Kampaň bude dlouhá a – jistě plná slibů. Na ně je potřeba dávat bedlivý pozor. Jejich následné neplnění – ale paradoxně i plnění – může totiž ohrozit celou společnost.
Každý týden se ve slovenské politice stane několik věcí, které zemi o kus vzdálí demokratickému prozápadnímu vývoji. A které ztěžují jeho partnerům, České republice v první řadě, se Slovenskem jednat.
V české politice se naštěstí nevyskytuje žádný Robert Fico, ale vývoj u sousedů naléhavě připomíná, jak tenká je hranice mezi slušně fungující zemí s právním státem, a systémem válcování pravidel.
Kabinet Petra Fialy se vrací z dovolené a zbývá mu šest týdnů do konce září, kdy musí rozpočet schválit a poslat do poslanecké sněmovny. Nebudou to klidné časy.
Mír je v Evropě ohrožen nejvíc od druhé světové války, což se konkrétně dotýká i české společnosti. Důležitější je, jak je vytvořené bohatství ve společnosti rozloženo, jak hluboké jsou nerovnosti.
Díra ve státních financích velikosti přinejmenším 100 miliard zeje dodnes a opět zabrání ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) sestavit zodpovědný rozpočet.
Nastala chvíle pravdy, kdy se státu a Fialově vládě vymstí dlouhodobě pokrytecký přístup ke vzdělávání – verbálně je to stále priorita, ale úsilím a především finančně celé roky jen páté kolo u vozu.
Premiér Petr Fiala i další obhájci výjimky argumentují tím, že Česko nemůže domácí vinaře znevýhodnit, když přece daň není ani v okolních zemích, ani ve většině zemí EU. To je ale jen část pravdy.
Slovenský ústavní soud před pár dny zrušil jen malou část změn v trestním právu, které prosadila vláda Roberta Fica. Podstatnější než paragrafy jsou ale politické dopady.
Nedostatek peněz na školství plyne z hlavního vládního nesplněného slibu – totiž že bude vydávat na vzdělání v poměru k HDP aspoň jako je průměr vyspělých zemí.
Od roku 2000 byl Pellegrini dvacet let členem strany Smer a blízkým spolupracovníkem Roberta Fica i v časech, kdy se za jeho vlád Slovensko proměnilo v „mafiánský stát“, jak řekl exprezident Kiska.
Nekompromisní první vystoupení Roberta Fica po atentátu na něj nejen zhatilo všechny šance na usmíření na Slovensku, znamená také problém pro jeho partnery, pro Česko v první řadě.
Kaliňák řekl, že cesta ke smíru a respektu nevede přes „falešnou politickou korektnost“. To je bohužel přesné, protože napětí a dlouhodobý nesvár mají na Slovensku hluboké kořeny.
Okopávání kotníků bylo vidět v posledních dnech kolem nápadu rušit některá ministerstva, privatizace státních firem, zmíněného zákoníku práce i daní. Jako by koaliční strany začaly myslet na volby.
Změnu v tak zvaných rámcových vzdělávacích programech, která namísto memorování přinese důraz na dovednosti a schopnosti, mohou začít školy zavádět dobrovolně od září 2025 a povinná bude od září 2027.
Vítězství Petera Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách je pro česko-slovenské vztahy o něco horší zprávou, než kdyby ho porazil občanský kandidát podporovaný opozicí Ivan Korčok.
Ministr školství Bek získal miliardy na doplacení nepedagogických pracovníků, jenže po rozepsání peněz na školy se ukázalo, že stále chybí 800 milionů. Znovu se bude jednat až v červenci.
Naše země opět nevzkvétá, dalo by se říct slovy Václava Havla z jeho prvního prezidentského novoročního projevu 1990. Kdo ho přečte celý, zjistí, že obsahuje i dodnes platná vysvětlení, proč.
I Evropu čekají letos volby – do Evropského parlamentu –, které ji sice nezmění, jako by Trump změnil Ameriku, ale pravděpodobně posílí extrémně pravicové a populistické strany.
