Landovský: Evropa si musí dát budíček. Svět, kde se vše řeší pomocí jednání, přestal existovat
Ukrajina zvládá třetí válečnou zimu jen s vypětím všech sil a vedení země žije v nejistotě ohledně toho, co se změní, až se do Bílého domu vrátí Donald Trump. „Vzhlíží ke změně zahraniční politiky s nadějí, protože dosavadní sice byla k Ukrajině sice materiálně vstřícná, ale na bojišti nepřinesla výsledek,“ přibližuje Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute pro Český rozhlas Plus.
Otázkou podle něj zůstává, zda půjde v Bílém domě o změnu pro Kyjev pozitivní, nebo negativní. Trump sice v kampani tvrdil, že válku ukončí ještě před nástupem do úřadu, nyní ale připouští, že to zabere přibližně půl roku.
Jakub Landovský, ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu, bývalý velvyslanec při NATO
„Hodlá sezvat k jednání válčící strany. A je velice důležité, aby jim byla přisuzována stejná pozice. Protože to nejhorší, co se může stát a je to vlastně ruský sen, je, že o světových záležitostech budou jednat Američané, Rusové a možná Číňané. To by bylo nejen nefér, ale i extrémně škodlivé pro zbytek světa,“ podotýká někdejší velvyslanec České republiky při NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj deklaroval, že akceptovatelné bezpečnostní garance mohou jeho zemi poskytnout jedině Spojené státy. Landovský přitakává, že Evropa nejdříve musí získat schopnosti k zajištění vlastní bezpečnosti, než ji bude moci garantovat někomu dalšímu.
23:33
Měli bychom se připravovat na konkrétní hrozby. Dvě procenta HDP na obranu jsou minimum, říká expert
Číst článek
Podle některých evropských politiků by Evropa měla hájit své zájmy bez ohledu na Spojené státy. Landovský namítá, že západní svět musí být jednotný, protože i Rusko a Čína stojí bok po boku. Zároveň právě posílením vojenských kapacit, které požaduje i Donald Trump, posiluje Evropa své schopnosti projektovat svou vůli do svého okolí a jednat samostatně.
Starý řád skončil
Jak to ale reálně vypadá s vůlí Evropanů být vojensky silnější? „Vidím to tak po švejkovsku v mezích zákona a mírného pokroku. I když se mi v roce 2016 smáli, že dvě procenta na obranu nikdy nebudou, tak já jsem v to věřil. A jsme tam, nebo aspoň hodně blízko. Čemu ale nevěřím, je to, že by se Evropa mohla dostat na čtyři, neřkuli pět procent,“ míní Landovský.
Nejde přitom o to, že by na to Evropa neměla. Západní část kontinentu právě tolik na obranu vynakládala i během studené války, přičemž šlo o období prosperity a stability.
„Vnitřní dluh české armády je veliký, ale společenský konsenzus pro takto vysokou částku nevidím. Na druhou stranu ale Donald Trump je obchodník, a když řekne pět, myslí tím třeba tři a půl. Na summitu v Haagu se bude seriózně jednat o třech procentech,“ přibližuje nynější ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu.
4:33
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
Číst článek
Trump také nedávno prohlásil na tiskové konferenci, že nevylučuje použití vojenské síly pro získání kontroly nad Panamským průplavem nebo Grónskem. Landovských poznamenává, že Trumpovy výroky bývají vytrhávány z kontextu a je třeba si počkat na reálné činy.
„Ty výroky jsou ale relevantní v tom, že USA se dobře starají o svou ekonomickou bezpečnost, pokud jde o Panamu. A sever je oblastí velkého zájmu velmocí a Amerika tam umisťuje vlajky. Vůči Dánsku je to nevkusné, ale Evropa by měla dělat v podstatě to samé. A říct si, proč jsme v posledních deseti letech ztratili Afriku jako sféru partnerství a zájmu. A jaké jsou naše zájmy v obchodní oblasti,“ zdůrazňuje.
Jak dodává, dosavadní světový řád založený na respektování mezinárodního práva už totiž prakticky neexistuje.
„Bude ho ignorovat nastupující americký prezident i různé velmoci. Můžete plakat nad tím, že to nefunguje, ale musíte se začít usilovně starat o své zájmy. Evropa si musí dát budíček, protože svět, kde se vše řeší jen pomocí jednání, přestal existovat,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
