• Pražský dopravní podnik zřejmě porušil zákon, když opakovaně měnil smlouvu na dodání komplexního bezpečnostního systému. Cena zakázky kvůli tomu vzrostla téměř o 800 milionů korun.
• Ukazuje to hloubkový audit, s jehož závěry měl Radiožurnál možnost se seznámit.
• Jde už o třetí audit, který se v posledních dvou letech věnoval hospodaření dopravního podniku. I ostatní odhalily nevýhodné postupy manažerů a porušení zákona.
• Policie kvůli úplatkářství v souvislosti se zakázkou na komplexní bezpečnostní systém minulý týden obvinila 11 lidí a tři firmy.

Původní zpráva PRAHA 5:00 24. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Praha má po dvou letech konečně k dispozici závěrečný audit hospodaření Dopravního podniku Praha (DPP), který si objednala po policejní akci Dozimetr v létě 2022. V utajeném režimu se s ním nyní seznamují zastupitelé. Podle zjištění Radiožurnálu se část neveřejného dokumentu věnuje zakázce na Komplexní bezpečnostní systém, kvůli které minulý týden zasahovali v dopravním podniku policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

V reakci na policejní zásah v pondělí přijala dozorčí rada rezignaci dvou členů představenstva a odvolala generálního ředitele Petra Witowského.

Witowski už není v čele pražského dopravního podniku. Odvolala ho dozorčí rada

Číst článek

Audit popisuje hospodaření Dopravního podniku Praha mezi lety 2014 a 2022. A podrobně se věnuje také zakázce na komplexní bezpečnostní systém, který dopravnímu podniku dodává firma AŽD Praha. Se závěry právě této části auditu se Radiožurnál mohl seznámit. 

Představenstvo dopravního podniku podle auditorů zřejmě zanedbalo povinnosti řádného hospodáře mimo jiné tím, že schválilo navyšování zakázky  takzvanými změnovými příkazy. Do smlouvy s AŽD se tak postupně přidávaly další služby nebo zboží, na které ale mělo vedení podniku ze zákona vypsat novou soutěž. Jen mezi srpnem 2020 a prosincem 2022 kvůli změnovým příkazům zakázka nabobtnala o 796,6 milionu korun.

Závěry auditu se tak shodují s tím, z čeho policisté minulý týden obvinili jedenáct lidí a tři právnické osoby. Některá média s odvoláním na informace z vyšetřovacího spisu uvedla, že manažeři dopravního podniku dostávali úplatky právě za to, že přes změnové příkazy zařídili vyšší cenu ve smlouvě s AŽD. Výše úplatků se údajně pohybovala v rozmezí stovek tisíců až milionů korun.

Umělé navyšování cen

Původní smlouvu na dodání komplexního bezpečnostního systému za 4,5 miliardy korun uzavřel DPP už v roce 2010 s konsorciem firem SAAB Czech a AŽD. SAAB z kontraktu po dvou letech odstoupil. Velkou roli v plnění smlouvy ale podle zjištění auditorů sehrály subdodavatelské firmy, jejichž prostřednictvím mělo dojít k vyvádění prostředků z dopravního podniku. Auditoři k tomu poznamenali, že městská firma nemá přehled o subdodavatelích a jejich rozsahu činnosti. Jinými slovy: dopravní podnik neví, za co mu vlastně firmy fakturují.

Cena zakázky narostla na aktuálních 5,625 miliard korun. To je o 27,35 procenta víc než to, na čem se dopravní podnik s dodavateli dohodl původně. Podle dodatku z roku 2020 může plnění smlouvy narůst ještě o dalších bezmála 120 milionů korun. 

Audit varuje i před umělým navyšováním cen, které měly být oproti tržním cenám až o 170 procent vyšší. Dokument zpracovaný zahraniční společnosti StoneTurn Group rozebírá i rizikové vazby s kontroverzními osobami a firmami, které se kolem zakázky na komplexní bezpečnostní systém objevovaly. A závěrem vyjadřuje pochybnosti o tom, že firma AŽD poskytla dopravnímu podniku více než půlmiliardovou slevu z díla, jak je zakotveno ve smlouvě.

