Zuřivá bitva o Pokrovsk. Co by znamenal pád strategického města, kterému jsou Rusové stále blíž?

Pokrovsk – strategické město, které je klíčovým logistickým uzlem ukrajinské armády a zároveň místem, kde se nachází uhelný důl potřebný k výrobě oceli – se ocitá ve stále těsnější blízkosti sil ruského agresora. Pád Pokrovsku by pro Ukrajinu znamenal logistické, vojenské i ekonomické komplikace, kromě toho by se ale mohl stát i vstupní branou k dobytí zbytku Doněcké oblasti. Právě tady tak nyní zuří nejtěžší boje rusko-ukrajinské války.

Analýza Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský voják na frontě poblíž Pokrovsku

Ukrajinský voják na frontě poblíž Pokrovsku | Foto: Serhii Nuzhnenko | Zdroj: Reuters
Přehrát

00:00 / 00:00

Zuřivá bitva o Pokrovsk. Co by znamenal pád strategického města, kterému jsou Rusové stále blíž?

„Tahle je ze všech frontových linií ta nejnebezpečnější,“ říká pro britskou stanici BBC Oleksandr, velitel zdravotnické jednotky 25. brigády ukrajinské armády. „Ruská federace tlačí velmi tvrdě. Nepodařilo se nám frontu stabilizovat. Pokaždé, když se pohne přední linie, pohneme se i my,“ uvádí pro BBC, která přinesla reportáž z místa nedaleko Pokrovsku, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje mezi ruskou a ukrajinskou armádou.

Rusko hlásí postup v Doněcké a Záporožské oblasti. Boje pokračují u Torecku a Kurachového

Číst článek

Zuřivost války ukazují i počty raněných vojáků, které přivážejí do ošetřovny tamní polní jednotky. Podle výpovědí zdravotníků ošetřili i 50 vojáků za jediný den – počet, který dříve ve válce nezaznamenali. Všichni zranění jsou na místo přiváženi po setmění, kdy je menší riziko útoku ozbrojenými ruskými drony. Hrozba ruských dronů je totiž na místě přítomná neustále, a to jak pro vojáky, tak pro zbývající obyvatele Pokrovsku.

„Neustále je slyšíme bzučet, zastaví se a dívají se okny dovnitř,“ popisuje 50letá Viktorija, která souhlasila s evakuací ze svého domova ležícího na obzvláště nebezpečném východním okraji města. „Všechno se stalo tak rychle. Kdo ví, co se tu stane dál. Ztrácím nervy a mám záchvaty paniky,“ popisuje jedna ze zbývajících obyvatelek Pokrovsku.

Ještě před několika měsíci bylo město považováno za relativně bezpečné místo. Bylo domovem pro asi 60 tisíc lidí, jeho ulice lemovaly kavárny, restaurace a trhy. Město zároveň fungovalo jako důležitý železniční uzel, přes který byli evakuováni civilisté z měst v přední linii do bezpečnějších částí Ukrajiny. Teď ale Pokrovsk připomíná město duchů. Podle BBC odtud více než tři čtvrtiny obyvatel odešly.

Padne Pokrovsk?

Od února, kdy ruský agresor dobyl město Avdijivka, nabral postup ruských vojsk v Doněcké oblasti rychlejší spád. V říjnu padlo bývalé hornické město Vuhledar, které dlouho sloužilo jako opěrný bod ukrajinské obrany na jihu Donbasu. Nyní se ty nejintenzivnější boje odehrávají právě u Pokrovsku a i vedení Ukrajiny přiznává, že situace jejích sil je v této oblasti „velmi obtížná“.

25:48

Pokud se Ukrajina nedostane do NATO, bude chtít od Aliance garantovat ochranu území, míní Kopečný

Číst článek

O uplynulém víkendu Rusko ohlásilo dobytí vesnice Mychajlivka, která leží nedaleko Pokrovsku. Přestože informace z ruské strany nelze nezávisle ověřit, obavy z možného pádu Pokrovsku opět zesílily. Už v pondělí 7. října Rusko oznámilo, že získalo obci Hrodivka, ležící asi deset kilometrů od Pokrovska.

Podle bezpečnostního analytika Vojtěcha Bahenského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se však těžko odhaduje, zda Pokrovsk nakonec padne, nebo ne.

