Korupce v dopravním podniku: jak se skupina stíhaných manažerů dostala k miliardové zakázce
- Zakázku na Komplexní bezpečnostní systém za skoro 4,5 miliardy korun od pražského dopravního podniku získala v roce 2010 švédská firma Saab. Po dvou letech se jí ale vzdala. Důvodem bylo reputační riziko.
- Firmu tehdy zastupoval jednatel Jindřich Špringl. Když Saab od zakázky odstoupil, ukončil spolupráci i se Špringlem.
- K miliardové zakázce se vzápětí dostala Špringlova nově založená firma Analogia, přes kterou pak šly úplatky k jednotlivým aktérům případu, kteří navyšovali cenu za zakázku.
- Radiožurnál získal vyjádření důležitých svědků, prostudoval posudky a policejní dokumenty a zjistil okolnosti, za kterých obvinění manažeři získali obří zakázku.
- V souvislosti s touto zakázkou policie letos v říjnu obvinila Špringla a dalších deset lidí z korupce. Dozorčí rada dopravního podniku následně odvolala jeho šéfa Petra Witowského.
Čtrnáct let fungoval v Dopravním podniku Praha systém na vyvádění stamilionů korun. Peníze mizely prostřednictvím nepřehledné a částečně utajované zakázky na zabezpečení metra s názvem Komplexní bezpečnostní systém (KBS). Během let přitom dopravní podnik dostal několik varování, že zakázka za 4,5 miliardy korun není v pořádku. Vyplývá to z dokumentů, které Radiožurnál získal.
O 800 milionů víc a bez soutěže. Jak vypadá zakázka, kvůli které zasahovala policie v dopravním podniku
Číst článek
Zakázka na „Komplexní bezpečnostní systém“ nebyla transparentní už od samého počátku, který se datuje do roku 2010. Dopravní podnik tehdy využil možnost vybrat dodavatele, aniž by se musel držet zákona o veřejných zakázkách. Zdůvodnil to tím, že část výběrového řízení je nutné vést v utajení.
Zadávací dokumentaci si tehdy vyzvedlo osm společnosti. Část dokumentace si ale směly převzít pouze osoby s prověrkou na stupeň „tajné“. Dopravní podnik přitom s žádnými tajnými informacemi nepracoval, nad čímž se o několik let později pozastavili auditoři z firmy StoneTurn, kteří pro DPP zpracovali poslední z auditů zakázky na KBS.
Zakázku nakonec získalo spojení dvou firem, Saab Czech a AŽD Praha. Pro švédskou firmu Saab, která vyrábí letadla, zbraně a zabývá se řízením letového provozu, je práce s bezpečnostními technologiemi doménou. Její českou pobočku tehdy při jednáních s DPP zastupoval jednatel Jindřich Špringl. Právě on je jedním z jedenácti lidí, které v souvislosti se zakázkou na KBS před měsícem policie obvinila z korupce.
S dopravním podnikem společnosti uzavřely smlouvu původně jen na čtyři roky a s cenou přesně stanovenou na 4 438 202 673 korun bez DPH. Co ale za tyto peníze vlastně požaduje, vymezil pražský dopravní podnik jen velmi obecně. Během dalších let se to upřesňovalo za pochodu.
„V zadávací dokumentaci, ve smlouvě, v dodatcích, ve změnových příkazech, v objednávkách a pokynech k realizaci není jednoznačně uvedena specifikace a rozsah plnění KBS či jeho dílčích částí. Z poskytnutých podkladů nelze určit, že byly ze strany DPP nastaveny kontrolní mechanismy, které by zaručily účelnost, efektivitu a hospodárnost vynaložených nákladů,“ píše se v interním auditu z roku 2019.
Reputační přítěž
Zakázka začala brzy budit podezření. Už na začátku roku 2012 upozornil Nadační fond proti korupci, že prostřednictvím zakázky na KBS a s pomocí neprůhledné sítě zahraničních firem zmizelo z dopravního podniku asi 100 milionů korun.
Dopravní podnik má rozpočet přes 27 miliard. Láká různé šíbry, kteří se chtějí obohatit, říká odborník
Číst článek
Švédské vedení firmy Saab kvůli tomu vedlo interní vyšetřování. Od nadnárodní poradenské firmy PwC si nechalo vypracovat neveřejný audit zakázky. Když si manažeři švédské firmy v létě 2012 audit přečetli, se Špringlem se okamžitě rozloučili. Na jeho místo dosadili českou manažerku Alici Justinu Undus a dali jí jasný cíl – od zakázky co nejrychleji odstoupit.
