Voliči i straníci zvedají kotvy. Hřib má za úkol zlomit „prokletí liberálních stran“

Praha 12. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ivan Bartoš o víkendu předal symbolické pirátské kormidlo, Piráti mu aplaudovali, pustili si k tomu melodii z filmu Piráti z Karibiku a po 15 letech byl konec jedné éry. Myslíte si, že Pirátům bude smutno a bude se jim po Bartošovi stýskat?
Netuším. Byl výraznou osobností, stranu nakopnul. Ještě jako student jsem ho náhodou potkal v roce 2010 v Praze, když jsem si šel něco vyřizovat na americkou ambasádu, a on šel zrovna kolem s velkým transparentem, kde měl nějaký zajímavý slogan, to mě zaujalo. Byl politikem generace mileniálů narozených v letech 1980 až 1989, takže odchází jako politik této generace a předává kormidlo dál. Zdeněk Hřib to bude mít hodně těžké, protože Pirátská strana je v problémech a nejsou to jenom cyklické problémy české liberální scény, kdy se nám každý volební cyklus liberální strany obmění, protože voliči liberálních stran jsou strašně nároční. Hledají na každém drobnosti, nejsou spokojení a vždycky je někdo zklame, hledají nějakou další liberální stranu a obávám se, že jsme v této fázi. Bude zajímavé sledovat, jestli se panu Hřibovi podaří nějak zlomit to prokletí liberálních stran, stranu znovu nastartovat a uspět potom ve volbách.

Klidný střední proud

Zdeněk Hřib, náměstek pražského primátora pro dopravu, ale nebyl jediným kandidátem na šéfa Pirátů. Do boje se přihlásilo dohromady šest lidí. Kromě Hřiba ještě senátorka Adéla Šípová, zastupitel Turnova Zbyněk Miklík, bývalý senátor Lukáš Wagenknecht, místostarosta Moravské Ostravy David Witosz a bývalý místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl. Ten mě zaujal, protože se pasoval do role jediného pravicového kandidáta uvnitř Pirátů. Říkal, že úřady se nemají digitalizovat, ale rušit a taky že tráva a prostituce přinesou tolik daní, že lidovci budou při projednávání rozpočtu jen opakovat otčenáš. Do finále ale nakonec šli Wagenknecht s Hřibem s jejich představou vycentrování pirátské politiky. Proč nechtěli plout doleva nebo doprava?
Pro takovou liberální stranu je strašně těžké orientovat se v ekonomických otázkách doprava a doleva, protože tyto proudy tam jsou zastoupeny v obou směrech. Liberální strana je dnes spíše o postmateriálních hodnotách, takže by se to zbytečně nějakým způsobem štěpilo. Navíc tato pravo-levá dimenze trošičku ustupuje ve veřejném diskurzu, takže Piráti by si tím asi jen uškodili.

Takže se báli silných proudů a zvolili klidnou středovou vodu?
Tak bych to úplně neřekl, ale nedívali se jenom po pravicově-levicových kandidátech a asi hledali někoho, kdo je relativně umírněný a má exekutivní zkušenost. To, co pojí kandidáty, o kterých jsme se bavili a kteří měli největší šanci, je exekutivní zkušenost. Nevidím do hlav členů Pirátské strany, ale myslím si, že členská základna si po zkušenostech vyhodnotila, že se strana nemůže orientovat levicově-liberálním směrem a, nechci úplně použít to slovo, ale každý mu rozumí, na woke culture. Tohoto radikálního směru se straníci chtěli zbavit a zvolili někoho, kdo je zástupce pragmatického křídla, když to nazvu takto hanlivě. Ale politika je náročné řemeslo a Pirátská strana byl dobrý politologický experiment, protože Piráti začali neskutečnou transparentností, otevřeností, zápisy z jednání lobbistů, vždycky, když byly volby, tak celé předsednictvo odstoupilo, aby se navolilo znovu, je tam přímá demokracie, hlasování na fóru. Je to dost radikální přímá demokracie starověkého athénského stylu, ale ukázalo se, že v praxi nebude fungovat. Pirátům patří dík za to, že ukázali, že tímto směrem opravdu ne. Politologické výzkumy měly pravdu, když říkaly, že aby strana fungovala jako strana, tak musí fungovat jako strana.

