Kontroloři zkritizovali údržbu silnic. ‚Nepochopili hodnocení kvality vozovky,‘ tvrdí šéf silničářů
Stát dal v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu silnic první třídy 62,5 miliardy korun, přesto byla téměř třetina z nich v nevyhovujícím stavu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. V některých případech byly peníze podle něj za opravy silnic vynaloženy neúčelně. „Není potřeba oprava komunikací, které v tuto chvíli nejsou na hraně životnosti,“ brání se kritice pro Radiožurnál generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Už ráno jste označili tvrzení NKÚ o třetině silnic v nevyhovujícím stavu za hrubě nepravdivé. Jak velká část silnic první třídy tedy v tom zkoumaném období byla podle vás v nevyhovujícím nebo havarijním stavu?
Prakticky se jedná o malý vzorek kilometrů, které jsou v tuto chvíli v havarijním stavu tak, že by ohrožovaly bezpečnost.
Když se podíváme třeba na parametr vyjeté koleje nebo na parametr z hlediska vlastností samotné vozovky, tak jsou to jednotky kilometrů, které jsou v tuto chvíli v nevyhovujícím stavu. Ty jsou samozřejmě označeny a postupně opravovány.
Jinak v tuto chvíli komunikace jako takové jsou i nejsou v nevyhovujícím nebo havarijním stavu. Je to pouze klasifikační stupeň, který nám ukazuje, do jakých komunikací a kde se máme pustit v rámci plošné velké opravy.
Na druhé straně předpokládám, že NKÚ vychází z vašich údajů. Jak je tedy možné, že tam je takový rozpor? NKÚ píše o třetině, to znamená o nějakých 1300 nebo ještě více kilometrech, vy mluvíte o jednotkách kilometrů. Jak je tohle možné?
Plyne to z nepochopení klasifikačních stupňů hodnocení kvality vozovky. My máme jasnou škálu hodnocení kvality vozovky od jedničky až do pětky, kdy stupeň pět je nejhorší. Ukazuje nám to aktuální stav vozovky, kam máme vstoupit s plošnou opravou.
Jinak komunikace průběžně udržujeme, udržujeme je sjízdné a bezpečné, tak aby vozovka neohrožovala plynulost a bezpečnost provozu pro řidiče. Nepouštíme se ale do plošných oprav u komunikací, které jsou ve stavu jedna až tři. Není potřeba oprava komunikací, které v tuto chvíli nejsou na hraně životnosti. To znamená, životnost je prokázaná, je bezproblémová, opravují se pouze dílčí záležitosti, dílčí výmoly.
Třetina opravených silnic byla podle NKÚ v havarijním stavu. Stát na údržbu vydal 62,5 miliardy
Číst článek
Teprve až se to dostane do stavu nevyhovujícího či teoreticky havarijního stavu, tak teprve v té chvíli se připraví a udělá se plošná oprava, protože běžná údržba už se stává neefektivní. Takto se standardně postupuje rok od roku, je to de facto cyklická údržba silniční sítě.
Z hlediska bezpečnosti je komunikace vyhovující
Takže vy sami označujete jako nevyhovující úseky, které jsou vyhovující a NKÚ to převzal?
Ano, z hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy, to znamená bezpečnost pro řidiče, ta komunikace je vyhovující. Samo NKÚ ve vypořádání v závěrečném protokolu taky konstatovalo, že tímto nelze říct, že komunikace je nebezpečná, ale komunikace v té chvíli pouze vykazuje dílčí závady, které je potřeba opravit plošnou dílčí opravou, nikoli běžnou údržbou.
Je to stejné, jako kdybyste opravovali střechu po každých deseti letech z toho důvodu, že za deset let už ta střecha nebude vyhovující. Dílčím způsobem opravujeme a udržujeme komunikaci bezpečnou. Jakmile se dostane do stavu nevyhovujícího či havarijního, samozřejmě havarijní se snažíme eliminovat, aby k tomu vůbec nedošlo, tak v té chvíli už připravujeme plošnou opravu, kdy dáme daleko vyšší finanční prostředky než do té běžné údržby.
V té chvíli už se jedná o výměnu více vrstev, nebo výměnu třeba jenom ložné vrstvy a obručné vrstvy, tak, abychom dokázali komunikaci dostat zpátky do stavu jedna nebo dva. Pokud bychom měli všechny komunikace ve stavu nejlepším, ve stavu jedna nebo dva, z hlediska klasifikačního stupně, to znamená ve stavu vynikající nebo výborný, tak bychom se rozhodně nechovali jako řádný hospodář a ty finanční prostředky by byly utraceny neefektivně.
Tendr silničářů ve středních Čechách padl. Kraj se vrátí ke starým smlouvám a vymýšlí další postup
Číst článek
Naopak, toto tvrzení NKÚ za nás je tvrzení takové, že se chováme jako řádný hospodář a opravujeme komunikaci v době, kdy je to potřeba, to znamená, kdy jednotlivé vrstvy vozovky jsou na hraně své životnosti.