„Důvodem jeho odchodu musela být ztráta důvěry v jeho obchodní vedení firmy a zřejmě v souvislosti se smlouvu s DPP,“ zapsali si policisté, když se po letech manažerky Alice Undus ptali, proč se podle jejího názoru Saab Špringla zbavil. „Toto si dovodila, jelikož když si společnost Saab objednala vnitřní audit, který je velmi drahý a jehož výsledkem byl odchod pana Špringla a snaha ukončit smlouvu s DPP, tak se lze domnívat, že smlouva s DPP se stala pro Saab reputační přítěží,“ zapsali policisté do protokolu.
Radiožurnálu se podařilo s Alicí Undus promluvit. „Nevím, jestli to byla nějaká šeptanda, ale zkrátka vznikla potřeba se na tu zakázku, která už byla uzavřená a běžela, znovu podívat. Protože mateřský koncern je ve Švédsku, tak to vedení zadalo mezinárodní auditorské firmě. Ale protože to bylo považované za neveřejné nebo utajované, tak s těmi závěry nebyli seznámeni ,řadoví zaměstnanci‘ na úrovni vedení v České republice,“ popisuje manažerka.
„Od svého šéfa jsem dostala jako jednu z priorit v nové pozici vypovědět tu smlouvu v klidu a míru. Na čemž jsme se s tehdejším panem ředitelem pražského dopravního podniku (Vladimírem Lichem – pozn. red) dohodli. Myslím si, že kdyby oni měli velký zájem na tom, aby ta zakázka pokračovala tak, jak byla, tak by s ukončením smlouvy nesouhlasili,“ říká Undus.
Nastupuje Špringl
Jenže systém, ze kterého Saab kvůli „reputačnímu riziku“ vycouval, se krátce poté rozeběhl nanovo. Dopravní podnik se totiž – na rozdíl od Saabu – od Špringla neodstřihl. Naopak, městská firma takřka okamžitě svěřila plnění miliardové zakázky do té doby neznámé firmě Analogia, kterou Špringl nedlouho předtím založil.
Witowski už není v čele pražského dopravního podniku. Odvolala ho dozorčí rada
Číst článek
V září 2012 se Saab ze smlouvy vyvázal a AŽD se stala jediným dodavatelem. Jen o několik dní později dopravní podnik podepsal dodatek, ve kterém už je jako subdodavatel uvedená firma Analogia. Špringl ji v tu dobu oficiálně přepsal na svoji někdejší podřízenou.
„Využil příležitosti, která se mu naskytla tím, že společnost Saab Czech odešla z konsorcia původních zhotovitelů zakázky KBS, a po dohodě s vedením společnosti AŽD Praha fakticky společnost Saab Czech nahradil společností Analogia. Tuto společnost mu po určitou dobu pouze formálně spravovala jeho bývalá podřízená,“ shrnuli vyšetřovatelé, kteří v usnesení o zahájení trestního stíhání píšou, že tím okamžikem místo Saabu plynuly přímé zisky ze zakázky Špringlovi.
Radiožurnál požádal Jindřicha Špringla o rozhovor, ten to ale prostřednictvím svého advokáta odmítl.
U některých tehdejších jednání v roce 2012 byl i manažer dopravního podniku Jan Šurovský, který dnes sedí v představenstvu. „Firmu Analogia v tu chvíli nikdo neznal, nebo alespoň já určitě ne,“ popisuje tehdejší jednání Jan Šurovský. „Pana Špringla neznám, já jsem s tím pánem v životě nejednal,“ řekl.
Přesně týden po podpisu dodatku zadal dopravní podnik objednávku za 2,5 miliardy bez DPH. Interní audit pražského dopravního podniku z roku 2019 k této objednávce poznamenává, že v tu chvíli „nebylo známo, co DPP objednává a jaké mu v následujících letech bude ze strany dodavatele poskytnuto plnění“.
Za AŽD Praha podepsal tyto dodatky jednatel Roman Juřík. Také toho policie před měsícem obvinila z korupce. Radiožurnál Juříka oslovil s žádostí o rozhovor. „Rád bych s vámi rozhovor udělal, ale i tato část je součástí šetření Policie České republiky. Přestože mám naprosto čisté svědomí, podepsal jsem mlčenlivost a nemohu se k této záležitosti vyjadřovat,“ odpověděl.
Miliony a vstupenky
Právě jednatel Juřík přitom podepsal subdodavatelskou smlouvu za 2,7 miliardy se společností Analogia, která ještě dva měsíce předtím měla předmět činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, bez jakýchkoliv zkušeností v oboru, na který byla smlouva o dílo k zakázce KBS uzavřena.
Marek obviněný v kauze veřejných zakázek odstoupil z dozorčí rady pražského dopravního podniku
Číst článek
Zakázka na Komplexní bezpečnostní systém potom dlouhé roky živila Analogii a lidi kolem ní. Policisté v obvinění popsali, že Špringl dlouhodobě uplácel manažery dopravního podniku a členy Dozorčí rady.
