Ruské armádě chybí vojáci. Nábor nových sil je oříšek, má být co nejmíň spojován s Putinem
Špatný výcvik a vybavení vojáků, dezerce, a především nedostatek vojenských sil. To jsou hlavní problémy, se kterými se ruská invazní armáda v současnosti na Ukrajině potýká. Režim potřebuje vyhlásit mobilizaci, nemůže si to ale dovolit. „Má to být co nejméně spojené s osobou Vladimira Putina. Právě proto, že je ta věc tak nepopulární,“ říká odborník Pavel Havlíček. Nábor nových sil se tak pro ruského agresora stává „jedním z největších oříšků“.
Ruská armáda už přišla nejméně o 70 tisíc mužů, kteří ve válce proti napadené Ukrajině zemřeli v řadách agresora. Uvádí to analýza, kterou koncem minulého týdne zveřejnila ruská redakce britské televizní stanice BBC ve spolupráci s ruským nezávislým serverem Mediazona.
Ukrajinská ofenziva a údery na Moskvu jsou přelom. Kreml na to nemá notičky, říká odborník
Číst článek
Vycházejí přitom nejen z oficiálních zpráv, při utváření statistik sledují také čerstvé hroby na hřbitovech a smuteční oznámení nebo fotografie z pohřbů vojáků, které se každý den objevují v ruských médiích a na sociálních sítích. Na základě těchto dat potvrdily BBC a Mediazona dohromady jména celkem 70 112 vojáků zabitých na Ukrajině.
Jak nicméně upozorňuje BBC, skutečný počet mrtvých bude výrazně větší. Některé rodiny v Rusku totiž o úmrtí svých blízkých neinformují veřejně a ve statistice nejsou zahrnuti padlí z původních proruských jednotek v Rusy okupované Doněcké a Luhanské oblasti.
Ukrajinské zdroje mluví o 640 tisících vyřazených ruských vojáků, počítají tam ale i zraněné či zajaté. Číslo se nedá nezávisle ověřit. Další odhady zabitých a zraněných ruských vojáků mají široký rozptyl od 350 až po 700 tisíc.
„Spolehlivá čísla, kolik lidí bylo v bojích na Ukrajině reálně zabito, nemáme. Povaha války, její komplexnost a rozlehlost bojiště nám to neusnadňují,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Podle odborníka Lukáše Dyčky z Univerzity obrany jdou nicméně celkové ztráty na ruské straně – včetně zraněných či zajatých vojáků – do statisíců. „Ruské ztráty se z poměrně spolehlivých zdrojů, ať už britských, nebo ukrajinských, dají odhadnout na asi 600 tisíc vojáků. Nicméně to není počet mrtvých. To jsou celkové ztráty, zranění, pohřešovaní, zajatí, mrtví,“ uvedl v polovině září Dyčka pro Český rozhlas Plus.
Ruský ‚mlýnek na maso‘
Zatímco v minulosti tvořili nejpočetnější skupinu padlých na ruské straně bývalí vězni, kteří do armády vstoupili výměnou za udělení milosti, v současnosti to jsou hlavně dobrovolníci, tedy civilisté, kteří do armády vstoupili po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Od loňského října nebylo týdne, kdy by počet zabitých z řad dobrovolníků klesl pod stovku a v některých týdnech BBC a Mediazona zaznamenaly v této skupině i více než 310 úmrtí.
Policie v Moskvě zatýkala manželky ruských vojáků. Požadovaly demobilizaci
Číst článek
Takzvaní kontraktníci, jak se v Rusku nazývají dobrovolníci, kteří podepisují dlouhodobé smlouvy s ministerstvem obrany, tak podle BBC nyní tvoří asi 20 procent mrtvých. Druhou nejpočetnější skupinu mezi padlými představují vězni (19 procent) a třetí vojáci, kteří se do války proti Ukrajině dostali v důsledku mobilizace (13 procent).
Většina zabitých kontraktníků podle BBC pocházela z malých měst v těch oblastech Ruska, kde je těžké najít stabilní a dobře placenou práci. Platy v armádě přitom mohou být pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrná mzda v chudších částech Ruska. Vojáci navíc dostávají různé benefity, jako je bezplatná péče o děti a daňové úlevy. Důležitou motivací také představuje jednorázový náborový příspěvek, který v mnoha částech Ruska v poslední době narostl.
