Nepřipravenost, neochota Ruska i Trumpův tlak na čas. Jednáním o míru na Ukrajině hrozí kolaps
S nadcházející inaugurací Donald Trump mění své plány na řešení konfliktu na Ukrajině. Zatímco během kampaně chtěl válku ukončit za 24 hodin, teď ze svého slibu couvá a hovoří spíš o měsících. Dynamika konfliktu ale vyjednávacímu procesu nepřeje, Rusko nemá motivaci boje ukončit a ani jedna ze stran se na rozhovory nezdá být připravená. Podle analytika Pavla Havlíčka proto hrozí, že jednání v první fázi selžou.
Nepřipravenost, neochota Ruska i Trumpův tlak na čas. Jednáním o míru na Ukrajině hrozí kolaps
V pondělí 20. ledna se Trump znovu vrátí do Bílého domu a za své berou jeho původní plány ukončit ruskou válku na Ukrajině za jediný den. Během tiskové konference ve svém floridském sídle Mar-a-Lago uvedl, že doufá v ukončení války do šesti měsíců.
5:08
Hrozby Ukrajině se dají realizovat, znamenaly by ale pro Fica jen další problémy, říká slovenský politolog
Číst článek
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg je o něco optimističtější. Jak sdělil v rozhovoru pro Fox News, cílem nově nastupující administrativy je najít řešení na ukončení války během sta dnů od inaugurace.
„Lidé musí pochopit, že (Trump) neusiluje o to dát něco Putinovi nebo Rusům, snaží se zachránit Ukrajinu a její suverenitu,“ řekl v lednovém rozhovoru Kellogg, jehož úkolem bude přivést zástupce Ukrajiny a Ruska k jednacímu stolu, donutit je k ústupkům a naplnit slib Donalda Trumpa o rychlém ukončení rusko-ukrajinské války.
Podle odborníka na Rusko a východní Evropu Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky se tak ukazuje, že si Trump více uvědomuje složitost rusko-ukrajinské války a jeho slova o ukončení války za 24 hodin byla především předvolebním heslem.
„V kampani má být rétorika líbivá a přinášet konkrétní řešení, nicméně realita je o poznání složitější. Už první výměna na téma plánů, jak dosáhnout míru na Ukrajině, ukázala, že to nebude snadné. Ruská federace se stále cítí být na koni a její politické vedení má představu, že pořád může jít dál a obsadit další části území čtyř de facto okupovaných oblastí na Ukrajině. Dynamika konfliktu vyjednávacímu procesu skutečně nepřeje a to už vidí i Donald Trump. Proto se vzdalují horizonty, ve kterých má být míru pomyslně dosaženo, aby měl nějaká jednání vůbec čas realizovat,“ říká Havlíček pro iROZHLAS.cz.
Složitá mise Trumpova vyjednavače. Válečný veterán Kellogg má donutit Rusko a Ukrajinu k ústupkům
Číst článek
Rusko nyní spolu s Krymem, anektovaným už v roce 2014, a okupovanými částmi Doněcké a Luhanské oblasti na východě země, ovládá více než 18 procent ukrajinského území a postupuje dál, i když za cenu obrovských lidských a materiálních ztrát. Přesto není z ruské strany patrná sebemenší snaha boje v dohledné době skončit.
„Moskva není připravená na žádné kompromisy. Jde jí o vítězství, ne o remízu,“ varuje odborník na Rusko Arkady Moshes z Finského institutu mezinárodních vztahů. „Z Putinova pohledu je potřeba Ukrajinu porazit a Západ musí ukrajinskou a svou vlastní porážku veřejně přiznat. Je pravda, že ruské zdroje pro pokračování války nejsou neomezené, ale zdaleka nejsou vyčerpány,“ upozorňuje Moshes s dodatkem, že pokud Rusko nemá na dohled „možnost kapitulace Ukrajiny a Západu, může Kreml ve svém kalkulu počkat“.
