Třeba to, že 40 procent zúčastněných se nachází v silném až extrémním riziku depresivity, nebo to, že míra ohrožení roste s dalšími „zneklidňujícími“ faktory, jako je třeba nepřijetí v rodině nebo socioekonomický status.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Významná část queer populace trpí problémy v oblasti duševního zdraví

Dalšími okolnostmi, které zvyšují riziko depresivity, byly nižší věk, život v obci do 100 tisíc obyvatel a méně viditelné identity. Naopak nejméně ohroženi byli lidé, kteří žili ve společné domácnosti s partnerem, měli vyšší socioekonomický status, byli starší 25 let a žili ve větším městě.

Úzkosti nebo deprese jsou navíc u jednotlivých skupin queer lidí různé. U gayů a leseb bylo ohroženo zhruba 30 procent, u osob nebinárních, pansexuálních, asexuálních či třeba i trans mužů činila depresivita a úzkosti 50 procent a klidně i více.

To samozřejmě souvisí i s tím, jakou míru „viditelnosti“ jednotlivé kategorie mají a s jakou formou předsudků se ve společnosti vyrovnávají. Tak i tak však z dat plyne, že až 26 procent LGBTQ+ zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl, a sníženou sebehodnotu zažívá až 33 procent dotazovaných.

Problémů v oblasti duševního zdraví mezi obyvatelstvem České republiky obecně přibývá. A spolu s tím se ukazuje, jak málo dostupné a rozšířené jsou služby terapeutů a psychiatrů. Především pro mladší a dospívající je jich akutní nedostatek.

Obecně jsou ale v Česku statisíce lidí, kteří potřebují odbornou pomoc a nedostává se jim. Přestože LGBTQ+ osoby vyhledávají psychologickou podporu obecně častěji, v její dostupnosti mohou narážet na překážky, které prostupují celou společností.

Strašení a politika

Možná se někomu může zdát, že podobně zaměřené výzkumy jsou bezvýznamné – třeba právě proto, že problémy v oblasti duševního zdraví má dnes opravdu hodně lidí. Jenže opak je pravdou: šetření v oblasti duševního zdraví je třeba maximálně diverzifikovat, protože zkušenosti heterosexuálních lidí jsou jednoduše odlišné od zkušenosti queer lidí.

A to mimo jiné i proto, že queer lidé stále nemají v řadě zásadních oblastí rovná práva a běžně se setkávají jak s diskriminací, tak s předsudečným násilím. Jednoduše se dá říct, že politika a legislativa s tím, jak se lidé u nás cítí, přímo souvisí.

To koneckonců dokládá i samotný výzkum: zavádění anti-LGBTQ+ politik má negativní dopad na duševní zdraví LGBTQ+ lidí a naopak.

Možná by si to někteří politici a političky mohli uvědomit, až zase budou veřejně strašit před přijímáním manželství pro všechny nebo se navážet do Prague Pride, jak se ze strany určitých ultrakonzervativních kruhů s železnou pravidelností děje.

Problémy v oblasti duševního zdraví u queer lidí jsou závažné. Je ale v politické moci pomoci tento neblahý stav začít zlepšovat.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít