Zrušení výjimky navrhla – do balíčku na ozdravení veřejných financí – loni na jaře Národní ekonomická rada vlády, která propočítala, že by spotřební daň z tichého vína na úrovni vína šumivého přinesla ročně až pět miliard korun. Kabinet Petra Fialy tedy říká daňovým poplatníkům, že tyto peníze ve státním rozpočtu nepotřebuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Zdanění tichého vína spadlo pod stůl. Občané, zapomeňte

Na zlepšení veřejných financí se tak skládají zaměstnanci, firmy, důchodci, domácnosti včetně těch nízkopříjmových, samoživitelky, lidé pracující pro stát, výrobci ostatních druhů alkoholu, dokonce i nezaměstnaní – jen vinaři ne. Vymohli si totiž pardon na koaličních stranách, konkrétně na politicích z jižní Moravy.

Premiér Petr Fiala i další obhájci výjimky argumentují tím, že Česko nemůže domácí vinaře znevýhodnit, když přece daň není ani v okolních zemích, ani ve většině zemí EU. To je ale jen část pravdy. Ze zemí EU s převahou dovozu vína nemá spotřební daň pouze Německo a Lucembursko, upozornila před časem agentura PAQ Research.

O podporu malých vinařů ale nejde

Slovo „dovoz“ je přitom klíčové – dvě třetiny hroznů, ze kterých se vyrábí tiché víno, se do České republiky opravdu dováží.

Státní rozpočet a daňoví poplatníci tedy díky výjimce na placení spotřební daně nepodporují nebohé malé vinaře, ale byznys firem, které dovezou laciné hrozny ze zahraničí a s výhodou prodávají víno na českém trhu. Jihomoravský politik Petr Fiala to dokonce uznal: „Jsme si vědomi, že to dopadá především jako výhoda na dovozová vína“.

Pro udržení výjimky jednoduše není dost dobrých argumentů. Naopak, jak upozornil ekonom PAQ Research Jakub Komárek: „Alkohol stojí společnost více než 80 miliard korun ročně a okolo čtvrtiny alkoholu se u nás zkonzumuje v podobě vína“.

Vláda po vyřazení tichého vína z konsolidačního balíčku ustavila pracovní skupinu, která se měla problémem zabývat. Ministr zemědělství Marek Výborný neuspěl v Bruselu s nápadem zavést jednotnou evropskou spotřební daň na tiché víno. A čas utíkal, konsolidační balíček začal platit a všichni, od kojenců po seniory, se už podílejí na ozdravování veřejných financí, vinaři nikoli.

Letos na jaře přišly mrazy, které poškodily úrodu ovocnářům, lesním školkám i vinařům. Vláda začala jednat o pro ně evropské pomoci a slíbila i pomoc ze státního rozpočtu. Jenže vinaři nabídli vládě obchod – teď žádné peníze na řešení škod nechceme, ale zůstane nám výjimka ze spotřební daně na tiché víno.

A vláda na tuto pochybnou výměnu přistoupila. Pěstitele mezi příjemce pomoci nezařadila a problém, který slíbila rozhodnout do prázdnin, zametla pod koberec.

Kabinet tak ušetřil pár set milionů, ale každoročně se vzdal pěti miliard. Jako by to byly peníze Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Marka Výborného, nikoli občanů a daňových poplatníků.

Jaké je politické vyznění případu? Smutné: Koalice vzkázala občanům, že jí nejde o profesionální férovou správu věcí veřejných, ale obsluhu vlastních voličů. Že nejsou důležité argumenty a dodržování pravidel, ale kontakty, drzost a ostré lokty.

Autor je šéfredaktor Práva

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít