Lidovci versus Levice. Polskou vládní koalici rozděluje manželství pro všechny, interrupce nebo náboženství
Manželství pro všechny, interrupce i výuka náboženství na školách. To jsou nejviditelnější sporná témata, která dokládají stále častější problém široké vládní koalice nalézt společnou řeč při prosazování předvolebních slibů. Šéf Křesťanských demokratů nedávno použil pro zastánce liberálnější politiky slovo levičáci. Levice zase lidovce nazvala brzdou koalice.
„To, co se teď děje, je nejlepším důkazem starého moudra, že vládu je jednodušší získat, než udržet,“ shrnuje aktuální dění v polské široké středo-levicové koalici, politolog profesor Wawrzyniec Konarski z Univerzity finančnictví a obchodu Vistula ve Varšavě.
Výsledkům loňských parlamentních voleb se nejednou přezdívalo „zázrak 15. října“. K volebním urnám tehdy přišlo přes 74 procent oprávněných voličů, ve velkém se zmobilizovaly ženy, před některými volebními místnostmi stály fronty lidí, ochotných hlasovat i hluboko po půlnoci, dávno po uzavření volebních místností.
Přestože nakonec zvítězila národně katolická strana Právo a spravedlnost, nedokázala získat většinu v Sejmu, ani přilákat jakéhokoliv koaličního partnera. A tak vládu sestavil předseda Občanské koalice Donald Tusk – za pomoci koalice Třetí cesta (Polsko 2050 a Polská lidová strana PSL) a koalice Levice (Nová Levice, Polská socialistická strana a Levice společně, která ale není součástí Tuskovy koalice).
Polsko zruší takzvaný registr těhotných. ‚Umožňoval de facto represi těhotných žen,‘ popisuje Tusk
Číst článek
Opomenutí na začátku koalice
Spolupráce v uskupení, ve kterém je zastoupené takové množství různých ideologických a programových směrů, začala drhnout poměrně záhy. Přestože 13. prosince premiér představil společné programové body koalice, například zaměření na ochranu východních hranic Polska, rozvoj větrných parků, zvýšení platů učitelů, zavedení druhé valorizace důchodů, nebo finanční podporu při dřívějším návratu matek do práce, bylo už v té době možné vytipovat témata, ve kterých by se koaliční strany shodly jen těžko.
Bytová politika, restrukturalizace nemocnic a nemocničních oddělení, zavedení eura, interrupce, rovná práva pro LGBTQ+ lidi a adopce dětí stejnopohlavními páry.
„Tady bylo potřeba vytvořit dva takové balíčky předpokladů, které strany spojují – to by byl jeden balíček, a které je mohou rozdělovat – to by byl druhý,“ představuje profesor Konarski základní problém, který podle jeho názoru dosud ovlivňuje spolupráci v koalici.
Přitom sestavení těchto dvou balíčků mohlo od samého začátku výrazně pomoci s udržením dobrého PR vlády. „Na začátku mohli pracovat s těmi body, které je spojují. To by vytvořilo dobrý obraz celé koalice. Jestliže ale nastane chaos, ve kterém vystupují společná i sporná témata, tak ta sporná témata budou veřejný obraz koalice ničit. A právě to se teď přesně děje před našima očima.“
Polští lidovci se například postavili proti zákonu, který by uvolnil pravidla pro umělé přerušení těhotenství. Jediným přijatelným zmírněním současného, v rámci Evropské unie velmi přísného zákona je návrat k takzvanému potratovému kompromisu před rokem 2020 (než Ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství kvůli nevratnému poškození plodu je proti ústavě).
Diplomatická roztržka mezi Maďarskem a Polskem. Tusk je prý pokrytec, Orbán podlézá Putinovi
Číst článek
Lidovci také deklarují, že nepodpoří vládní návrh zákona o registrovaném partnerství pro stejnopohlavní páry. Chtějí namísto toho zavést status blízké osoby, tedy osoby, která by měla náhled do lékařské dokumentace a mohla by dědit. Argumentují, že to je také jediný návrh zákona, který by podepsal i prezident Andrzej Duda. Lidovci tak jdou proti oznámeným i už projednávaným zákonům z dílen Občanské koalice nebo Levice.
Lidovci vs. Levice
Po dubnových komunálních volbách, ve kterých Levice získala velmi nízkou voličskou podporu, 6,34 procent hlasů, lidovci v rámci koalice Třetí cesta (14,25 procent) volali po tom, aby se jejich koaliční partner vzdal jednoho ministerského křesla.
V červenci předseda PSL Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil záměr zavést ve školách patriotickou výchovu. Při obhajování stranické politiky, která se podle některých komentátorů stále častěji přibližuje k programu Práva a spravedlnosti, vicepremiér a ministr obrany Kosiniak-Kamysz řekl, že lidovci prosazují vlastní politiku a nebojí se přitom ani biskupů, ani levičáků. Vedení Levice to společně nazvalo stalinistickou rétorikou.
Červnové volby do Evropského parlamentu následně ukázaly nejen pokračující nízkou podporu Levice, která získala 6,3 procenta hlasů, ale také rekordní propad podpory Třetí cesty (6,91 procent). Obě uskupení získala pouhé tři mandáty v europarlamentu.
Polská hraniční stráž bude moci použít zbraň. Nový zákon reaguje na migranty u hranic s Běloruskem
Číst článek
Ze strany Levice sice nevzešel požadavek na odevzdání některého ministerstva ve správě Třetí cesty, ale neutichá ani její kritika vůči Třetí cestě a hlavně právě lidovcům. Stranu nazvala například brzdou koalice a začala otevřeně mluvit o ohrožení existence koalice.
Krize ve všech stranách
„Protihlasování“ PSL ale není tím jediným, co podkopává stabilitu celé široké Tuskovy koaliční „vlády 15. října“. Podle politologa Wawrzynce Konarského je důležité myslet taky na samotnou mozaiku všech stran, které se koalice účastní. „Levice má obrovské strukturální a programové problémy. Ona nemá společný program, nemá uvnitř sebe funkční a propojenou strukturu levicových skupin, které by spolu měly a také chtěly spolupracovat. A k tomu nepřispívá ani neefektivní vedení předsedy Włodżymierza Czarzastého,“ říká.
Výsledkem toho například je, že Levice společně není dnes součástí vládní koalice, přestože je součástí koalice Levice.
Podobného vývoje by se podle něj měla obávat i Polská lidová strana: „Předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz takové problémy ještě nemá. Ještě dokáže držet strukturu lidovců pohromadě. Ale může k těm problémům dospět. Zvlášť, pokud by musel lavírovat mezi zastánci spolupráce v rámci současné koalice a zastánci možné spolupráce s Právem a spravedlností.“
Ještě před ustavením Tuskovy vlády se Právo a spravedlnost opakovaně snažilo přesvědčit lidovce ke koaliční spolupráci a dokonce i po uvedení Tuskových ministrů do úřadů prohlašovali, že jsou spolupráci s lidovci otevření a taková spolupráce má i podporu části lidovců. Navenek ale lidoví demokraté spojení s PiS odmítali.
‚Potraty! Ano!‘ Polky demonstrovaly za legalizaci interrupcí. Sejm jejich dekriminalizaci neschválil
Číst článek
Konarski z Univerzity Vistula upozorňuje ještě na jednu skutečnost: „Lidovci začali být vnímaní v některých záležitostech negativně, jako ti padouši. V tuto chvíli by lidovci sami, bez koalice Třetí cesta, získali podle dat některých průzkumů maximálně dvouprocentní podporu. To by pro ně bylo smrtící, znamenalo by to konec strany.“
Zdá se tak, že polští lidovci nemají v současnosti jinou možnost, než v koalicích, tedy Třetí cestě a vládní koalici, setrvat, což by je nakonec mohlo vést k přijímání kompromisů.
Jediné, za co tak současná vládní koalice, potýkající se s programovými problémy, ale i veřejně exponovanými mezistranickými spory, může být ráda, je celková dnešní podoba politické scény v Polsku.
Své problémy má totiž i Právo a spravedlnost. To se potýká s následky vízového skandálu, zneužívání financí z fondu pro oběti trestných činů, účelové podpory sobě blízkých nevládních organizací, ale i vnitřních sporů mezi stranickými buňkami, což se v poslední době projevilo hlavně krizí v Krakově.
Zdálo by se, že jediným, kdo tak na dnešním stavu může získat, je euroskeptická Konfederace. Ale i ta se v posledních týdnech sama potýká se strukturálními problémy vyplývajícími ze spojení několika stran odlišných programových směrů.
Dva bloky
Výhodu tak nemá nikdo, což ukazují poslední průzkumy společností IBRiS a CBOS, které ukazují, že aktuální krize vládnoucích stran i opozice nepřináší výraznou voličskou podporu nikomu. Může ale zvětšit tábor lidí, pro které se jakákoliv z existujících stran stane nevolitelnou. V případě vládních stran je hrozba o to vážnější.
Polský parlament odmítl zákon o dekriminalizaci pomoci při potratech. Návrh neprošel o tři hlasy
Číst článek
„Lidovci a Levice potřebují začít se vzájemným dialogem, možná pod patronátem premiéra Donalda Tuska. To je dnes to základní a zásadní. Jestli se to nepodaří, můžou pokračující veřejně exponované spory a rozdílné názory znechutit velké množství potenciálních voličů, že by ještě kdy šli k volbám s tím, že budou tyto strany volit,“ říká politolog, který si ale navíc všímá ještě jednoho trendu v polské politice. Podle něj vše směřuje k vytvoření dvoublokové politické krajiny.
„Mohli jsme si například všimnout, jak umně Donald Tusk získal na svou stranu nejen část levicových voličů, ale i politiků. Včlenil je do svých struktur. Tak se jeho koalice stala uskupením, které je od středu doleva,“ říká a předvídá, co bude následovat:
„Pokud ty tendence budou pokračovat, myslím, že pomalu budeme směřovat k zrodu dvou velkých politických bloků. Kaczyński a možná časem jeho nástupce, někdo, koho určí, bude chtít vytvořit jasně pravicový blok. Možná, že časem nějakým způsobem tento blok podpoří Konfederace. A mezitím Tusk bude hledat příležitost, aby vytvořil středolevicový blok. Jenže dnes ještě samozřejmě nevíme, kdo všechno se v jednom nebo druhém bloku ocitne.“
Takové uspořádání by podle profesora Wawrzynce Konarského z Univerzity Vistula mohlo do budoucna výrazně ovlivnit prezidentské volby, zejména ve výběru kandidátů.