Už v půlce léta totiž ruské úřady zvýšily finanční pobídky, které mají přilákat nové rekruty. Prostřednictvím dekretu prezident Vladimir Putin zdvojnásobil jednorázovou částku vyplácenou při uzavření více než ročního kontraktu s armádou na 400 000 rublů a došlo také ke zvýšení minimálního ročního platu, který se v prvním roce služby vyšplhal na 3,25 milionu rublů (885 000 korun).
Vstup do armády, motivovaný vysokými finančními odměnami, však dobrovolníky často stojí život. Bez odpovídajícího výcviku a vybavení končí v „mlýnku na maso“, jak stanice BBC označuje strategii Moskvy vysílat na frontu další a další vojenské síly s cílem zlikvidovat ty ukrajinské.
Jeden z citovaných vojáků pro BBC popisuje, že loni v listopadu podepsal smlouvu s ruskou armádou a při nástupu mu slíbili, že před nasazením do bojů absolvuje alespoň dvoutýdenní výcvik na střelnici, realita ale byla jiná. „Naložili nás do vlaků, pak na náklaďáky a poslali na frontu. Asi polovina z nás byla vržena do boje rovnou ze silnice. Výsledkem bylo, že se někteří lidé dostali z náborové kanceláře do první linie za pouhý týden,“ říká pro BBC ruský kontraktník.
Kontraktoři, novinářské cesty i ‚lekce přátelství‘. Rusko šíří vliv v Africe, dopady bývají destruktivní
Číst článek
Další si pak stěžují na nedostatečné vybavení. „Obyčejná neprůstřelná vesta a levná helma. V tomhle se bojovat nedá. Pokud chcete přežít, musíte si koupit vlastní vybavení,“ popisuje jeden z citovaných z vojáků.
Jak upozorňuje BBC, většina ze zabitých kontraktníků vstoupila do armády dobrovolně. Například v Čečensku si ale někteří muži ochráncům lidských práv a právníkům stěžovali na nátlak a výhrůžky ze strany úřadů. Na to, že nejde vždy o skutečné dobrovolníky, poukazuje také Havlíček.
„Tady je jedna zajímavá věc, která nám ukazuje, jak ruská vojenská mašinérie přemýšlí. Velká část lidí nevstupuje do armády zase tak dobrovolně, nutí je k tomu okolnosti, které jsou často determinovány socioekonomickou situací. Z etnických menšin takzvaných národních republik, třeba na Severním Kavkaze nebo na Sibiři, se rekrutuje disproporčně mnohem víc lidí než v etnicky ruské většině. Je to vynuceno zejména socioekonomickými faktory,“ podotýká Havlíček.
„Ruský stát častokrát přemýšlí velkorusky, šovinisticky a využívá tyto menšiny i jejich socioekonomické zranitelnosti pro to, aby se příslušníci menšin disproporčně víc zapisovali jako kontraktníci do služeb ruské armády a byli takto vysíláni na Ukrajinu,“ podotýká.
Za dezerci 15 let vězení
Vedle problémů, jako je nedostatečný výcvik a vybavení, se armáda potýká například i s dezercí.
Jsme blíž míru, než si myslíme. Žádáme naše spojence, aby nás posílili, vyzval ukrajinský prezident
Číst článek
Jedním z těch, kteří se rozhodli opustit armádu, je také Ivan z Petrohradu, jehož příběh popsal server The Moscow Times. Jeho celoživotním snem bylo stát se lékařem, přihlásil se proto na vojenskou lékařskou akademii a letos dostudoval. Musel nastoupit na povinnou vojenskou službu, válčit proti Ukrajincům ale nechtěl. Uprchl proto ze země.
„Od začátku totální ruské invaze na Ukrajinu jsem věděl, že je tahle válka nespravedlivá. Byl jsem rozhodně proti,“ říká pro Moscow Times 30letý Rus, který po obdržení povolávacího rozkazu utekl za hranice. „Na jedné straně plníte svou lékařskou povinnost jako doktor, na druhé straně ale podporujete režim,“ uvádí Ivan, kterému teď stejně jako ostatním dezertérům v Rusku hrozí 15letý trest vězení.
