektronicky. Díky pirátskému postupu ředitele Cermatu nakonec vše dopadlo vlastně dobře. Hned měly navázat práce na obsahové změně přijímacího řízení a také maturit, i to má kabinet Petra Fialy v programu. Jenže ministr Bek veřejně vyhlásil, že tento slib se plnit nebude, žádné další změny se na příští školní rok neplánují.

Letos se také ukázalo, že vláda – opět v rozporu se svým programem – nestihne změnit obsah učiva – ono slavné „od memorování k porozumění“.

Start se už jednou posunul – dobrovolně budou moci školy začít učit nově ve školním roce 2025/2026 a povinně pak všechny o dva roky později. Nedávná krátká veřejná diskuse nad tak zvaným Rámcovým vzdělávacím programem, což je srdce nové strategie, ale ukázala, že bude potřeba ještě víc času. Na dopracování, odstranění zásadních nedostatků a především musí ministerstvo připravit školám dostatečnou podporu a srozumitelně vysvětlit změnu rodičům.

Takže ministr a vláda možná na sílu stihnou revizi vzdělávacích programů do konce roku 2024 schválit, jak stojí v programovém prohlášení, ale rozhodně ne „zajistit podmínky pro jejich implementaci ve školách“, což je podstatnější část závazku.

Právě končící školní rok tak byl další ukázkou obětavosti většiny vyučujících, vedení škol, dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků, kteří drželi vzdělávání svou trpělivostí, nadšením a pevnými nervy.

Nic se ale nezměnilo v neplnění slibů z vládního programu, z priority se stal zase o něco víc jen resort do počtu. A ministr školství i celý kabinet přišli o další kus věrohodnosti, že to se vzděláváním myslí vážně.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít