Vlčí broskev, jablko lásky a frittata, kterou si připravte podle receptu
Dnes bude řeč o „jablku lásky“. Nebudu se zabývat ani Adamem a Evou, ani tvrzením o našeptávajících hadech. Budeme si povídat o „pomme d’amour“, jak rajče nazývali Francouzi kvůli představě, že má afrodiziakální vlastnosti. Tento mýtus nejspíše vznikl díky jejich barvě a neobvyklému tvaru, což vedlo k romantickým asociacím. Názor Francouzů nemohu potvrdit, ale vím, že jde o úžasný produkt, který se dá jíst syrový, vařený, nakládaný nebo sušený.
Léto tento týden zmizelo jako mávnutím kouzelného proutku. Řada z nás řeší otázku, zda byla lepší nedávná třicetistupňová vedra, nebo bez varování nastoupený chladný podzim. Já fandím třicítkám, i když se mi také občas zdálo, že čeho je moc, toho je příliš.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Vybrané gastroglosy vyšly v knižní podobě pod názvem Vidličkou po mapě
Komu dlouhé léto určitě vyhovovalo, byla rajčata na našich zahrádkách. Letos byla jejich úroda mimořádně aromatická a chutná. Mluvím o svých výpěstcích na balkonové terase, kde mám kvůli „havěti všelijaké“ uklizených patnáct nádob s rajčaty, které jsem nestačila sbírat.
V minulosti to však rajčata neměla tak jednoduché a jejich obliba byla na bodu mrazu. Pozor, tím mráz nepřivolávám!
Vše způsobil Claudius Galenus, známý spíš jako Galén, lékař, který léčil i císaře Marca Aurelia a tím pádem je jasné, že působil v dobách starého Říma. Ve svých spisech ze třetího století se zmínil o „vlčí broskvi“, což měl být jed v chutném obalu, který se používal k likvidaci vlků. O rajčatech tehdy neměl ještě ani tušení.
Francouzský botanik Joseph Tournefort (1656–1708) pojmenoval rajče latinským botanickým názvem Lycopersicon esculentum, protože je ze začátku také považoval za jedovatá a tak si od Galéna vypůjčil název „vlčí broskev“.
Dějiny rajčat: Cortéz a Italové
Divoká rajčata pocházejí z Jižní Ameriky z pohoří And, odhaduje se, že z území dnešního Peru a Ekvádoru. Domestikována byla v předkolumbovském Mexiku. Název v mnoha jazycích je odvozen od aztéckého slova „tomatl“.
Věda pro děti: Jedna rostlina, nahoře rajčata, dole brambory. Jak pěstovat bramborajče?
Číst článek
Původní rostlina měla malé plody a byly žluté. Do Evropy je po dobytí aztéckého města Tenochtitlan přivezl Cortéz. Krátce na to, v roce 1544, se o rajčatech píše v Mattioliho herbáři, prý si na nich pochutnávají Italové, když je ochutili solí, pepřem a olejem.
Dodnes tedy žádná velká změna v jejich syrové přípravě do salátů nenastala. Rajčata si však ještě musela projít nelítostným obdobím nepochopení.
Evropané měli k těmto jasně červeným plodům nedůvěru. Rajčata byla totiž původně pěstována jako okrasné rostliny kvůli zářivé barvě a exotickému vzhledu jejich plodů, ale lidé se je báli jíst. Rostlina rajčete (Solanum lycopersicum) patří do čeledi lilkovitých, v níž se též vyskytují jedovaté druhy, jako je blín nebo durman, což zvyšovalo obavy z toho, že by rajčata mohla být také jedovatá.
V Evropě bylo rajče považováno za „jablko smrti“ nebo „vlčí broskev“. Lidé věřili, že kdo sní rajče, zemře. Nicméně názor se změnil, když jeden odvážný italský šlechtic, zřejmě z Neapole, který byl uchvácen krásou tohoto ovoce, se rozhodl riskovat a sníst ho. K překvapení všech nejenže přežil, ale rajče mu chutnalo natolik, že začal rajčata propagovat jako součást kuchyně. Poté, co bylo zjištěno, že rajčata jsou jedlá, začala být v Itálii stále více pěstována a používána jako pokrm.
Nikdy nevznikne jenom jedna legenda a já vás nechci připravit o další a pikantnější, která sahá až do královských pater.
V 18. století italský kuchař, prý omylem, ale také to mohlo být úmyslné, přidal rajčata do jídla připravovaného pro krále a šlechtu. Jídlo bylo nečekaně chutné a rajčata se stala oblíbenou součástí italské kuchyně. Tento příběh je sice zčásti romantizovaný, ale je symbolický pro způsob, jak rajčata pronikla do evropských jídelníčků a stala se nepostradatelnou součástí italských receptů.
Díky kuchařskému popletovi vznikla i slavná omáčka na těstoviny „sugo di pomodoro“, kterou mám hodně ráda.
Mně, jako právníkovi, ten příběh sice zavání pokusem o vraždu s dobrým koncem nejen pro plánované oběti, ale i pro lidstvo, ale budiž. Kdopak by náhodou nakrájel jedovaté rajče králi?
