Kauza korunových dluhopisů po sedmi letech: přes 170 trestních oznámení a 2,7 miliardy doměřených daní
Ani po sedmi letech není finanční správa hotová s prověrkami tzv. korunových dluhopisů, které v roce 2017 odstartovala aféra kolem šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Za tu dobu na dani doměřila 2,7 miliardy korun, zkontrolovala na 380 firem a podala téměř 180 trestních oznámení. Přibývá také rozsudků Nejvyššího správního soudu, který dává berním úředníkům za pravdu. Firmy podle něj „zneužily práva“.
„Termín definitivního ukončení daňových kontrol nelze předjímat,“ potvrdil pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí finanční správy Patrik Madle, že sedm let trvající prověrky stále ještě nespějí ke svému konci.
Informace o korunových dluhopisech chtěla finanční správa ‚zintenzivnit‘. Rok a půl žádné nezveřejnila
Číst článek
Jejich počet ale pomalu klesá. „Nicméně z uváděných počtů je patrné, že meziroční nárůst nově zahájených daňových kontrol nebyl tak významný jako nárůst počtu ukončených daňových kontrol,“ podotkl Madle.
Úředníci k prosinci loňského roku zahájili téměř 900 kontrol u 383 firem. U jedné firmy zpravidla kontrolují více zdaňovacích období, proto se počet kontrol a kontrolovaných subjektů liší. Z toho téměř 800 kontrol dokončili a doměřili na dani 2,7 miliardy korun.
Kolik z této částky se do státní kasy skutečně „vrátilo“, není jasné, doměrky jsou totiž nepravomocné a finanční správa navíc údaj o úhradě doměřené daně k těmto doměrkům samostatně nesleduje.
Klička v zákoně
Připomeňme, že výnosy z korunových dluhopisů se podle dřívější legislativy nemusely danit, respektive daň se zaokrouhlovala dolů, a byla proto vždy nulová. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítaly od základu daně a snižovaly tak i vlastní výslednou daň.
Promlčeno?
Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 došel k závěru, že finanční správa se začala možným zneužitím korunových dluhopisů zabývat pozdě a některé případy tak mohly být promlčené. Masivní emise proběhly na konci roku 2012, tedy těsně předtím, než skončilo jejich daňové zvýhodnění. Prověrky ale zahájili úředníci až v roce 2017 na základě informací z médií, od veřejnosti nebo výsledků jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Daňová výhoda u korunových dluhopisů platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09. U něj se poté inspirovaly stovky dalších firem.
Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů sice bezprostředně zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Změna se však netýkala dluhopisů emitovaných před tímto datem. Ty se začaly danit až po novelizaci, která začala platit v lednu 2020.
Kontroly korunových dluhopisů odstartovala v roce 2017 kauza tehdejšího ministra financí a budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), kterého to stálo místo ve vládě Bohuslava Sobotky (SOCDEM).
Babiš od své společnosti Agrofert, kterou v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, nakoupil v letech 2013 a 2014 korunové dluhopisy s platností do roku 2022 za celkem 1,5 miliardy korun. Díky tomu získal ročně na 90 milionů korun, které nemusel danit. Agrofert ale nebyl jediný, kdo kličku v zákoně využil.
Prohrané soudy
Mezi těmi, kdo na konci roku 2012 těsně předtím, než přestala platit daňová výhoda, korunové dluhopisy vydal, byl třeba výrobce koření Trumf International, výrobce psacích potřeb Koh-i-noor Hardtmuth, Krkonošské papírny, stomatologická praxe Bozadziev, společnost poskytující leasingové služby IPB Invest nebo výrobce kancelářského a školního nábytku Santal.
Nemovitosti ve Francii i vstup do politiky. Čím si premiér Babiš v kauze Pandora Papers protiřečí?
Číst článek
Těm všem finanční správa na základě zahájených prověrek doměřila daň. A ti všichni si v posledních dvou letech vyslechli od Nejvyššího správního soudu zamítnutí svých stížností proti jejímu doměření.
„Stěžovatelka převod stomatologické praxe financovala prostřednictvím korunových dluhopisů, což vzhledem ke konkrétním okolnostem případu představovalo zneužití práva,“ stojí v jednom z posledních rozsudků z konce července letošního roku, který je veřejně dostupný na internetu.
„Lze tedy uzavřít, že hlavním cílem jednání stěžovatelky bylo získání neoprávněné daňové výhody,“ píše se v dalším.
Finanční správa také na základě prověřování emisí korunových dluhopisů podala ke konci loňského roku 178 trestních oznámení. Už loni ale mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej potvrdil, že podněty policisté odkládají.
„V této souvislosti nelze pominout fakt, že v závěru roku 2012 sama vláda uvolnila pravidla pro neveřejné emise dluhopisů a tyto propagovala a samo ministerstvo financí vydalo. Část těchto odložených trestních řízení byla přezkoumána ze strany Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedl loni pro Hospodářské noviny.