Kontroloři NKÚ popisují některé konkrétní případy, třeba z Bíliny nebo z Pardubic, kde se opakovaně provizorně látaly díry v silnici, místo aby ten úsek byl zrekonstruován trvale. V případě Bíliny to mělo být sedm oprav, než jste přistoupili k trvalé opravě, tak to trvalo čtyři a půl roku. Vy jste v tomto případě připustili pochybení. Je z toho pro vás nějaké poučení?
Samozřejmě je potřeba se z těchto nedostatků poučit.
Ředitelství silnic a dálnic se ročně postará o několik tisíc různých výmolů a výtluků, které musíme opravovat, jak v průběhu letního období, tak bohužel i v tom zimním období, kdy střídání mrazivých cyklů s oteplením nám dělá problémy, zejména v rámci vozovek.
Bohužel jsou zde dílčí pochybení a zde v Bílině je to fakt takový případ, kdy se do vozovky mělo zasáhnout ve větším rozsahu daleko dříve, než tomu tak skutečně bylo. Kolegové opravovali donekonečna de facto stejné výmoly, byl to úsek zhruba 200 metrů dlouhý, snažili se prostě tuto opravu udělat tak, ale ukázalo se to v čase jako neefektivní, až po těch sedmi letech se do ní vstoupilo finálním způsobem.
Je potřeba se z těchto věcí poučit. Školíme naše lidi a k tomu má i sloužit Systém hospodaření s vozovkou, tak abychom některé tyto dílčí pochybení, které jsou v řádech samozřejmě jednotek tisíců korun, dokázali eliminovat a dokázali opravovat komunikace co nejefektivněji.
Až dvě miliardy korun. ŘSD investuje do oprav záplavami poničených silnic, místy mají být odolnější
Číst článek
Systém hospodaření s vozovkou
Teď jste se zmínil o systému hospodaření s vozovkou, i tomu se NKÚ ve zveřejněné zprávě věnuje. Upozorňuje na to, že ten systém jste si pořídili před pěti lety, má umožnit co nejvýhodnější plánování oprav a údržby silnic, stál 179 milionů a podle NKÚ do současné doby není plně využitý, s plným využitím se počítá až za tři roky, tedy osm let po jeho pořízení. Proč to tak je? To nejde urychlit?
Systém hospodaření s vozovkou je velmi sofistikovaný systém, velmi složitý systém a prakticky všude ve světě i v Evropě, kdy jsme o tom jednali v zahraničí, se opravdu zavádí do praxe velmi složitě.
Systém si pořídíte, ale naplnit ho daty, tak aby vám posléze fungoval tak, aby byl kalibrován a házel vám ty správné údaje a predikce údržby komunikací, je velmi komplikované. My jsme ten systém zavedli, už podle něj nyní postupujeme a prakticky ho zdokonalujeme.
Rok 2027 je termín, kdy říkáme, v té chvíli ten systém už bude absolutně fungovat tak, jak bychom si představovali z hlediska veškerých predikcí. V tuto chvíli už de facto systém je funkční a dá se říct, že na konci příštího roku veškerá data, která z něj budou, tak budou úplně relevantní. Je potřeba s tím systémem ale pracovat i do budoucna, neustále se vyvíjí a je to úplně běžná záležitost všude ve světě, že ty zkušenosti samotného používání systému a vůbec oprav i nových technologií oprav, tak se neustále do toho systému zapracovávají.
Hází nám to neustále nová čísla, takže ten systém prakticky nikdy nebude plně hotov, protože neustále se bude obnovovat a neustále do něj budou vstupovat nové vstupy z hlediska vývoje samotné technologie oprav komunikací.
8:29
Kupka: Přeplánujte cesty. Ještě v pondělí budou některé komunikace neprůjezdné, železnice stojí
Číst článek
Podle NKÚ jste na opravě silnic první třídy v letech 2018 až 2023 využili 62,5 miliardy korun. Jak je to s financováním letos a příští rok? Budete mít dost peněz?
My v současné době fungujeme na základě tříleté smlouvy se Státním fondem dopravní infrastruktury, kdy máme přidělenou finanční částku na údržbu a rekonstrukci komunikací, včetně samotného provozování podniků.
Částka na rok 2025 je 21,5 miliardy korun a jsem přesvědčen ze zkušeností z letošního roku, že to je částka absolutně dostačující. V posledních letech se nám daří velmi efektivně soutěžit zakázky, jak teda na investicích, tak i na opravách a rekonstrukcích, kdy jenom za letošní rok jsme spočítali, že na efektivní soutěži pod předpokládanou hodnotou jsme ušetřili necelé dvě miliardy korun v rámci právě této provozní platby.
Takže jsem potom přesvědčen, že tento trend bude pokračovat i nadále a ta částka 21,5 miliardy určená na rok 2025 je pro nás z hlediska údržby komunikací a držení toho stavu, kde zhruba chceme, aby se tak naše silniční síť držela z hlediska naší správy dálnic a silnic první třídy, je dostačující a myslím si, že ji plnohodnotně využijeme.