Ruský režim zpřísnil tresty pro ty, kteří nechtějí bojovat, krátce po vyhlášení „částečné mobilizace“ asi 300 tisíc záložníků v září 2022. Krok, který měl doplnit ztráty po zahájení plnohodnotné války proti Ukrajině, ale přiměl desítky tisíc Rusů v branném věku k útěku ze země. Po zpřísnění tak hrozí 15letý trest vězení za dezerci během mobilizace, dobrovolnou kapitulaci i za odmítnutí účasti v boji.
‚Scénář jaderné katastrofy.‘ Rusko podle Ukrajiny chystá útok na její nukleární energetiku
Číst článek
Ti, kteří dostali povolávací rozkaz, ale odmítají bojovat, podle listu The Moscow Times čelí také riziku mučení ze strany vojenských důstojníků. Přesto počet dezertérů roste. Tvrdí to protiváleční aktivisté z ruského projektu Idite Lesom, kteří pomáhají Rusům odmítajícím bojovat v dezerci. Přesný počet dezertérů je podle nich těžké určit, jen tato organizace ale pomohla více než 900 Rusů. Dalším 35 tisícům lidem pak poskytla také konzultace a rady, jak Rusko opustit nebo si najít bezpečné místo uvnitř země.
Pomoc Idite Lesom vyhledal také Ilja, který podepsal smlouvu s ruským ministerstvem obrany ještě před totální invazí zahájenou v únoru 2022. Když začala válka, pracoval pro jednotku, která se neměla bojů účastnit. „Netrvalo dlouho a věci se radikálně změnily. Přišel rozkaz a deportovali nás na Ukrajinu,“ říká Ilja, který se pokoušel odstoupit od smlouvy právní cestou, ale neúspěšně. Všechny kontrakty s armádou totiž úřady prodloužily až do konce války.
Pak Ilja kontaktoval skupinu Idite Lesom. „Čekal jsem dva týdny a prostě utekl. V klidu jsem se vydal po trase (stanovené) Idite Lesom a skončil v zahraničí,“ říká Rus, který nyní žije v Evropě. Podle dat projektu Idite Lesom volí útěk do zahraničí asi 40 procent dezertérů.
Potřeba nových vojáků
Moskva se nyní snaží vyhnout další vlně mobilizace, ačkoli ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky.
Tučné odměny, nábor cizinců i zločinců. Ve snaze obejít mobilizaci Rusko hledá rekruty, kde se dá
Číst článek
Část ruské Kurské oblasti ovládly ukrajinské vojenské síly během překvapivé operace letos v srpnu. Rusko tam následně muselo přesměrovat část svých vojenských sil, ukrajinská armáda tak v Kurské oblasti nyní čelí protiútoku ruských jednotek, většinu dobytého území ale stále drží.
„Ruská federace čelí dilematu, jestli bude pokračovat v operaci v Doněcké oblasti směrem k Pokrovsku, nebo koncertovat síly dovnitř svého vlastního území, aby vytlačila Ukrajince. To je dilema, které je do určité míry umělé, ale ukazující, že na ruské straně jsou omezení tohoto charakteru. Rusům se nedostává fyzické síly ani vojenského zázemí, materiálu a podobně. Ukrajincům se navíc v minulém týdnu dařilo plnit poměrně sofistikované vojenské úkoly na území Ruské federace, což byly opakované údery proti ruským vojenským skladům zejména dělostřelecké munice a dalšího vojenského vybavení. Rusové tedy stojí před otazníky, kde napínat síly,“ popisuje Havlíček.
Ve zprávě z minulého týdne o potřebě nových vojenských sil píše také americký deník The Wall Street Journal, podle jehož informací vedení ruského ministerstva obrany už začátkem roku naléhalo na prezidenta Vladimira Putina, aby vyhlásil nové kolo mobilizace a armáda tak byla schopná dorovnat lidské ztráty na bojišti. Šéf Kremlu to ale odmítl s tím, že se nábor nových vojáků musí omezit na kontraktníky.