Palmovka a Xanthus

Čerstvě dokončený závěrečný audit navazuje na předchozí dva dokumenty, které firma StoneTurn dodala pražskému magistrátu na podzim 2023. Jeden z nich se věnuje převodu či prodeji pozemků u zastávek metra Holešovice a Palmovka a druhý zakázkám dopravního podniku pro firmu Xanthus. Radiožurnál oba dokumenty získal.

8:07

Dopravní podnik má rozpočet přes 27 miliard. Láká různé šíbry, kteří se chtějí obohatit, říká odborník

Číst článek

Zejména audit obchodních vztahů dopravního podniku se společností Xanthus (a nástupnické Xanthus servisní, pozn. red.) je v posledních dnech znovu aktuální. Objevují se  v něm totiž jména členů představenstva dopravního podniku, kteří kvůli obvinění z korupce tento týden rezignovali. Ale i těch, kteří ve vedení podniku zůstávají. 

Xanthus dopravnímu podniku dodává od roku 2004 zařízení a služby, které souvisí s řídícími systémy povrchové dopravy. Závěrečná zpráva auditorů z loňského října popisuje zakázky zadávané bez soutěže, upozorňuje na jejich možné předražování nebo na porušování zákonů.

Obrazovky bez soutěže

První příklad. V roce 2020 začal pražský dopravní podnik řešit nákup elektronických informačních tabulí, na nichž cestující vidí, za jak dlouho na zastávku přijede vůz MHD. Firma Xanthus Servisní v říjnu 2020 nabídla dopravnímu podniku, že monitory dodá za 10 940 000 korun.

Tehdejší dopravní ředitel podniku Ladislav Urbánek následně začal prosazovat, aby dodavatelem byl právě Xanthus. „Konstatujeme, že jsme při výběru uvedeného dodavatele respektovali transparentní postup a ekonomickou výhodnost,“ napsal do dokumentu s datem 4. listopadu 2020. Auditoři ale upozorňují, že není jasné, jak k tomu Urbánek dospěl. Analýzu ekonomické efektivnosti ani srovnání s nabídkami jiných dodavatelů totiž jeho odbor nevypracoval.

Radiožurnál poslal Urbánkovi dotaz, proč preferoval Xanthus bez průzkumu trhu. Místo něho se ozval mluvčí DPP Daniel Šabík. Napsal, že podnik vycházel ze znaleckého posudku. „Z něj vyplynulo, že v současné době neexistuje třetí subjekt, který disponuje znalostmi a informacemi, které by mu umožnily vyvinout obdobu displeje tak, aby mohl být zapojen do systému dispečerského řízení povrchové MHD DPP v Praze,“ napsal Šabík a zmíněný audit zkritizoval: „Obsahuje celou řadu zásadních nepřesností a zavádějících tvrzení.“

Těsně pod limitem

Auditoři ale narazili na další pochybnosti. V únoru 2021 dozorčí rada dopravního podniku zadala tehdejšímu ekonomickému řediteli Mateji Augustínovi a vedoucímu IT oddělení Luďku Šteffelovi, aby zjistili, jaké jsou další možnosti na trhu – tedy ceny a parametry jiných panelů. Ti to ale neudělali. 

„Nerespektovali požadavky dozorčí rady a nepředložili dozorčí radě žádnou analýzu,“ stojí v auditu. Ve hře tak zůstávala stále jen nabídka od Xanthusu.

Dozorčí rada nakonec v roce 2021 doporučila představenstvu dopravního podniku neuzavírat smlouvu s Xanthusem, dokud se jiné alternativy nezjistí. Jenže představenstvo smlouvu přesto uzavřelo. Ekonomický ředitel Matej Augustín a generální ředitel Petr Witowski ji podepsali v březnu 2022. Proč Witowski doporučení dozorčí rady nerespektoval, není jasné. Na dotaz Radiožurnálu nereagoval.

Zajímavá je i cena za obrazovky. Xanthus ji stanovil na 10 940 000 korun, což je jen o 49 tisíc méně, než je horní hranice pro takzvanou podlimitní zakázku, kterou dopravní podnik mohl zadat bez soutěže. Mluvčí DPP Šabík odmítl, že taková cena byla stanovena záměrně.

Obrazovky od Xanthusu stály v průměru 288 tisíc korun za kus. Podle auditu se ale daly snadno pořídit i o 100 tisíc levněji. Ceny v jiných městech se pohybují od 63 tisíc do 186 tisíc korun za kus.