Hlavně nepřepálit start
Zatímco se Trump připravoval na návrat do Bílého domu, objevovaly se zprávy o chystaném rozhovoru, či dokonce setkání staronového amerického prezidenta se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Jak v neděli 12. ledna uvedl Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz, Trump s Putinem by spolu v nejbližších dnech nebo týdnech měli mluvit alespoň telefonicky.
„Jsem na to hodně zvědav. Myslím, že nepůjde o osobní setkání, hodně by to připomnělo rok 2016 a setkání Putina s Trumpem v Helsinkách. Tehdy se nešťastným způsobem vmanévroval do situace, kdy se chtěl vůči Putinovi vymezit a byl přemotivovaný něčeho dosáhnout, což se mu vymstilo. Dokážu si tedy představit, že proběhne telefonická konverzace,“ říká Havlíček s tím, že Trump bude o poznání opatrnější než v roce 2016, kdy takzvaně přepálil start.
Místo tanků terénní vozy. Ruské zásoby obrněné techniky se tenčí, nemůže vést boj jako dřív
Číst článek
„Půjde o to zjistit základní obrysy a reakce na některé konkrétní plány, které připravili. Jednání má určitě smysl, ale bude to jedno z mnoha,“ míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Základní obrysy strategie, s jakou chce jít Trump a jeho tým do vyjednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, nastínil Kellogg už v polovině loňského roku. „Řekneme Ukrajincům: ‚Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,‘“ vylíčil část plánu Kellogg podle agentury Reuters. „A řekneme Putinovi: ‚Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti‘.“
Samotná mírová jednání se podle očekávání povedou zejména kolem územních ústupků ze strany Ukrajiny a bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sice doufá, že se podmínky „spravedlivého míru“ podaří vyjednat co nejdřív, případné územní ústupky vzešlé z vyjednávání však pro Kyjev mohou být velmi bolestivé.
„Ukrajinci sami si to musí zvolit, protože oni do války dávají to nejcennější – lidské životy,“ uvedl pro Český rozhlas Dvojka expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza. „Zásadní jsou bezpečnostní garance, bez nich jednoduše Ukrajina mír nemůže uzavřít. Rusko by totiž jinak přezbrojilo a následně by během několika let dostalo Ukrajinu celou. Tyto garance musí poskytnout západní země,“ dodal s tím, že v žádném případě nesmí dojít k mezinárodnímu uznání nových hranic.
Jak v polovině prosince odhalil americký deník The Wall Street Journal, Trump sice nehodlá podpořit ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Podle staronového šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa, monitorovat případné příměří na Ukrajině by tak měli vojáci z evropských států.
Sankce proti Rusku
Podpořit Ukrajinu se ještě před závěrem svého mandátu snažil i odcházející prezident Joe Biden. Výši americké pomoci Ukrajině totiž Trump v minulosti kritizoval a není jisté, zda bude podpora pokračovat stejným tempem.
Přes 60 ruských tankerů zakotvilo na moři s miliony barelů ropy. Je to důsledek amerických sankcí
Číst článek
Ještě před odchodem z Bílého domu tak Bidenova vláda zavedla například nové sankce na ruský energetický sektor. Sankce míří na velké ruské společnosti Rosněfť a Surgutněftěgaz a na více než 180 lodí, z nichž velká část patří k flotile tankerů, které po světě rozvážejí ruskou ropu a tím pomáhají Moskvě obcházet dosavadní západní sankce. Cílem těchto opatření je především omezit příjmy Ruska, díky kterým financuje válku na Ukrajině.
„Ze strany odcházející administrativy vidíme masivní nárůst sankcí a balíčky pomoci Ukrajině. Odcházející administrativa se snaží utvářet podmínky hry. Je možné předpokládat, že se Bidenova administrativa reálně obává, že by mohlo dojít k přerušení této formy pomoci Ukrajině, a právě proto jsou ještě do poslední chvíle prosazována opatření finančního rázu nebo vojenského charakteru,“ říká Havlíček, který ale zároveň dodává, že Trump bude při nátlaku na Moskvu mnohem pragmatičtější než Biden.
„Hypoteticky proběhne první telefonické setkání mezi Trumpem a Putinem, kdy Putin řekne, že nevidí důvod usednout k jednacímu stolu. Tím pádem Trump ucítí určitý protitlak a Trumpův reflex by měl být takový, že řekne: ‚Dobře, nechce pro to nic udělat, mám tady soubor opatření, jako navýšení podpory Ukrajině, rozšíření balíčků sankcí se zacílením na klíčové sektory ruské ekonomiky včetně energetiky a tak dál.‘ Bude to takový eskalační žebřík, po kterém můžeme šplhat nahoru,“ odhaduje analytik s tím, že v tomto směru bude podle něj Trumpův přístup razantnější.
Střet ruských elit
Zatímco se Putin k ukončení války zatím nemá, podle serveru Meduza je nemalá část ruských elit zklamaná, že válka neskončila už v loňském roce a nadále se protahuje. Nezávislý ruský server Meduza, který nyní sídlí v Lotyšsku, to napsal s odvoláním na zdroje blízké Putinově vládnímu kruhu, dva nejmenované ruské zákonodárce a jednoho senátora či některé vládní zdroje.
Udrží Ukrajina Pokrovsk? Rusové chtějí klíčové město obklíčit a vyhnout se krvavým bojům v ulicích
Číst článek
Důvodem jejich zklamání je především stav ruské ekonomiky. Jak ale upozorňuje Havlíček, ruské elity nejsou v tomto postoji zajedno a lidé napojení na bezpečnostní aparát nebo průmyslníci, kteří vyrábějí zbraně, mají zájem na tom, aby válka pokračovala.
„Pak je tu ale druhá strana, která je spojená s vládou, centrální bankou a dalšími institucemi. Tito lidé nemají zájem na tom, aby válka pokračovala, protože je pro Rusko ekonomicky zničující. Uvnitř Ruska tedy probíhají dva dialogy, kdy jedna strana je ta válečnická a druhá, která chápe ekonomickou realitu a varuje, že válka jednou může Rusko ekonomicky zničit. Tyto paralelní logiky se urputně střetávají s tím, jak dochází k pomyslnému bodu zlomu,“ popisuje analytik.
„V polovině minulého roku došlo k masivnímu přehřívání ruské ekonomiky a nárůstu inflace, na což musela reagovat ruská centrální banka. Na to konto došlo koncem července k výraznému vystoupení šéfky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové, která přiznala, že sankce Rusku dávají zabrat. Řekla, že se musí markantně zvýšit základní úrokové sazby a že problémy jsou opravdu veliké. Na přelomu roku se pak ukázalo, že je tento trend setrvalý a situace se bude zhoršovat,“ dodává expert Asociace pro mezinárodní otázky.
Z toho podle něj logicky vyplývá, že část ruských elit je s pokračováním války velmi nespokojená a hledí do roku 2025 s velkými obavami. Naopak válečnická strana chce jít s Putinem až do samého konce. Daleko významnější z hlediska dopadu na Putinovo rozhodování je ale postoj ruské veřejnosti, míní analytik.
„Postoj elit ruský prezident dlouhodobě pomíjí. Kdyby se na něj ptal, začátek takzvané speciální vojenské operace by se neodehrál tak, jak se odehrál. Rozhodovací proces se skutečně zúžil na několik málo jedinců, se kterými Putin tyto zásadní vojenské plány konzultoval a nezajímal ho postoj elit,“ říká s tím, že jejich vliv na prezidenta je i dnes zanedbatelný. To ale neplatí pro veřejné mínění, kterého se Putin velmi obává. Právě kvůli tomu se také brání další mobilizaci, která by do řad ruské armády přivedla nové síly.
Selhání mírových rozhovorů
Navzdory Trumpovým plánům na ukončení rusko-ukrajinské války během několika měsíců se nezdá, že by pro zahájení vyjednávacího procesu panovaly ideální podmínky. Upozorňuje na to také americká stanice CNN, podle které nyní Bílý dům ani mnozí komentátoři nevidí, že by byly strany konfliktu připravené na to zahájit rozhovory.
Rusifikovat i připravit na boj proti vlastní zemi. Jak Rusko vymývá mozky dětí z okupovaných území
Číst článek
Nemyslí si to ani analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Podle něj o tom svědčí už jen to, že zejména ruská strana reagovala na zveřejnění Trumpových plánů ohledně Ukrajiny velmi negativně. Strany navíc nenachází shodu ani v těch nejzákladnějších otázkách.
„Chybí i základní porozumění tomu, co jsou výchozí pozice, kam jsou strany ochotny při vyjednávání zajít a co jsou možná schopny obětovat,“ míní Havlíček a podotýká, že pro novou administrativu bude začátek vyjednávání možná šok.
„Myslím, že na to nebude moc dobře připravená, protože dialog na nejvyšší úrovni se víceméně nevedl. Vedl se na nižších kanálech vojenského či diplomatického charakteru,“ podotýká analytik s tím, že kontakt na nejvyšší politické úrovni bude pro obě strany zajímavý. „Americká, ale do velké míry také ruská strana nebude podle mě připravená na to, co přijde. Proč ruská? Je to samozřejmě faktor Trump a nesmírná úroveň nepředvídatelnosti, kterou do úřadu přináší. Ani Rusové nevědí, jak ‚šílený‘ může být a kam až bude ochoten zajít,“ odhaduje.
Pokud ale Trump bude tlačit na to, aby bylo pokroku při vyjednávání dosaženo co nejrychleji, může to podle některých pozorovatelů oslovených stanicí CNN situaci uškodit. Například Havlíček se ale obává spíš toho, že v případě urychleného jednání rozhovory selžou.
„Je tam reálný risk toho, že Donald Trump bude chtít mít nějakou dohodu, ale nebude schopný se třeba naladit na ruskou linku. Bude tak vehementně trvat na svých základních východiscích a hrozí, že dojde k přehřátí dialogu, který v první fázi selže. Myslím, že to je v tuto chvíli reálný scénář. Obě strany budou v takovém klinči, že první kolo jednání nic nepřinese,“ varuje analytik.
‚Kus po kousku nás ničí.‘ Ukrajinští vojáci v Kursku čelí těžké ruské protiofenzivě, smysl v operaci nevidí
Číst článek
„Horší varianta z ukrajinského, ale také evropského pohledu nicméně je, že Donald Trump bude chtít ve svém populistickém módu mír přinést a do velké míry ho bude přenášet přes hlavy Ukrajinců a možná i Evropanů. Pak dojde ke konfliktnímu postavení, kdy Trump s ruskou stranou vyjedná něco, do čeho budou tlačit Ukrajinu, která to nebude chtít přijmout a to nemusí dobře dopadnout,“ říká Havlíček s tím, že je to velmi delikátní proces, který se může snadno vykolejit.
To si podle Havlíčka Bidenova administrativa dobře uvědomovala, proto v těchto jednáních příliš výsledků nepřinesla. Za celou dobu války navíc nenastal moment, kdy by bylo možné získat pro Ukrajinu solidní výchozí pozici.
„Až na první momenty v roce 2022 nebyl vytvořen jednoznačný prostor, kdy by Rusko bylo motivováno vyjednávat. Tenhle moment zmizel po polovině roku 2022 a od té doby jsme ho neviděli. Vracet se k tomu bude pro všechny aktéry vyjednávacího procesu velice náročné. Hrozí proto přehřátí dialogu mezi Ruskem a Spojenými státy na jedné straně, vykolejení na ukrajinské straně a zároveň také nevůle ze strany Evropanů, kteří budou otevřeně vystupovat proti některým otázkám nastoleným Trumpem. Je tu opravdu hodně proměnných, které musejí být zohledněny,“ uzavírá Havlíček.