„Dnes, kdy Rusko potřebuje zmobilizovat další pravděpodobně stovky tisíc lidí, je nejcitlivější otázka právě mobilizace zevnitř ruské společnosti. V určitý moment vám dojdou lidi, kteří se budou dobrovolně hlásit k armádě a podepisovat kontrakty. Ve druhé polovině roku 2022 se to stalo, ruský stát musel nahánět lidi po ulicích, aby je dostal do ruské vojenské mašinérie a vysílat je na ukrajinské bojiště. Teď se situace může do určité míry opakovat,“ míní Havlíček.
Analytik: USA měly užití dalekonosných zbraní v týlu Ruska povolit dávno. Válka by stála míň peněz i životů
Číst článek
Připomíná tak rozpoutání paniky, kterou Rusko zažilo po „částečné“ mobilizaci vyhlášené 21. září 2022. Krok, který se tehdy ukázal jako velmi nepopulární, přiměl desítky tisíc Rusů k útěku ze země, aby i oni sami nebyli odchyceni a posláni bojovat na Ukrajinu. „Po velkém šoku ve druhé polovině roku 2022 ruský stát nabral zpátečku,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky, podle kterého měla mobilizace nejen politické, ale také ekonomické dopady.
„Mluví o tom i ruští ekonomové, jaký nedozírný efekt to celé mělo na fungování ruské ekonomiky a některých sektorů, jako například IT. Lidé pochopili, že se to může týkat každého z nich,“ říká Havlíček s tím, že ruská společnost začíná stále více chtít, aby byla válka ukončena – nicméně za podmínek, které bude diktovat současná politická garnitura. „Ze všech dat, ať už jsou kontrolované Kremlem, nebo ne, vychází, že se válka uvnitř Ruské federace stává čím dál víc nepopulární. Promítá se to do společenské i politické úrovně,“ dodává.
Nespojovat nábor s Putinem
Nábor nových vojáků se tak v Rusku stal velice citlivou záležitostí. Namísto plošné mobilizace proto Moskva volí hladší cestu a snaží se lidi motivovat ke vstupu do armády finančními odměnami.
‚Zahrávají si se smrtí.‘ Rusko hledá nové vojáky i mezi bezdomovci ze Sibiře a Dálného východu
Číst článek
Podle ruského serveru Meduza také ruský stát spustil masivní reklamní kampaň, která má nalákat občany, aby podepsali kontrakt s armádou. Kampaň, která běží ve státních televizích i na sociálních sítích jako Telegram nebo VKontaktě, je podle analýzy společnosti Agenstvo největší svého druhu od začátku plnohodnotné války v únoru 2022. Inzeráty se objevují dokonce i na účtech patřících školám nebo školkám v Petrohradě, píše server Meduza, podle kterého v červenci samotná ruská vláda přiznala třicetiprocentní pokles náboru.
„Hesla jako ‚Vlast vás potřebuje‘ nebo ‚Pojďte do zbraně‘ se objevují všude ve veřejném prostoru. Jsou v metrech nebo na stanicích autobusu, často se ale nedaří získávat nové zdroje. Pro ruskou stranu to bude jeden z největších oříšků,“ podotýká odborník na Rusko s tím, že nábor nových vojenských sil představuje „obrovský politický a společenský problém“. Mobilizace proto podle něj nebude s největší pravděpodobností vyhlášena otevřeně, jako se to stalo v září roku 2022.
„Přestože tu je dlouhá linka propagandy k podporování války proti vnějšímu nepříteli, kterým je Ukrajina společně se Západem, má to být co nejméně spojené s osobou Vladimira Putina. Právě proto, že je ta věc tak nepopulární. Nikdo nechce být tím, kdo povolá lidi do zbraně a zase zadá pokyn odchytávat lidi na ulicích, což by mohlo dát průchod společenskému vzedmutí nálad a velkých emocí, které tam byly cítit ve druhé polovině roku 2022,“ říká Havlíček.
„Ruský režim to nebude chtít opakovat a bude kolem toho velmi citlivě našlapovat – možná až do té míry, že náborová kampaň nebude otevřeně ohlášená, ale bude probíhat tichou formou, jako jsme to viděli v posledním roce, roce a půl,“ míní.
