Hrozí totální válka s dopady na celý Blízký východ? Záleží na Hizballáhu a jeho spojencích, míní expert
Po měsících vzájemného ostřelování stojí Izrael a libanonské hnutí Hizballáh na prahu otevřené klasické války. Pondělní izraelské údery v Libanonu přitom ukázaly, že se konflikt stává ještě závažnějším než v době druhé libanonské války v roce 2006. Světoví lídři varují před rozpoutáním konfliktu, do kterého by byli vtaženi i další hráči Blízkého východu. „Hrozí vypuknutí totální války, závisí ale na reakci Hizballáhu,“ říká analytik Jan Daniel.
„Situace je mimořádně nebezpečná a znepokojivá. Mohu říct, že jsme skoro v plnohodnotné válce,“ komentoval eskalující konflikt mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh šéf unijní diplomacie Josep Borrell na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. „Pokud tohle není válečná situace, pak nevím, jak to nazvat,“ dodal.
Obětí v Libanonu je podle tamní vlády od pondělka 558, z toho 50 dětí. Čechů v zemi je nejméně 90
Číst článek
Jeho slova zazněla v den, kdy Libanonem otřásla série rozsáhlých útoků na jihu a východě země, které podle vyjádření izraelské armády zasáhly přibližně 1600 cílů spojených s tamním militantním šíitským hnutím napojeným na Írán. Než izraelská armáda zahájila samotné údery, obyvatelé Libanonu obdrželi textové zprávy s varováním, aby se ani na kilometr nepřibližovali k pozicím Hizballáhu a okamžitě opustili oblasti, kde militantní hnutí skladuje zbraně.
„Berte toto varování vážně,“ naléhal izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nahrané zprávě, která vyzývala libanonské civilisty k evakuaci. Své domovy následně opustily desítky tisíc lidí a na silnicích směrem na sever se tvořily dopravní zácpy. Přesto si útoky podle libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy více než 500 lidí, dalších více než 1600 osob mělo utrpět zranění. Libanonský ministr zdravotnictví zároveň uvedl, že izraelské letectvo zasáhlo také nemocnice, lékařská střediska a sanitky.
Podle odborníka na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Daniela Izrael samozřejmě měl seznam cílů, které chtěl zasáhnout, tyto cíle ale ležely i v oblastech osídlených civilisty. „Zároveň víme, že byly mimo jiné zasaženy dvě sanitky a byli zabiti i libanonští záchranáři, ať už šlo o mediky, nebo hasiče. Proto si myslím, že při té míře zásahu je otázkou, do jaké míry se dá hovořit o cílenosti,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Masivní útok pagery v Libanonu nemá obdoby. Hizballáh na to musí reagovat, říká odborník
Číst článek
„Lidé sice obdrželi zprávy o tom, že se mají vzdálit od míst, kde Hizballáh skladuje zbraně. Otázka ale je, jestli všichni lidé vědí, kde je Hizballáh skladuje. Druhá věc pak je, že zprávy dostali lidé napříč Libanonem, vznikl proto chaos, koho se to týká, koho ne a kde mají údery být. Lidé zároveň měli velmi malé časové okno na to, aby se po obdržení zpráv mohli někam dostat. Výsledkem byla panika a ucpání komunikací mezi jihem a severem Libanonu, nebyl proto čas na to, aby se lidé mohli přesunout, nemluvě o nějaké organizované evakuaci,“ podotýká.
Pondělní letecké útoky, kterým předcházely měsíce vzájemného ostřelování na obou stranách, se tak staly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od takzvané druhé libanonské války v roce 2006. „Označovat to za nějakou roztržku není momentálně dostatečné. Myslím, že se to dá kvalifikovat jako otevřená válka,“ míní Daniel.
Brutálnější než v roce 2006
Válka mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím se před 18 lety rozhořela poté, co komando bojovníků Hizballáhu přešlo hranici a uneslo z izraelského území dva izraelské vojáky. Otevřený ozbrojený konflikt trval 34 dnů a stál život 1200 Libanonců a 160 Izraelců.
Situace, kterou svět sleduje v dnešních dnech, je přitom podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů horší než v roce 2006.