„V tuto chvíli to pro Pokrovsk vypadá spíš špatně, byť pro zodpovězení této otázky je klíčové znát hlavně to, v jakém stavu je ukrajinská armáda, jaké má rezervy, jakou má situaci s municí a to samozřejmě nevíme. To je věc, kterou ani vědět nemůžeme. Osobně jsem k Pokrovsku spíš skeptický, na druhé straně ale od jara mluvíme o tom, že by se na frontě měl projevovat výsledek další ukrajinské mobilizace. Říkalo se, že by to mělo být koncem léta, a nyní bychom už očekávali, že se to projeví,“ říká pro iROZHLAS.cz Bahenský s tím, že i o tom je málo informací.

„V tomto konfliktu nemáme vhled do toho, jaká je aktuální personální situace. Respektive tušíme, že je špatná, ale nevíme, jak moc. Klonil bych se tedy k tomu, že situace je opravdu velmi obtížná, nicméně si s vyšší mírou jistoty netroufám říct, jaký vývoj u Pokrovsku bude. Lze říct, že se Rusko určitě bude snažit Pokrovsk získat vzhledem k tomu, že to je jedno z posledních měst, které mu spolu se Slovjanskem a Kramatorskem zbývá k ovládnutí Doněcké oblasti v administrativních hranicích,“ říká s odkazem na jedny z posledních velkých měst na Donbase, nad nimiž má kontrolu Kyjev.

Analytik: USA měly užití dalekonosných zbraní v týlu Ruska povolit dávno. Válka by stála míň peněz i životů

Číst článek

Pokrovsk představuje vstupní bránu k dobytí dalších částí Doněcké oblasti, kterou Rusko částečně okupuje a v září roku 2022 ji společně s mezinárodně neuznanou anexí dalších tří ukrajinských regionů prohlásilo za svou. Kromě toho je strategické město Pokrovsk také klíčovým dopravním uzlem, který slouží mimo jiné k přesunu zásob pro armádu.

Výrazně by to zkomplikovalo logistickou situaci ukrajinských sil. Pokrovsk je důležitá logistická základna i s ohledem na to, že tam je důležitá železniční stanice pro nákladní dopravu. Zároveň by to ruským silám potenciálně otevřelo jižní směr na Slovjansk a Kramatorsk a také postup do Dněperské oblasti, ale já jsem osobně spíš skeptický k tomu, že by se Rusko rozhodlo postupovat tímto směrem. Byť to neznamená, že by Ukrajina nemusela přijít o nějaké síly, pokud by takovému postupu případně bránila,“ podotýká Bahenský.

Projev mobilizace vázne

Jak uvádí analýza zahraničně politického magazínu Foreign Policy, ztráta Pokrovsku by pro válkou sužovanou Ukrajinu měla dopad jak vojenský, tak i ekonomický. V Pokrovsku se totiž nachází uhelný důl, potřebný pro ocelářský a železářský průmysl, který je i v době války důležitým sektorem ukrajinské ekonomiky. „Bez oceláren ukrajinská ekonomika zemře. Je to velmi důležitá součást ekonomiky,“ cituje analýza generálního ředitele ukrajinské poradenské společnosti GMK Stanislava Zinčenka.

Podle některých předpovědí by pád Pokrovsku mohl znamenat snížení ukrajinské produkce oceli na polovinu. Tento kov je přitom pro vojenský průmysl nezbytný a jeho dovoz nákladný.

Ruské armádě chybí vojáci. Nábor nových sil je oříšek, má být co nejmíň spojován s Putinem

Číst článek

„Je to součást důležitosti Pokrovsku. Jsem ale mírně skeptický k tomu, že by to bylo něco, co nelze nahradit dovozem. Myslím, že se na to nemůžeme dívat tak, že pokud Ukrajina nemá vlastní koks, nic nevyrobí. Samozřejmě by to byla komplikace. Osobně si ale myslím, že pokud město má strategickou roli, je to hlavně ta logistická. Nicméně bych zdůraznil, že válka nebude rozhodnutá tím, kdo kontroluje které město. Případný pád nebo udržení Pokrovsku je spíš výsledkem těch skutečně důležitých dynamik, jako je množství munice, vojáků, západní podpory a tak dále, než příčina dalšího vývoje války,“ říká k tomu Bahenský.

Podle bezpečnostního analytika Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se přitom od stolu těžko hodnotí, co k současné situaci, kdy hrozí pád Pokrovsku, vedlo a zda někde udělalo ukrajinské vedení chybu.

„Situace by byla lepší, pokud by Ukrajina byla schopná dříve mobilizovat a dříve přijmout nový zákon, čímž by získala více vojáků do svých sil. Druhá věc, o které víme, je, že opevnění, která se stavěla ještě relativně v týlu ukrajinských sil, nebyla postavená zcela ideálně. Hovořilo se o tom, že byla postavená v otevřeném prostoru, což je činí ne tak užitečnými, protože jsou snadným terčem pro ruské bombardování a drony,“ podotýká odborník a upozorňuje i na další dlouhodobé problémy ukrajinských sil, jako jsou rotace jednotek na frontě. 

