„Část rodičů se uchyluje k fyzickým trestům a k týrání v rámci nějaké své bezradnosti ve výchově,“ říká psycholožka Zora Dušková pro Radiožurnál v rámci seriálu Volání o pomoc.
Společnost Cesta z krize musela provoz Linky první psychické pomoci omezit, protože na konci roku neměla dostatek financí. O pomoc například ministerstvo práce a sociálních věcí ale nepožádala.
„Pokud vám někdo ublíží na sítích, tak to vaše tělo a mozek prožívá úplně stejně, jako když vám někdo ublíží fyzicky na ulici,“ upozorňuje Iva Poláčková Šolcová.
Problémy v rodině, špatné výsledky ve škole či psychické problémy. To jsou některá z témat, se kterými se mohou děti obracet na Linku bezpečí. Už dávno není jen telefonická, pomáhá i online.
Talentovaná bikerka Adéla Holubová, která reprezentovala Česko na olympijských hrách v Paříži, se nezúčastní nadcházejícího mistrovství světa v Andoře. Na vině jsou psychické potíže.
Jihokorejští rodiče se nechávají zavřít v malých místnostech připomínajících vězeňské cely. Nejsou však zločinci, nýbrž se snaží pochopit, jak se cítí jejich potomci, popisuje server BBC.
Říct, že mám psychické trápení, už není stigma, ale medicínský systém pořád ještě jede ve starém způsobu uvažování, je přesvědčený psycholog Miroslav Světlák.
Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. Snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo, říká přednostka.
„Jde taky o úzkostné a depresivní stavy, sebevražedné myšlenky. Potvrdili nám to psychologové a psychiatři: izolace v době pandemie způsobila mnoho psychických problémů,“ přibližují mladé filmařky.
Neštěstí se stalo na náměstí, kde se na velké křižovatce potkává několik tramvajových i autobusových linek a dvě dvouproudé silnice. Média uvádí, že muž se léčil s neupřesněnými psychickými problémy.
„Necítí se dobře. Učitelé, rodiče, společnost se necítí dobře, je blbá nálada. Měli bychom to brát jako podnět k tomu, co bychom měli dělat pro to, aby se každý cítil lépe,“ říká Václav Mertin.
Na krizové centrum pro děti a mládež v Ostravě se v posledních měsících obrací už stovky mladých lidí, kteří mluví o sebevraždě kvůli tomu, že pro sebe nevidí smysluplnou budoucnost.
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
Novinářka Šárka Seydler Kabátová zastavuje na ulicích mámy malých dětí a ptá se jich, jak se mají. „Nejčastější odpověď je ‚Mám se krásně, ale…‘. Ty ženy jdou vždycky rovnou do tématu,“ říká.
„Angus otevřeně hovořil o svém boji s duševním zdravím a doufáme, že jeho smrt může být pro ostatní připomínkou, že v tom nejsou sami,“ píše v jeho rodina prohlášení.
„Důležité je v tu chvíli pacientovi věnovat čas a zjistit, co se děje, co je podstatné a co může zdravotník udělat, aby pacient zůstal v klidu,“ vysvětluje Tomáš Petr z Ústřední vojenské nemocnice.
Muž je podle dosavadních zjištění přistěhovalec ze západní Afriky. Britská policie pokračuje v jeho výslechu. Některé ulice v centru Nottinghamu jsou nadále uzavřené, uvedla stanice BBC.
Přestože se depresivní a sebevražedné sklony afghánských dívek objevují čím dál častěji, úřady ovládané Tálibánem statistiku sebevražd nevedou. Rodiny je ale také často kvůli stigmatu ani nehlásí.
„Rozhodně nepomáhá vytváření si úkrytů a nekonečných zásob potravin. Panika vyvolá ještě větší nekontrolovatelnou úzkost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz armádní psycholožka Olga Dziaková.
„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
Deprese, úzkosti nebo finanční problémy, do kterých se mohou fotbalisté dostat po konci kariéry. To jsou témata, o kterých se v Česku stále nemluví dostatečně.