Zasadili jsme Hizballáhu nepředstavitelné údery. Občany Izraele vrátíme domů, prohlásil Netanjahu
Číst článek
„Současným leteckým úderům Izraele předcházel rok vzájemného ostřelování, během kterého bylo zabito už na 400 členů Hizballáhu a rozhodně víc než sto libanonských civilistů. Na izraelské straně pak přišlo o život přes dvě desítky vojáků a bezmála 30 civilistů. Konflikt už hořel delší dobu a teď došlo k jeho vyostření. V něčem je brutálnější než konflikt v roce 2006, protože tehdy bylo na libanonské straně zabito 1200 lidí za celý měsíc. Současné údery navíc vycházejí z něčeho, na to se Izrael připravoval a co bezmála 20 let propočítával, co a jakým způsobem to má udělat,“ podotýká Daniel.
Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem trvá už desítky let, napjaté vztahy se ale vyhrotily po krvavém teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael loni 7. října, který následně odstartoval válku v Pásmu Gazy.
V solidaritě s Hamásem a Palestinci v Gaze Hizballáh loni v říjnu zahájil přeshraniční vzdušné útoky na severní Izrael, což Izrael nutí k vyklízení svých pohraničních obcí na severu země a evakuaci tamních obyvatel. Na to Izrael zase odpovídá pravidelnými vzdušnými údery a už dříve pohrozil rozsáhlejší operací, která by umožnila návrat desetitisíců evakuovaných Izraelců do svých domovů na severu země.
Z Izraele odchází stále více lidí. ‚Všechno je vzhůru nohama. Zlo se stalo dobrem,‘ konstatuje místní
Číst článek
Minulý týden pak do konfliktu přinesl další eskalaci. Stalo se tak po sérii explozí pagerů a vysílaček v Libanonu, které zabily čtyři desítky lidí a několik tisíc dalších osob zranily. Útok namířený proti členům Hizballáhu zasáhl také civilisty a vyžádal si životy i dvou dětí. Hizballáh stejně jako libanonská vláda akci přičetl Izraeli, který se k věci nevyjádřil. Také odborník na bezpečnost a Blízký východ Josef Kraus nicméně podotýká, že stopa vede k Izraeli.
„Není tady žádný jiný aktér, který by něco takového zaprvé dokázal provést a zadruhé – a to především – chtěl provést,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro iROZHLAS.cz s tím, že vyhrocenou situaci mezi Izraelem a Hizballáhem eskaluje především Izrael v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
„Izrael se dostává do velice problematické situace v Pásmu Gazy, kde konflikt nikam zásadně nevede. Míra destrukce je tam obrovská a celosvětové veřejné mínění se postupně obrací proti Izraeli, jakkoliv tam na začátku konfliktu byla obrovská podpora minimálně ze strany Západu. Podpora se nyní vytrácí a Izrael zároveň čelí celé řadě vnitropolitických důsledků operace, včetně masových protivládních demonstrací. Jednoduše řečeno, tohle všechno otřásá pozicí Benjamina Netanjahua, který je tím hlavním eskalačním aktérem,“ míní Kraus.
Nenaplněná rezoluce
Po 18 letech od druhé libanonské války tak konflikt mezi Izraelem a Libanonem opět nabírá na obrátkách. Válka v roce 2006 byla po měsíci ukončená rezolucí Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala obě strany k respektování nárazníkových zón a hranice vytyčené OSN.
7:12
Íránská karta Izrael sjednocuje. Premiér dokázal, že s hrozbou umí pracovat, říká zástupce velvyslankyně
Číst článek
„Konflikt byl tehdy ukončen na základě diplomatické dohody domluvené ze strany Spojených států a zaštítěné Radou bezpečnosti OSN. Konkrétně rezolucí 1701, která vyhlásila, že pohraniční pásmo na libanonské straně má být obsazeno posílenými mírovými jednotkami OSN a nemají se na něm nacházet zbraně, které by nebyly kontrolované libanonským státem. Zároveň Izrael nemá porušovat libanonskou suverenitu. Řešením tedy bylo vytvořit demilitarizované pásmo na hranici mezi Libanonem a Izraelem, které by zajistilo, že se konflikt nebude opakovat,“ popisuje Daniel.
Podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů tak došlo k tomu, že mezi oběma stranami vytvořil určitý stupeň vzájemného odstrašení. Na obou stranách proto docházelo jen k omezeným úderům. Rezoluce Rady bezpečnosti ale nikdy nebyla úplně naplněna.
„Přinejmenším v posledních letech – ještě před říjnem loňského roku – bylo zřejmé, že Hizballáh má zbraně i v demilitarizovaném pásmu, kde je mít nemá. Mírová mise, která tam fungovala, nebyla nikdy schopná proti Hizballáhu plně zasáhnout a vytlačit ho z tohoto konkrétního teritoria. Na druhé straně Izrael poměrně rutinně porušoval svoji část rezoluce přelety svých letadel a dronů nad Libanonem,“ vysvětluje Daniel.
Hrozba regionálního konfliktu
Svět nyní s napětím sleduje, kam až může konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem zajít. Například skupina G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, varovala před další eskalací a zatažením celého Blízkého východu do širšího regionálního konfliktu.
5:41
Izrael k masivní odvetě nepřistoupí, nemá zájem otevřít další frontu, myslí si Kalhousová
Číst článek
„Izrael vyhodnocuje dopad svých pondělních úderů a momentálně se čeká na reakci Hizballáhu. Na základě toho budou Izraelci volit další strategii. Prozatím nevidíme žádné výrazné posuny izraelských pozemních sil směrem k hranici, izraelská strana je tedy schopná se prozatím omezit na tyto letecké a dronové údery,“ říká Daniel.
Vyjmenovává přitom hlavní cíle izraelské operace: vytvořit znovu nárazníkové pásmo na libanonské straně hranice, snížit vojenské schopnosti Hizballáhu, zničit jeho infrastrukturu a zvýšit tlak na civilní obyvatelstvo Libanonu, aby se proti Hizballáhu postavilo.
Současná situace se podle něj ale může dál vyhrocovat. „Hrozí vypuknutí totální války mezi Izraelem a Hizballáhem, momentálně to ale závisí na reakci Hizballáhu,“ varuje odborník. Takový scénář by přitom měl vážné dopady na destabilizaci celého blízkovýchodního regionu, který je už tak otřesený boji v Gaze.
26:19
Izraelští vojáci nebyli prakticky rok doma. A to se podepisuje na náladě v zemi, říká Kalhousová
Číst článek
Jestli k nejčernějšímu scénáři dojde, nicméně závisí na několika proměnných. „Otázkou je, jakým způsobem by se do toho zapojili další nestátní aktéři, kteří jsou propojení s Hizballáhem, to znamená různé šíitské milice v Sýrii, v Iráku nebo Jemenu, a jakým způsobem by na to zareagoval Írán. Zatím jsme z jejich strany neviděli žádnou větší reakci, všichni ale zvažují, co budou dělat dál a jaké mají možnosti zasáhnout Izrael,“ odhaduje Daniel a připomíná letošní údery Íránu namířené proti Izraeli.
V reakci na útok proti íránskému konzulátu v syrském Damašku nechal Teherán v polovině dubna vyslat proti Izraeli více než 300 dronů a balistických raket, díky zapojení zahraničních partnerů ale nezpůsobily významnější škody. Odrazit vzdušné údery se izraelské protivzdušné obraně podařilo s pomocí Spojených států, Británie, Francie a Jordánska.
„Už jsme viděli údery Íránu proti Izraeli, které ale byl Izrael spolu se západními a regionálními spojenci schopný zachytit. Nezpůsobily proto žádné výrazné škody. Zároveň jsme viděli raketové útoky ze strany Hizballáhu, které sice Izraeli způsobily materiální škody, ale ne tak velké, jak by se očekávalo. Momentálně se tedy vyčkává a zatím se nezdá, že by se dalším členům íránské koalice chtělo do většího regionálního konfliktu. Ale je brzy na to to odhadovat,“ uzavírá Daniel.