„Nemyslím si ale, že je tam jednoznačná chyba, na kterou by šlo ukázat s tím, že kvůli tomu jsou Rusové u Pokrovsku. Zároveň stojí za zmínku, že jedním z faktorů, které vedly Ukrajinu k tomu, že trochu oddalovala mobilizaci, bylo i to, že stejně neměla dostatek vybavení od západních států, aby lidi mobilizovala a začala je vyzbrojovat a cvičit,“ dodává bezpečnostní analytik.

Ukrajinská ofenziva a údery na Moskvu jsou přelom. Kreml na to nemá notičky, říká odborník

Číst článek

Otázkou také zůstává, zda se na situaci v Doněcké oblasti neodrazilo také rozhodnutí ukrajinského vedení zahájit překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda vstoupila na začátku srpna. Cílem tohoto útoku bylo především odčerpat ruské síly z východní části fronty, kde jsou ukrajinské jednotky dlouhodobě pod velkým tlakem. Vpád ale zjevně nemá takový účinek, v jaký Ukrajina zřejmě doufala.

Na jednu stranu je určitě pravda, že síly, které byly věnovány tomu, aby Ukrajina postoupila do Kurské oblasti, mohly být raději dislokovány v obranných operacích. Operace v Kurské oblasti z ruských ofenzivních operací zdaleka neodčerpala tolik ruských sil, zároveň ale měla pozitivní efekt na morálku ukrajinských vojáků, byť asi spíše krátkodobě. Osobně jsem k operaci v Kursku mírně kritický, ale rozhodně bych neřekl, že to je jednoznačná chyba, která je rozhodující pro vývoj fronty na Donbase,“ míní Bahenský.

„Z mého pohledu je rozhodující pro vývoj na Donbase celková balance sil na frontě, a to jak vojáků, tak munice a materiálu. V momentě, kdy Rusko má výhody v munici, materiálu i počtu vojáků, je v celku logické, že postupuje. Když se mu u postupu navíc daří uštědřit Ukrajincům relativně vysoké ztráty, dlouhodobě to oslabuje ukrajinskou pozici,“ uzavírá odborník pro iROZHLAS.cz.

Morálka v Pokrovsku ochabuje

Zatímco se Rusko přibližuje k Pokrovsku, tamní obyvatelé si pod tíhou války stále častěji připouštějí otázku, zda by i za velkou cenu ztráty části území nebylo lepší se s ruským agresorem dohodnout.

Harrisová, nebo Trump: Jak se staví kandidáti na amerického prezidenta k válce na Ukrajině?

Číst článek

„Chci, aby válka skončila. Mělo by dojít k jednání. V oblastech zabraných Ruskem stejně nic nezůstalo. Všechno je zničené a všichni lidé uprchli,“ stěžuje si na dopady kruté války 50letá Viktorija. Nahlodaná morálka je podle BBC patrná i mezi dalšími obyvateli Pokrovsku, kde nyní většina lidí žije bez elektřiny i vody.

„Jsem vyděšená. Bez sedativ nemůžu žít,“ říká 69letá Larysa, podle které je načase, aby vláda jednala s Ruskem. „Tolik našich chlapců umírá, tolik jich je zraněných. Obětují vlastní životy a tohle se děje dál a dál,“ upozorňuje. Ani dvacetiletý Roman si nemyslí, že území, za která Ukrajina bojuje, stojí za ztracené lidské životy.

Vitalij, který právě opravuje elektrické vedení, to ale vidí jinak. „Bydlím v jedné z ulic nejblíže frontové linii. Všechno kolem mého domu shořelo. Moji sousedé zemřeli poté, co byl jejich dům ostřelován. Nemyslím si ale, že je správné opustit naše muže. Musíme bojovat, dokud nezvítězíme a Rusko nebude za svoje zločiny potrestáno,“ říká pro BBC.

Unavení válkou jsou i samotní vojáci. „(Rusové) mají více lidských sil i zbraní. Posílají své muže na bojiště jako potravu pro kanóny,“ říká jeden z vojáků u Pokrovsku. Ví ale, že pokud město padne, situace na bojišti bude ještě složitější. „Ano, jsme unavení. Mnoho našich mužů zemřelo nebo bylo zraněno. Ale musíme bojovat, jinak bude výsledek katastrofální.“

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme