Musíme dostat vodovod pod zem. Stále máme dvě odříznuté osady, říká starosta Vrbna pod Pradědem
Vláda bude ve středu jednat o prodloužení stavu nebezpečí pro záplavami zasažené oblasti Moravskoslezského kraje. Povodně v září zasáhly i město Vrbno pod Pradědem, kde řeka Černá Opava v některých místech překročila úroveň extrémní povodně. „Prodloužení výjimečného stavu by nám hodně pomohlo. Nyní jsme závislí na počasí, takže toho času není moc,“ říká starosta Petr Kopínec (ANO) v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jak vám to prodloužení stavu nebezpečí pomůže?
Výrazně nám to pomůže k rychlejšímu zadávání odstraňování prvotních škod, a to hlavně legislativně. Jsme schopni pružněji reagovat na odstranění prvotních škod, kdy můžeme zadávat tyto práce pomocí zkráceného poptávkového řízení. Jsme schopni reagovat daleko pružněji.
Rušení místní pobočky Úřadu práce? Jezdit 40 km na pracovní úřad v zimě je pro některé nemyslitelné, obává se starosta Vrbna pod Pradědem
A co se vám konkrétně ve Vrbně pod Pradědem za tu dobu, kdy ten stav trvá, už povedlo?
Je to spousta věcí. Hlavně to bylo prvotní zpřístupnění nemovitostí, kdy jsme znovu budovali zhruba dva kilometry místních komunikací. Odplavilo nám to zhruba 300 metrů kanalizace, která pak vůbec neexistovala. V několika místech nám to odplavilo vodovod, zhruba taky v délce 300 metrů. To všechno jsme museli obnovit, byť provizorně. Nyní to musíme uvést do původního stavu.
Co dalšího ještě teď potřebuje dát do pořádku, ideálně tedy než začne zima?
Jsou to hlavně ty vodovody a kanalizace. Momentálně musíme vodu schovat zpátky pod zem, aby nám nezamrzala. Dosud jsme ji měli totiž natahanou různě po mostech a podobně, aby občané měli vodu.
Toto jsou takové nejdůležitější věci, než udeří mrazy, i když u nás už jsou celkem intenzivní, v průměru je minus 5 nebo minus 8 stupňů, takže to už je na hranici, kdy jsme museli zrušit cisterny. Dneska už máme dodávku vody obnovenou téměř ve sto procentech, ale samozřejmě jsou lidé, kteří mají ještě znečištěné studny a těm musíme dodávat vodu provizorně.
Zrušení úřadu práce
Kolik času na to tak budete potřebovat? Máte nějaký plán?
Hodně by nám pomohlo, kdyby měsíc byl ještě prodloužený výjimečný stav, protože ty práce jsou samozřejmě rozsáhlého charakteru. Je zasažené velké území našeho města, zhruba polovina, jsou to místní části Mnichov, Železná a část Vrbna. Nyní jsme závislí na počasí, takže toho času není moc.
Ještě dnes máme odříznuté dvě osady, a to Bílý potok a Vidly, kde je cesta téměř nepřístupná. Dostaneme se tam jenom ze strany od Karlovy Studánky, ale tím do osady vzdálené čtyři kilometry objíždíme zhruba 20 kilometrů. Nicméně to je řešitelné a jednáme s krajským úřadem, protože to je krajská cesta.
FOTOREPORTÁŽ: Morava měsíc po povodních: Opravy jsou v plném proudu, lidé se obávají zimy
Číst článek
Budete dnes (ve středu) jednat s ředitelem Úřadu práce o avizovaném zrušení pobočky ve městě. Jak by konec tohoto pracoviště u vás zkomplikoval lidem život právě v souvislosti s povodněmi?
Sám jsem zvědavý, co se dozvíme za informace, protože to, že se ruší pobočka úřadu práce, jsem se dozvěděl z internetu. Nebyli jsme o tom vůbec informováni. Když jsem se potom ptal, když mně volali z ředitelství z Ostravy, tak o tom také nevěděli. Dozvěděli se o tom až den poté, co to bylo uveřejněno na internetu.
Vůbec nevím, co se bude dít, v jakém časovém horizontu. To jsou opravdu jenom kusé informace, které máme z internetu. Problémy by to byly samozřejmě obrovské, protože spádová oblast je u nás velká. Takže na pracovní úřad by museli lidé jezdit do Bruntálu, což je, když vezmu tu část Vidly, i nějakých téměř 40 kilometrů, což by v zimním období pro některé bylo nemyslitelné. Jsou tam starší lidé, nemohoucí, invalidé a podobně.
‚Je to krok zpátky.‘ Většina dotčených starostů nesouhlasí s plánem zavřít 83 poboček úřadu práce
Číst článek
Ve středu máte také jednání zastupitelstva. Co dalšího bude ještě na programu? Předpokládám, že to bude i o pomoci lidem ze zatopených domů?
Ano, dostali jsme první částku pomoci, tedy 40 tisíc na domácnost, celkem jsme dostali asi 1,3 milionu korun. V první vlně se přihlásilo 39 žadatelů. A dneska zastupitelstvo schvalovat klíč, kterým se budou tyto finance přerozdělovat.
Míří k vám do Jeseníku stále ještě pomoc dobrovolníků a dárců?
Určitě. Chtěl bych všem poděkovat za solidaritu, kdy se nám ozývají spřátelená města, obce a kraje, které nám poskytly jak finanční, tak materiální pomoc. Tímhle opravdu děkuji, protože to tady potřebujeme.