To je taky důvod, proč si Piráti změnili stanovy? 
To, že se to podařilo, směřuje Pirátskou stranu k tomu, aby fungovala tradičním způsobem. Teď to nemyslím špatně, protože strany by měly fungovat tradičním způsobem proto, aby demokracie fungovala dobře. To, že máme vnitrostranickou demokracii, je dobře, ale strana nesmí být vnitřně heterogenní, rozštěpená a rozhádaná, jinak ji voliči vytrestají. Viděli jsme to u ČSSD i jiných stran. Je potřeba, aby strana působila jednotně. Jakým způsobem se to udělá, je věc druhá. Je otázka, jestli strana může fungovat s různými názorovými proudy dlouhodobě. Historicky se ukazuje, že nikoliv, takže předseda bude muset být natolik silný, aby stranu nějakým způsobem sjednotil i silou. Když potom budete mít nějaké europoslance nebo výrazné senátory, tak to je pro stranu vždycky riziko. Tito straníci jsou totiž úplně odtržení od reálné politiky, protože jste například v Senátu, máte tam nějakého asistenta, ztrácíte kontakt se stranou. Senátoři obecně nejsou vhodnými kandidáty na předsedy. U europoslanců to platí možná dvojnásob. Řešíte nějakou ideologickou agendu, ale ztrácíte kontakt jak s voličem, tak s členskou základnou. Systémově, z politologického hlediska je lepší, když předseda strany má zkušenost z exekutivy a z lokální, regionální pozice. U pana Hřiba byla výhoda, že byl pražský primátor, protože v České republice to je velmi významná funkce na úrovni ministra. Tím, že se mu podařilo ještě změnit stanovy, tak to dává naději, aby se Piráti zvedli ode dna a odpluli k lepším volebním výsledkům.

Na vysvětlenou ke stanovám dodám, že Piráti zvýšili z 50 na 60 % počet hlasů pro přijetí některých rozhodnutí, taky zrušili několik odborů ve straně, například zahraniční, personální, technický, a tak dále. Je tam určitý posun, řada Pirátů s tím nesouhlasila a ukazuje to, že Pirátská strana je už delší dobu nejednotná. Připomněl bych dva výroky z celostátního fóra v pražských Dejvicích, kdy si Bartoš s Hřibem navzájem potřásli rukou, usmívali se na sebe, ale Bartoš varoval, podle mě trochu metaforicky, aby si Hřib nezadřel z toho kormidla třísku.

 Hřib pak zase parafrázoval Alberta Einsteina, že jen šílenec očekává jiné výsledky, když všechno dělá pořád stejně. 

Zápas o hlasy voličů

Je v české republice dostatek středových liberálních voličů, na které teď bude Pirátská strana mířit? Mluví se totiž o tom, že Pirátům odcházejí jádroví voliči, kolega Jakub Grim ze serveru iROZHLAS to připomněl v analýze na základě sociologických šetření. Není příliš velké riziko napasovat se do středu? Není tam už příliš plno?
Je tam TOP 09 a STAN, ale obě tyto strany jsou hodně specifické v tom, že TOP 09 je součástí koalice Spolu, takže pro spoustu městských liberálních voličů, kteří sledují politiku, je koalice Spolu nevolitelná jako zástupce liberálního proudu zvlášť po tom, jakým způsobem ODS vládne. Hnutí STAN není považováno za úplně a čistě liberální, byť Vít Rakušan splňuje všechny znaky liberálního politika. STAN je přece jen v něčem konzervativní, nemá jasně vymezený ideový proud, takže Piráti cílí správně na liberální voliče. A kolik jich je? Odhadem ze sociologických průzkumů, které analyzuji nějakých 10-15 let, to může být 15 % lidí maximálně. Tím myslím voličů, nemyslím celý český národ, takže při šedesátiprocentní volební účasti to může být zhruba 15 % voličů. To se nám rozpadlo mezi vícero stran. Tento segment teď hájí Piráti, ale přicházejí o voliče. Máme tam přesun ke STANu, protože pro spoustu voličů ve věku 40 až 50 let už byli nepřijatelní politici Pirátské strany, kteří byli radikálně nalevo. To se asi oklikou dostávám k problému fungování pirátského fóra, které musí být zavřené. Žádná strana nemůže prát špinavé prádlo na veřejnosti.

Fórum teď uzavřené bylo, ne? 
Myslím, že ano, je tam nějak omezený přístup, ale je to pozdě. Znovu je to dobrý politologický experiment, že takto to fungovat nemá. Kdyby si členská základna nastudovala politologickou literaturu, tak ví, že tímto směrem ne, protože to může stranu rozložit. Ale myslím si, že před tím je varovalo hodně lidí, takže to, že neposlechli, je jejich demokratické rozhodnutí. Pirátské fórum je teď nějakým způsobem vyřešené a teď to už bude jenom o lídrech strany. Ještě k systémovým změnám: Piráti začínali v podstatě v hospodě, někde na nádraží, pár lidí se sešlo, takže tehdy to jako takový aktivistický spolek mohlo fungovat. Tím, jak dostali exekutivní funkce, uspěli ve volbách do Evropského parlamentu nebo v těch sněmovních v roce 2017, tak strana už takto fungovat nemohla, to se ukázalo. Pirátská strana je velmi přebyrokratizovaná. Je tam spousta volených funkcí, straníci, nejsou tam experti, a proto strana nezvládla politický marketing, proto to nezvládá.

Zahořela malá šance nějak se do politiky navrátit, zvlášť když jsou teď Piráti v opozici. Současná vláda bude mít největší problém uhájit své pozice. Jediná šance, aby se Fialova vláda udržela, je paradoxně to, že Piráti dostanou přes 5 %. Je totiž naivní myslet si, že pokud koalice Spolu a hnutí STAN půjdou proti Pirátům a budou se snažit přebrat liberální voliče, tak přeberou úplně celý tento elektorát. To se vůbec nestane. Takže pokud budou útočit tímto způsobem a Piráti se dostanou na 4,9, nebo 4,8 %, tak naprosto padá šance sestavit stávající koalici. Musí se to vybalancovat tak, aby Piráti zachytili nespokojeného městského voliče, který s největší pravděpodobností nepřijde k volbám, jak naznačily krajské a evropské volby. 

Mluvil jste o tom, že Piráti možná neměli experty, ale teď je v předsednictvu Michal Blaha z Hlídače státu, strana byla založena na IT odbornících, byla tam Janka Michailidu jako odbornice na návykové látky, která odchází a oznámila, že není v souladu s nově nastolenou stranickou politikou. Není sama, odchází i Marcel Kolaja, někdejší místopředseda, europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu. Můžou tyto odchody Piráty mrzet?
Asi není nikdy dobře, když tak významní členové odcházejí, a vždycky to zanechá pachuť a může to vyvolat negativní mediální ohlasy, pro voliče je to nečitelné. Piráti si přece jen ukousli nějaký extrémně liberálně levicový elektorát, ale toho je v populaci velmi málo. Kdybych si měl tipnout, kolik lidí vyloženě řeší tuto agendu, tak je to půl procenta až procento. Navíc je tu pro tyto voliče ještě Strana zelených. Ukázalo se, že to není téma, a Pirátská strana si to asi vyhodnotila po prohraných volbách i po tom, co se děje v globálu, to se netýká jen České republiky.

Takže teď se otevírá prostor například pro to, aby se vrátil Jan Lipavský?
To netuším, ale otevírá se prostor proto, aby strana zlákala opět experty, odborníky, kteří mají zkušenost například z byznysu. To je důležité, protože když máte zkušenost z byznysu, máte například malou soukromou IT firmu, tak dokážete jednat se zákazníkem, zvládnete mít většinou dobré mezilidské vztahy. A to je to, co Pirátská strana potřebuje v exekutivní rovině, ve vedení strany. Strana zatáhla za záchranou brzdu, a když se na to strukturálně podívám, tak tam jsou lidé, kteří by mohli stranu dobře vést jako tým. Otázka je, jestli se to podaří mediálně, protože fakt, že tam máte experta nebo nějaké odborníky, je jedna věc, druhá věc je, že musíte dobře uchopit komunikační strategii, sociální sítě. Pokud jste introvert, nechcete chodit na sociální sítě, tak nemůžete kandidovat do vedení strany. To by bylo špatně a všichni, kteří jsou tam teď zvolení, by měli zapracovat na sebeprezentaci, na sociálních sítích, dávat tam videa, být například i na TikToku, byť je to kontroverzní sociální síť a spekuluje se, že to je nástroj čínské komunistické strany...

A že každá firma v Číně je v podstatě součástí aparátu.
Máme čínské telefony, budeme mít čínská auta, nějak se s tím budeme muset popasovat.

Když předseda není volební lídr

Rozumím, ale jedna věc jsou sociální sítě, druhá, že byste asi měl kandidovat do Poslanecké sněmovny, nebo se to od vás očekává, když jste lídr, ale Zdeněk Hřib nechce. Je to problém?

Ptalo se mě na to více novinářů, a tak jsem udělal takový test ve svém okolí mezi lidmi, kteří se absolutně nezajímají o politiku. To je vždycky nejlepší test, protože se nemůžete ptát kolegů politologů nebo studentů politologie. Když se zeptáte lidí, kteří vůbec politiku nesledují a jsou z jiných sociálních vrstev, tak všichni mi včera řekli, že to je divné. Byli z toho zmatení. Bude to působit na veřejnost strašně špatně. Jedno dvě procenta nějakých extrémně aktivních voličů, kteří se zajímají o politiku, pochopí to a budou to vysvětlovat, je málo na to, aby to udělalo volební úspěch. Toto je obrovská chyba a naprosto špatné rozhodnutí. Nejsme v Holandsku 19. století, kde předseda byl předseda a vysílal do parlamentu nějakého spolustraníka, který řídil vládu. Tak to vůbec nefunguje, ty doby jsou dávno pryč. Ani nechápu, kde ten nápad vznikl, to je velká nerozvážnost. Když jste lídr, tak musíte být lídr a musíte kandidovat jako lídr do všech voleb, ať už chcete, nebo nechcete. V zásadě je jedno, co řeknete, ale pro lidi jste lídr strany. Pan Bartoš v podstatě byl kandidátem jak do krajských a komunálních voleb, tak do těch evropských, ať chtěl, nebo nechtěl. Pan Hřib to nechce. To je obrovská chyba a stranu to objektivně poškodí.

Nikdo neříká, že se Zdeněk Hřib nakonec nemůže rozhodnout jinak, ale v tuto chvíli to vypadá tak, že se mu do kandidatury nechce. Podle vás si tedy Piráti za Zdeňka Hřiba půjdou v příštích sněmovních volbách až pro 15 % liberálních voličů a středová liberální politika, kterou chtějí razit, bude směřovat k tomu, aby se současnou vládou, pro níž jsou v tuto chvíli v opozici, utvořili většinu a dostali se po příštích volbách zpátky do vlády?
Upřesnil bych, že těch zhruba 15 % liberálních voličů je naprosté maximum a jde o celkový počet voličů, který se rozpadne mezi Piráty, STAN a koalici Spolu v nějakém poměru. Optimistická varianta je, že když se všechno zadaří, tak si Piráti udrží 7 až 8 % hlasů liberálních voličů, víc to nevidím, už jsou přechody ke STANu. Celkově se v liberálním segmentu bojuje maximálně o 15 % hlasů, víc ne. Češi jsou národem, který je relativně konzervativní. I lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou liberálové, jsou konzervativní, takže potřebujeme liberální stranu v mezích mírného pokroku, a když se budou dělat nějaké experimenty, tak to voliči vytrestají, což jsme teď viděli. Piráti budou muset nějakým způsobem vybalancovat roli opozice, ale zároveň udržet dobré vztahy s ostatními koaličními partnery. Petr Fiala to pochopil, poslal zdravici panu Hřibovi a totéž musí pochopit Piráti, protože jaká je alternativa? Je to ANO, SPD, KSČM, Motoristé.

Co jsem zaznamenal, tak Pirátům odchází mladí voliči.
Odchází a rozpadají se do všech stran, takže Piráti budou muset zase oslovit mladé voliče. Je otázka, jestli se jim to podaří, protože je naprostý mýtus, že generace Z je liberální generace. Je víc konzervativní než mileniálové. Vychází to ve všech globálních průzkumech a také u nás je konzervativnější než předchozí generace mileniálů, která Pirátskou stranu zakládala. Pro Piráty bude těžké mladé voliče oslovit.