Rozpočtový výhled ubírá vzdělávání 15 miliard. Čeká vláda na zázrak?
V příštím roce plánuje vláda Petra Fialy dát na vzdělávání ještě o 15 miliard korun méně, než je nakonec v letošním nedostatečném rozpočtu. Zapsala si to do oficiálního výhledu na rok 2025, který předložila sněmovně spolu s letošním rozpočtem.
Je to zcela nepochopitelné, když školy poslouchají od ministrů řeči o stálé prioritě pro vzdělávání. A je to naopak úplně logické, když se pak podívají, co vládní koalice kolem školství ve skutečnosti dělá. Neplní žádný ze slibů, které si zapsala do programového prohlášení.
Petr Šabata: Rozpočtový výhled ubírá vzdělávání 15 miliard. Čeká vláda na zázrak?
Na letošek mělo ministerstvo školství ve státním rozpočtu 269 miliard korun, v lednu ministr Mikuláš Bek nakonec dostal ještě čtyři miliardy, v součtu jsou to tedy letos 273 miliardy. Ve výhledu na rok 2025 je na vzdělávání už jen 258, tedy opravdu o 15 miliard méně, než má ministr Bek letos. Jistě, rozpočtový výhled není ještě státní rozpočet, jak argumentuje ministerstvo financí. Je tu však celá řada ale.
Má-li vláda v programovém prohlášení slib, že výdaje na vzdělávání v poměru k HDP budou aspoň na úrovni vyspělých zemí OECD, nemůže si napsat do výhledu škrt 15 miliard ani z legrace, natož v dokumentu, který předkládá poslancům.
Do hlubin rozpočtového nezájmu
Správně říká exministr školství Robert Plaga, že s takovým základem to bude mít Mikuláš Bek výrazně složitější při jednání o rozpočtu. Plaga vždy uhájil v plánu na další rok aspoň výdaje stávajícího rozpočtu.
Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem žáků. Ministerstvo chystá změnu osnov
Číst článek
Poučné je také podívat se o rok zpět. I tam bylo ve výhledu na letošek minus 10 miliard a ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS poslal Bekovi první návrh rozpočtu dokonce se škrtem 29 miliard. A pak se půl roku vyjednávalo, výsledek nebyl pro vzdělávání slavný, a handrkování vlastně neskončilo dodnes.
Když se podíváme na rozpočet další priority – obrany, po letošním výrazném zlepšení o 40 miliard je i v dalších letech nárůst o devět a pak osm miliard. Logicky, má-li Česko držet výdaje na slíbených dvou procentech HDP, nemůže ubírat.
Tento zázrak nicméně Fialova vláda čeká u vzdělávání. Vynaložíme méně, poměr vůči rostoucímu HDP se zvýší. To je nesmysl, z něhož by ministry usvědčil každý žák základní školy, který ovládá trojčlenku.
Ekonom Daniel Münich, šéf think tanku IDEA a také člen Národní ekonomické rady vlády, upozorňuje: „Letošní školský rozpočet bude proti roku 2021 vyšší pouze o 13 procent. Přitom nominální výkon české ekonomiky (HDP) ve stejném období naroste o 26 procent, Česko se tak svižně propadá v průměrném podílu školských výdajů na HDP proti Evropské unii.“
Ten propad se odehrává už hluboko pod 4 procenty, přitom koalice Spolu měla v předvolebním programu slib 5,2 procenta HDP a Piráti a Starostové 5 procent.
Dnes se ODS jednoznačně soustředí jen na priority, kde má své ministry – obranu a ozdravení financí, vzdělávání hodila přes palubu i se třemi ministry školství. Ovšem ti ministři a celé hnutí Starostové se skoro nebránili, naopak, na okraj paluby dokráčeli sami.
Bohužel s nimi do hlubin rozpočtového nezájmu spadlo celé školství, ředitelé, učitelky, kuchařky, školní psychologové a především rodiče a jejich děti.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců
Alexandr Mitrofanov
Luxovat, nebo se těšit na partnera?
Ondřej Konrád
TikTok má v Americe skončit a pod tlak se dostává i v Evropě
Tereza Zavadilová
Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici
Jiří Pehe