V ostravské části Přívoz, kde se v neděli 15. září provalila protipovodňová hráz a voda se nečekaně dostala i tam, kde to nikdo nečekal, napáchala povodeň velké škody.
Duhová modulární školka se 205 dětem otevřela na začátku února, kuchyň začala fungovat teprve v polovině února. Když procházíme po chodbách pomalovaných zvířátky, ze tříd k nám doléhají hlasy dětí.
„Bez proudu bylo zhruba 750 000 obyvatel státu Queensland. Doposud největší výpadek elektřiny v důsledku přírodní katastrofy v historii Queenslandu se dotkla 330 000 lidí,“ uvedl premiér Queenslandu.
Svým novým videem chce popsat strategii za bouřlivým děním od nástupu Trumpa. „Svou roli beru jako někoho, kdo do sebe naleje řadu informací a snaží se z toho vycizelovat to nejdůležitější,“ říká.
„To bylo tolik vody. To se nedá popsat. Já už mám svůj věk, ale tolik vody jsem tu nikdy neviděla,“ vzpomíná paní Helena, obyvatelka Stronia Śląského. Loňská zářijová povodeň ji zastihla v bytě.
Agentura ochrany a přírody České republiky mapuje, v jakých oblastech by bylo vhodné ponechat korytům řek podobu, kterou si vytvořily během zářijových povodní. V dalších letech by je to mohlo zmírnit.
„Když tady proběhly povodně a byli jsme se tu podívat, tak manžel z té hrůzy vážně onemocněl,“ popisuje paní Danuta, která musí ještě dnes vysoušet dům po loňských povodních.
Jednatřicetiletý Rudolf Baudyš ukradl podle verdiktu tři jízdní kola v hodnotě zhruba 50 tisíc korun ze zatopeného domu. Všechny prodal. Kola už má ale majitel zpátky.
Firma začne od února byty opravovat. „Každý večer se modlíme, aby to bylo co nejdříve, abychom se mohli vrátit,“ řekla paní Petra s tím, že v současnosti bydlí s rodinou u tchyně.
V Nových Heřminovech v roce 2008 obyvatelé odhlasovali v referendu, že přehradu nechtějí. Od té doby se ale mnohé změnilo a letos bude referendum nové.
„Bolí mě všechno. Plazil jsem se tu po čtyřech, jak jsem dělal podlahu, někdy mě musela manželka zvednout, protože jsem se nemohl postavit. Ale přežili jsme to, žijeme a jedeme dál,“ říká Jan Tyleček.
Manželé Tylečkovi z Ostravy žádali po povodních o vládní finanční pomoc. V Ostravě to šlo jen pomocí elektronického formuláře a to se ukázalo jako nemalá překážka.
Pavlu a Jana Tylečkovy z Ostravy vyhnala velká voda z domu už podruhé. Všechny opravy si dělají sami. Na úřední záležitosti ale museli povolat dceru s chytrým telefonem.
Senioři Jan a Pavla bojovali s velkou vodou v domě už podruhé. Opět museli osekávat zdi, vyhazovat nábytek a hledat sílu začít znovu. Poslechněte si první díl časosběrného seriálu Znovu zatopeni.
„Až většinová společnost přijme, že se něco děje a není možný stále jezdit do lyžařských středisek a zasněžovat kopce, protože počasí tady už na to nebude vhodné. Tak to bude první krok,“ říká Rieder.
V době zhoršující se klimatické krize, která podle Světového ekonomického fóra působí ve světě škody ve výši skoro 400 milionů korun za hodinu, si Američané zvolili prezidenta, který problém popírá.
Například čtyřčlenná rodina může za týdenní dovolenou díky slevovým voucherům ušetřit přes 8000. Vláda tak chce podpořit penziony a hotely, které po povodních trápí nedostatek návštěvníků.
„Je evidentní, že tu máme klimatický stav nouze. Kvůli letním vedrům jsme museli upravit pravidla pro venkovní práci,“ popsala ministryně práce Yolanda Díazová.
Místostarosta Hynek Sekanina zvolený za hnutí STAN potvrdil, že obec zatím o peníze ze státního fondu nepožádala. Vůbec poprvé se tím bude zastupitelstvo zabývat teprve příští týden.
„Teď ve stavu nebezpečí ještě můžeme nakupovat velké objemy materiálu. Ale bojíme se toho, co bude po Novém roce, to budeme muset soutěžit,“ popisuje Petr Mudra (STAN).
Dva měsíce po ničivých záplavách nejsou obce a města zdaleka ve stavu jako před velkou vodou. Na postižených místech stále působí třicítka pracovníků organizace Člověka v tísni.
Od katastrofálních povodní v roce 2002 si lidé v Česku postavili 16 tisíc rodinných domů v záplavových územích. Nejvíce takových staveb stojí v Olomouckém kraji.
Pojistné události po zářijových povodních dosahují zatím podle odhadů České asociace pojišťoven téměř 19 miliard korun. Výraznou většinu tvoří škody ve firmách.
Obce v Moravskoslezském kraji se stále vypořádávají s následky zářijových povodní. Starostové by uvítali prodloužení stavu nebezpečí o další měsíc, rozhodovat o tom bude vláda.
Ve Španělsku po záplavách pokračuje pátrání po pohřešovaných, kterých je nyní 89, ale 62 nalezených obětí zatím nebylo identifikováno, píšou místní média.