Předražená sleva

Auditoři přidávají i další nesrovnalosti - například smlouvu na data o pohybech tramvají a autobusů. Vedoucí IT oddělení Luděk Šteffel v prosinci 2020 na jednání představenstva tvrdil, že Xanthus v této zakázce vyčíslil cenu za práci a licence na 7,5 milionu korun, ale že se cenu nakonec podařilo o dva miliony snížit. Tvrzení však ničím nepodložil. Auditoři naopak zjistili, že rok předtím žádal Xanthus za to samé 5 450 000 korun. Tedy ještě o trochu méně než po slevě, kterou se podařilo vyjednat Štefflovi.

Auditoři prozkoumali také zakázku na řídící systémy autobusů a tramvají. Dopravní podnik za ně firmě Xanthus platil každý rok 15,6 milionu korun. Když dopravní podnik v roce 2019 vyhlásil výběrové řízení, nejlevnější nabídka zněla 3,84 milionu, tedy čtyřikrát méně, než kolik bere Xanthus. Dopravní podnik ale soutěž nakonec v roce 2021 bez vysvětlení zrušil.

Xanthus začal s DPP spolupracovat v roce 2004. Nejprve nepřímo jako subdodavatel, v roce 2005 se stal přímým dodavatelem služeb a to bez veřejné soutěže. Podle auditorů měl Xanthus příjmy takřka výhradně od dopravního podniku, počítačové systémy přitom nedodával sám, ale najímal si na jejich vývoj externí firmy.

V letech 2006 až 2023 získal od dopravního podniku objednávky za 428,1 milionu korun, celou dobu bez soutěže. Firma totiž tvrdila, že pouze ona má autorská práva k řídícím systémům zajišťujícím dopravu, a proto je jediná, kdo tyto služby může dodat. Dopravní podnik to podle auditorů nerozporoval. Jenže právě za přidělování zakázek Xanthusu bez tendru dostal DPP v roce 2014 od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 600 tisíc korun. Zakázky bez soutěže ale dával Xanthusu dál.

26:16

Scheinherr: Pražský dopravní podnik tíží letité smlouvy, aktuální kauza je závažná jako Dozimetr

Číst článek

Kdo má autorská práva?

Od roku 2009 do roku 2022 vzniklo postupně patnáct různých analýz, posudků a stanovisek, komu vlastně práva patří. Xanthus své nároky nejčastěji opírá o posudek, který v roce 2021 vypracovala  advokátní kancelář Havel & Partners. Jenže auditoři přišli na to, že posudek vychází ze smlouvy, kterou Xanthus během předchozích mnoha let sporů nikdy neukázal. Posudek navíc uvádí jako autory řídících systémů tři lidi, z nichž dva označuje anonymně jako Programátor 1 a Programátor 2, což podle auditorů snižuje důvěryhodnost a znemožňuje ověření.

Záhadou zůstává i to, komu vlastně firma Xanthus patří. Původní Xanthus skončil v likvidaci, stejně jako jeho právní nástupce Xanthus Servisní. Jejich nástupcem je firma EXDS Systems, jejímž majitelem je společnost s anonymními akcionáři. Auditoři ale zmiňují možné personální propojení Xanthusu a dopravního podniku.

Mluvčí Šabík tvrdí, že si dopravní podnik majitele Xanthusu prověřoval. Odpovědi na otázku, kdo tedy tímto majitelem byl, se ale vyhnul.

Dopravní podnik jednal s Xanthusem i o odkupu údajné licence, ale nedohodl se na ceně. Nakonec se rozhodl vypsat soutěž na úplně nový řídící systém povrchové dopravy. „Na přípravě dopravní podnik pracuje,“ dodal mluvčí Šabík.

Za všechny tři audity Praha zaplatila z veřejných peněz bezmála 11 milionů korun. První dva audity magistrát zveřejnil, některé části jsou ale začerněné. Třetí audit zatím nebyl zveřejněný, aktuálně ho totiž posuzuje dopravní podnik, který může proti zjištění auditorů podat námitky. Až pak auditoři vytvoří finální verzi, kterou (nejspíš opět v anonymizované podobě) pražský magistrát poskytne veřejnosti.

Vojtěch Gavriněv, Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít