Nezávislí maďarští novináři museli na detektor lži. Nevědí, co na ně Orbánova vláda chystá
V polovině prosince byli tři maďarští novináři týdeníku Magyar Hang předvoláni místní tajnou službou. Informativní rozhovor, jak ho agenti nazvali, skončil výslechem na detektoru lži. V historii demokratického Maďarska jde o první takový případ. Lukács Csaba, editor tištěného vydání, se domnívá, že jde o snahu vlády je zdiskreditovat. „Pokud budou skutečně chtít, mohou nám hodně uškodit,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Předvolání na Úřad pro ochranu ústavy, jak se maďarská tajná služba zabývající se vnitrostátními hrozbami nazývá, dostali na začátku prosince tři novináři z konzervativního deníku Magyar Hang (Maďarský hlas). Na rozdíl od zbytku konzervativních médií v zemi je tento týdeník nezávislý na vládě, velkou část pozornosti proto věnuje čtenářům na venkově, kteří jsou tradičně odkázáni jen na média kontrolovaná vládou.
Novinářům nikdo předem neřekl, proč s nimi chce tajná služba mluvit, mělo jít jen o „informativní schůzku“. Až na místě se ukázalo, že tématem hovoru má být nedávno vydaný článek o tom, že svržený syrský autoritářský prezident Bašár Asad prchá ze země a že destinací, kterou si pro svůj politický azyl vyhlédl, by mělo být právě Maďarsko. Informace se nakonec nepotvrdila a za její zveřejnění se následně týdeník omluvil.
Maďarská šéfredaktorka: Veřejnoprávní média ruskou invazi označovala za speciální vojenskou operaci
Číst článek
Po hodině běžného dotazování na Úřadu pro ochranu ústavy však přišla otázka, jestli by novináři byli ochotní vypovídat na detektoru lži. „Pravděpodobně jsem mohl říct ne, ale jsem si jistý, že do deseti minut by se v propagandistických médiích objevilo, že jsem to odmítl,“ vysvětluje jeden z předvolaných Lukács Csaba. Dalšími na řadě byl šéfredaktor média Zsombor György a autor článku Tamás Koncz. „S ostatními předvolanými jsme se dohodli, že to přijmeme, protože nemáme co skrývat,“ líčí Csaba pro iROZHLAS.cz
Přestože Magyar Hang má s budapešťskou vládou dlouhodobé problémy, výslech na polygrafu ještě nikdo z nich absolvovat nemusel. I v historii demokratického Maďarska jde o vůbec první případ, kdy jakýkoliv novinář musel výslech na detektoru lži podstoupit.
„Několikrát jsme napsali článek a vláda nás za něj žalovala, doteď jsme ale všechny soudy vyhráli. Začali jsme před sedmi lety a zveřejnili jsme 160 tisíc textů, nikdy na nás nic neměli. Teď jsme ale udělali první chybu,“ říká Csaba ke vztahu Orbánovy vlády k jejich médiu. „Teď mají argument,“ domnívá se.
Podvodný tip
Informaci o Asadově přesunu do Maďarska dostala redakce e-mailem od neznámého adresáta a ihned ji začala prověřovat. „Mail přišel v sobotu večer a my rozeslali šest mailů, včetně budapešťského letiště, ministerstva vnitra i na maďarské protiteroristické komando. Psali jsme i SMS zprávy na soukromá čísla ministru zahraničí. Nikdo neodpovídal,“ líčí editor, jak ověřování tipu probíhalo.
Ignorování novinářů z Maďarského hlasu je prý typické, úřady ho ale vždy poruší ve chvíli, kdy je žurnalisté konfrontují s nepravdivými informacemi. To nyní ale nepřišlo. „Domnívám se, že jsme byli podvedeni,“ hodnotí s odstupem Csaba mailový tip.
V žebříčku svobody médií na světě sestavovaného Novináři bez hranic se Maďarsko umístilo v roce 2024 na 67. místě ze 180 sledovaných. Pro porovnání, Česko obsadilo 17. místo. Maďarsko si za poslední roky výrazně pohoršilo – v roce 2010, kdy se k moci vracel Viktor Orbán, mělo na světě 23. nejsvobodnější média.
Na vině je podle Novinářů bez hranic premiér Viktor Orbán, kterého nazývají predátorem svobody médií, který „si vybudoval skutečné mediální impérium ovládané příkazy jeho strany. Zatímco si nezávislá média drží významnou pozici na trhu, jsou subjektem politických, ekonomických a regulačních tlaků,“ píšou v hodnocení země.
Roli hrály i okolnosti – Asad v té době prchal ze země a jen tři dny předtím Maďarsko navštívil lídr syrské ortodoxní církve. Zároveň politický azyl v zemi našlo v minulosti rovnou několik kontroverzních politiků, maďarská ambasáda dva týdny ukrývala i bývalého prezidenta Brazílie Jaira Bolsonara. „Nebylo proto neuvěřitelné, že by se u nás v zemi ukrýval další zločinec,“ vysvětluje dále novinář pro iROZHLAS.cz a hned dodává, že „jsme prostě udělali chybu“.
Možné následky
Úřad pro ochranu ústavy odmítl novinářům vydat výsledky testu z polygrafu a zatím médiu nepřišla ani žádná žaloba nebo něco, co by naznačovalo, co se bude dít dál. Csaba však připomíná, že vyšetřování mohlo být odloženo kvůli svátkům a že dopady mohou ještě pocítit.
Novinář ani neví, co by mohl čekat. „Nevíme, protože nic takového se nikdy dříve nestalo,“ uvádí. Jednou z možností, které vidí, je označení jejich týdeníku za zahraniční agenty, což by jim omezilo všechny spolupráce se státními organizacemi – mezi nimi je například i pošta, která časopis distribuuje. „Pokud budou kreativní, mohou najít způsoby, jak naše noviny zastavit. Nechci jim dávat nápady, ale pokud budou skutečně chtít, mohou nám hodně uškodit,“ obává se.
Obavy panují i z toho, jak vláda naloží s informacemi z výslechu. Předmětem výslechu totiž nebyl jen text o Bašáru Asadovi. „Ptali se na otázky spojené s mým soukromým životem,“ říká bez dalších detailů Csaba. Ty by podle něj mohly uniknout do médií kontrolovaných státní propagandou, stejně jako do nich na začátku prosince unikly detaily jejich vyšetřování.
Celý rozhovor s vyslýchaným novinářem Lukácsem Csabem zveřejníme na iROZHLASu v průběhu dne.