Když rajčata tropí hlouposti
Rajčata jsou skvělá věc a občas si i zašpásují. Tak třeba největší rostlina plodící rajčata byla pěstována v Orlandu v parku Epcot na Floridě. Experimentálně rostla v Disney World Resort a měla rozlohu skoro 57 metrů čtverečních. Pro představu, pokud jste se dívali na nedávnou olympiádu v Paříži, tak by překryla olympijský plavecký bazén. Za celý rok se z ní sklidilo 32 000 rajčat o celkové hmotnosti přes půl tuny.
Největší jednotlivé rajče bylo vypěstováno ve stejnojmenném rezortu, ovšem v Minnesotě, a vážilo 3,8 kilogramů. Představte si, že byste za jediné rajče zaplatili při dnešních cenách skoro 250 korun. Doufám, že jsem nic nezakřikla, při současné inflaci k tomu může brzy dojít i u rajčete běžné velikosti.
Krevety jsou součástí naší stravy po tisíciletí
Číst článek
Rajčata jsou ve Španělsku každý rok v srpnu zneužita ke „krvavé“ bitvě v rámci festivalu La Tomatina. Lidé po sobě házejí až 150 000 rajčaty. Letošní akce už proběhla, ale můžete si koupit vstupenky už na rok 2025, festival proběhne opět poslední srpnovou středu ve městě Buñol poblíž Valencie.
Největší pocty sahající až do politiky dosáhla rajčata v americkém Ohiu. Rajčatový džus je oficiální státní nápoj. U nás se rajčata ovšem používají spíš na trefování se do nepopulárních politiků.
Rychle pryč od politiky.
Odhaduje se, že na světě existuje okolo 10 000 odrůd rajčat, ale nevím, která odrůda putovala v roce 1984 do vesmíru raketoplánem NASA. U odrůd ještě zůstanu, vědci totiž vypěstovali rajčata i s modrou slupkou, mají totiž vysoký obsah antokyanů, což jsou antioxidanty běžné v borůvkách.
A než se pustíme do přípravy frittaty z rajčat, mám pro vás upozornění. Pokud se chystáte připravit si z rajčat domácí kečup, vězte, že jeho rychlost „tečení“ nesmí překročit 0,045 kilometru za hodinu, pro představu je to asi 45 metrů za stejný čas. Pokud máte méně kečupu, nechte ho téct minutu, neměl by urazit víc jak tři čtvrtě metru.
Pokud váš kečup poteče rychleji, přejmenujte ho na rajčatovou šťávu. Ta je také skvělá, a když si do vysoké sklenice s ledem dáte rajčatovou šťávu, do ní přidáte vodku, tabasco, worchestrovou omáčku, sůl a pepř a ozdobíte celerovou natí, výsledkem je Bloody Mary. Můžete mít i její verzi bez vodky jako Virgin Bloody.
Dost legrácek, jdeme vařit.
Letní frittata
I když nás léto narychlo opustilo, můžeme jej okusit ve formě dobrého jídla. Frittata, kterou si společně připravíme, je lahůdka, kterou oceníte při snídani, obědě i večeři. Obsahuje sice osm vajec, ale v lednici vydrží pár dnů, ušetříte si další vaření, a navíc spotřebujete přebytečná (už sklizená) rajčata, případně cukety.
Ingredience
8 vajec
80 ml plnotučného mléka
2 lžíce olivového oleje
250 g cherry rajčátek
50 g jemně nastrouhaného čerstvého parmezánu
1 červená cibule nakrájená na tenké plátky
1 červená paprika, nakrájená na kostičky
1 cuketa nakrájená na drobné plátky
mořská sůl a čerstvě mletý černý pepř
lístky čerstvé bazalky
Postup:
Horkovzdušnou troubu předehřejte na 160 °C, plynovou na stupeň 4. Ve velké míse lehce šlehejte vejce a mléko s trochou soli a pepře, dokud se dobře nespojí. Na středně rozpálené pánvi rozehřejte olivový olej. Přidejte na plátky nakrájenou červenou cibuli a smažte ji 5 minut, dokud nezačne měknout.
Přidejte červenou papriku na kostičky a cuketu na plátky a za občasného míchání orestujte dalších 4–5 minut, dokud nezměkne.
Vmíchejte cherry rajčátka nakrájená na půlky a vařte je 1–2 min, dokud nezačnou měknout. Zeleninu vyklopte z pánve do velké mísy a přidejte lístky bazalky. Vraťte pánev na sporák.
Do pánve nalijte vaječnou směs a po částech do ní vmíchejte zeleninu, nejlépe stěrkou, poté ji posypte sýrem. Vařte na mírném ohni 3–4 minuty, a když se okraje začnou zpevňovat, přeneste do trouby a pečte 10–15 minut, dokud není povrch zlatavý a pevný. Před nakrájením na klínky nechte frittatu několik minut vychladnout.
Podávejte teplé nebo při pokojové teplotě.