Scholz chtěl být jako Merkelová, místo toho Němci zažívají nestabilitu a stagnaci, hodnotí zpravodaj
Německou sociální demokracii povede do předčasných únorových voleb dosavadní kancléř Olaf Scholz poté, co se kandidátem na spolkového kancléře odmítl stát výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. „Rozhádaný dojem navenek zůstává, Scholzova pozice není pevná a jde do voleb jako poškozený kandidát,“ popisuje berlínský zpravodaj České televize Pavel Polák.
Scholz před třemi lety kandidoval se slibem, že se bude snažit být jako Angela Merkelová, v jejíž vládě působil jako ministr financí. Tedy být klidnou silou, která je schopna činit kompromisy a zajistit fungování vlády.
„Je zde ale podstatný rozdíl: za Merkelové se ekonomice dařilo a Němcům se vedlo dobře. Frustrace a nespokojenost s Scholzovou vládou narůstala, až jeho smírčí role nestačila,“ srovnává zpravodaj.
Největší šanci na vítězství nyní má opoziční CDU/CSU, které průzkumy přisuzují okolo 34 procent, zatímco SPD jen 15 procent. „Po vnitrostranické rozepři kolem kandidatury na kancléře si myslím, že jsou na místě obavy, zda vůbec sociální demokracie dosáhne na dvouciferný výsledek,“ soudí novinář.
Křesťanské demokraty do voleb vede Friedrich Merz. V minulosti z politiky již jednou odešel poté, co ho Merkelová přiměla vzdát se předsednictví poslaneckého klubu frakce. Poté, co někdejší kancléřka oznámila svůj odchod, se dvakrát neúspěšně pokusil stát se lídrem. Podařilo se mu to až napotřetí.
„Často se mu vyčítá, že vypouští výroky, které pak musí korigovat, a jedná emotivně. Ale stranu v tuto chvíli sjednocuje a je zosobněním nadějí CDU, že by mohla mít příštího kancléře. Ale není to někdo, kdo by vyvolával velké pozitivní ohlasy a nadšení,“ popisuje zpravodaj.
Tíživá nestabilita
Jedním z rozhodujících témat voleb bude podle Poláka ekonomika. Německé hospodářství totiž v posledních čtyřech letech stagnuje a pokles ceny energií není na obzoru, takže energeticky náročný průmysl vydává zprávy o možném stěhování ze země.
Česko v příštích letech podle Skopečka nedožene mzdy Německa. Je ale potřeba se přibližovat
Číst článek
Samostatnou kapitolou je pak osud automobilového průmyslu, například Volkswagen už oznámil propouštění a uzavření až tří továren přímo v Německu. V roce 2035 má přitom skončit prodej vozů se spalovacím motorem. Ovšem zájem o elektromobily v celé Evropě klesá.
„Vláda Olafa Scholze na konci minulého roku zrušila prémie, které se vyplácely těm, kdo si pořizovali elektromobily. Zájem tak ještě klesl. Problém spočívá v tom, že německé automobilky dávají na trh vozy, které stojí v přepočtu milion nebo dva miliony korun. Dostupná elektroauta na trhu nejsou, a tak je Němci nekupují,“ shrnuje zpravodaj.
Na politické scéně se už objevují hlasy volající po tom, aby si Německo samo nekladlo klimatické cíle, které brzdí ekonomiku. Ochrana klimatu sice ve společnosti stále rezonuje, ale propad Zelených ukazuje, že v konkurenci jiných témat, jako je ekonomika, bezpečnost nebo migrace, není tak důležitá.
„Boj s klimatickou změnou zkrátka něco stojí, a když se to má dotknout peněženek německých občanů, tak nadšení ochabuje,“ konstatuje Polák s tím, že Němci si nyní hlavně přejí vládu, která se nebude utápět ve vnitřních sporech a bude vládnout.
„Němci v posledním roce zažívali to, co nemají rádi, a to je nestabilita,“ uzavírá.
Co překvapivého obsahují právě vycházející paměti Angely Merkelové? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