Ti potom prostřednictvím takzvaných změnových příkazů do smlouvy přidávali další služby nebo zboží, na které měl podnik správně vypsat novou soutěž. Jenom mezi srpnem 2020 a prosincem 2022 zakázka kvůli změnovým příkazům nabobtnala o dalších 796,6 milionu korun.
Nejvíc úplatků podle policie přijal personální ředitel DPP Jiří Špička. Kriminalisté zdokumentovali, že v letech 2018 až 2022 to bylo celkem přes 10 milionů a k tomu ještě získával Špička od podnikatele Špringla zdarma vstupenky na hudební koncerty a sportovní zápasy za dalších více než 300 tisíc.
Většinou šlo o klubové vstupenky v O2 areně na utkání hokejové Sparty, dostával ale i vstupenky na zápas NHL v Praze nebo utkání Ligy mistrů fotbalové Slavie v Edenu. Nebyly to běžné fanouškovské vstupenky, ale VIP lístky. Třeba na zápas Slavie proti 1. FC Union Berlín v září 2021 vyšla vstupenka na deset tisíc. Její držitel totiž získal i jídlo, pití, VIP vstup a klubovou sedačku nad střídačkou.
Podobné to bylo s koncertem Enriqua Iglesia, Erose Ramazzottiho nebo Leoše Mareše, volné vstupenky měl Špička i na vystoupení houslistky Vanessy Mae, zpěvačky Ariany Grande nebo skupiny A-ha.
„Byla to kapela našeho mládí,“ vysvětloval policistům. Vždy bylo vstupné spojeno i s cateringem a cena jedné vstupenky se pohybovala i přes šest tisíc. Špička si mohl u Špringla objednávat vstupenky dopředu, a to nejen pro sebe, ale i pro manželku a další rodinné příslušníky. Třeba na Superfinále Florbalu 2022 dostal šest vstupenek s občerstvením za celkem 16 500 korun.
Scheinherr: Pražský dopravní podnik tíží letité smlouvy, aktuální kauza je závažná jako Dozimetr
Číst článek
Špička při výslechu potvrdil, že lístky dostával zdarma. Jen v případě MMA zápasu Oktagon Undergroud v květnu 2022 při výslechu tvrdil, že vstupenka propadla, protože mu „manželka zakázala na tyto akce chodit“.
Přídavek? 100 milionů
Za co to dostával? Podle policie prosazoval, aby se k zakázce na Komplexní bezpečnostní systém, kterou ovládala Špringlova Analogia, navyšovaly platby za další služby prostřednictvím změnových příkazů. On i další obvinění ve vedení DPP protlačovali tyto příkazy jako „nezbytné“ nebo „nepředvídané“ změny. Někdy rostla cena o miliony, jindy naráz o více než 100 milionů.
Policie zdokumentovala například změnový příkaz, díky němuž zakázka nabobtnala o více než 97 milionů korun. Vedení podniku ho jednomyslně přijalo a Špička za něj v květnu 2021 podle policie dostal úplatek 3 000 000 korun. Na žádost Radiožurnálu o rozhovor Špička nereagoval.
Další obviněný Michal Studnička pracoval v DPP jako projektový manažer a od roku 2020 do poloviny roku 2022 měl mzdu celkem 1,3 milionu čistého. Na úplatcích od Špringla ale získal za stejné období skoro dvakrát tolik – 2,4 milionu. Část peněz nechal v kasinu. Oblíbil si především kasino Kleopatra v pražském nákupním centru Palladium.
Statisíce na hazard
Příklad – 1. července 2021 převzal Studnička od Špringla 50 tisíc korun a ještě ten den zamířil do Kleopatry. Dovnitř vešel ve čtyři odpoledne, už za hodinu byl ale venku. A bez peněz. Takto popsali jeho návštěvu kasinu detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu: „Během návštěvy kasina jednak na svůj herní účet vložil finanční hotovost ve výši 2000 korun, které během hraní hazardních her prohrál, jednak nakoupil herní žetony v hodnotě 53 000 korun, které rovněž během hraní hazardních her prohrál.“
V Kleopatře hrál Studnička od roku 2019 až do 2021 celkem 56krát, nakoupil žetony za 979 tisíc a celkově byl v minusu 390 tisíc korun. Podle policie šlo právě o peníze z korupce. „Policejní orgán zjistil časovou, ale i finanční souvislost mezi přijetím úplatku a hraním hazardních her v uvedeném kasinu,“ stojí v usnesení o obvinění.
Witowski: Policisté v dopravním podniku zajišťovali dokumenty, z ničeho obviněný nejsem
Číst článek
Špringl se zná se Studničkou velmi dobře a velmi dlouho. Podle toho, co během odposlouchávaného hovoru řekl 21. dubna 2022 sám Špringl své zaměstnankyni z firmy Analogia, zná Studničku od roku 1982 ze studií na ČVUT. Před nástupcem do DPP Studnička vystřídal dvacet zaměstnání, byl evidovaný i na úřadu práce, v letech 2015 až 2016 pracoval na odboru bezpečnosti pražského magistrátu a působil jako referent městského rádiového systému TETRA.
Špringl ho v hovoru 9. března 2022 označil za svůj speciální výsadek v DPP. Studnička mu podle policie předával důležité interní informace z dopravního podniku a dohlížel, aby prošly změnové příkazy a tím i vyšší ceny za zakázku v DPP. Studnička žádost Radiožurnálu o rozhovor odmítl. „Není potřeba,“ řekl. A na otázku, jestli chce komentovat obvinění policie, zvlášť když šlo o veřejné peníze, dodal: „Já s vámi nepotřebuju mluvit.“
Arrow, Trubičkář, Plzeňák
Během komunikace si obvinění počínali konspirativně. Třeba personálního ředitele a člena představenstva Jiřího Špičku na záznamech hovorů označují jako „Hr“ (podle zkratky anglické verze personálního oddělení Human resources), jindy jako „Arrow“ (anglicky šipka odkazující na jeho jméno) nebo „Trubičkář“ podle obvyklého místa setkávání v pražském obchodním centru Galerii Harfa, kde je prosklené průčelí připevněno na kovových trubkách.
Členovi dozorčí rady DPP Janu Markovi, jenž podle policie převzal čtyři úplatky vždy po půl milionu, ostatní obvinění říkali „Plzeňák“ kvůli místu bydliště a členství v představenstvu dopravních podniků v Plzni. V pražském i plzeňském dopravním podniku už skončil.
Radiožurnál se pokusil kontaktovat i Jana Marka. Pracovnice jeho společnosti „Nove firmy hned“ minulý týden ve středu slíbila, že žádost o rozhovor předá s tím, že pokud bude Marek souhlasit, sám zavolá. Od té doby se už ale nikdo neozval.
V jednom z hovorů Špringl přirovnává předání úplatků k velikonočním vajíčkům, v jiném mluví o „vakcíně“. Úplatek bezpečnostnímu řediteli DPP Bohdanu Frajtovi maskuje Špringl za „bonboniéru“ a mluví o tom, že se „bude podílet na jeho chutích“. Další obviněný Pavel Dovhomilja následně potvrzuje předání 200 tisíc v dárkové tašce s vínem Frajtovi tím, že mu doručil „kytici“.
Praha podala trestní oznámení kvůli kauze Dozimetr. Audity v dopravním podniku odhalily korupci
Číst článek
Bohdan Frajt nebyl minulý týden v místě svého pražského bydliště k zastižení a na žádost o rozhovor vhozenou do poštovní schránky nereagoval. Při výslechu na policii ale převzetí úplatku popřel a tvrdil, že jeho bezpečnostní oddělení nemělo na zakázce na KBS žádný vliv. Policisté ale v usnesení oponují, že to není pravda, a zmiňují, že právě jeho oddělení prosadilo změnový příkaz na pokrytí rádiové signalizace v depech za více než tři miliony a s další odhadovanou cenou 87 milionů.
‚To by se dalo přikrýt‘
Kriminalisté nahráli spoustu rozhovorů obviněných, z nichž je patrné, jaký vztah měli mezi sebou, ale i k dopravnímu podniku, v němž pracovali a jehož peníze vyváděli do svých kapes. Třeba 24. května 2022 projektový manažer DPP Michal Studnička pobaveně oznamuje Jindřichu Špringlovi, že do dopravního podniku přišla záporná faktura, a že tudíž Špringlova firma Analogia bude muset vracet peníze. Špringl souhlasí, ale Studnička oponuje.
„Sděluje, aby takovým blbcům nic nevracel, že to tam (v DPP) stejně nepoznají… Trvá na tom, že když vidí, jaký je tam bordel a zmatek, dalo by se to nějak přikrýt,“ zapsali si policisté do usnesení o stíhání obviněných.
Špringl se Studničkou se ale nakonec shodli, že nevracet peníze by bylo moc riskantní. V prosinci 2021 zachytili policisté další zajímavý rozhovor. Několik obviněných aktérů kauzy se zrovna sešlo před sídlem Bezpečnostní informační služby a žertují, že je to právě tam. Navíc pod dohledem kamer zpravodajské služby. Hovor se stáčí na auta, ve kterých obvinění jezdí.
Tehdejší členové dozorčí rady DPP Jan Marek a Marek Doležal v BMW X5, podnikatel Petr Adam v BMW X7, a ostatní proto mluví o tom, že „je to jejich boss“. Adam přitaká a říká, že je má „ošéfované“. Petr Adam byl obviněný z korupce už v létě 2022, krátce na to ale zemřel.