Izraelská armáda v pátek zabila na předměstí Bejrútu nejméně šestnáct členů Hizballáhu včetně dvou jeho vysoce postavených velitelů. Letecký úder si ale vyžádal nejméně 45 obětí včetně sedmi žen a tří dětí mladších jedenácti let.

K tomuto útoku se izraelská armáda přihlásila na rozdíl od úterních a středečních explozí tisíců pagerů a vysílaček v Bejrútu a na dalších místech Libanonu, které zabily čtyři desítky lidí včetně dvou dětí a několik tisíc dalších osob zranily. Většina mrtvých i zraněných byli zřejmě členové Hizballáhu, který stejně jako libanonská vláda akci přičetl Izraeli.

„V několika předchozích dnech jsme Hizballáhu zasadili sérii úderů, které si nedovedl představit... Pokud Hizballáh tento vzkaz nepochopil, slibuji vám, že ho pochopí. Vrátíme naše občany ze severu bezpečně do jejich domovů,“ řekl v neděli Netanjahu.

„Žádná země nemůže tolerovat střílení na své občany, na svá města a my - Stát Izrael - to také nemůžeme tolerovat,“ dodal.

O bezpečném návratu obyvatel na sever hovořil Netanjahu i ve středu po druhé sérii explozí komunikačních zařízení v Libanonu, k nimž se ale nevyjádřil.

Nová fáze války

Týž den izraelský ministr obrany Joav Galant řekl, že Izrael se ocitá na začátku nové fáze války a že se po měsících bojů s palestinským teroristickým hnutím Hamás zaměří na boje s Hizballáhem na severu Izraele. Tam se libanonské hnutí a izraelská armáda ostřelují denně od loňského října, kdy vypukla válka v Gaze.

Už 9. září Galant prohlásil, že se blíží splnění mise v Pásmu Gazy a že armáda se nyní zaměří více na na severní frontu, tedy u hranice s Libanonem. Z této oblasti je stále vysídleno asi 60 000 Izraelců, kteří se evakuovali kvůli přeshraničnímu ostřelování. Také na libanonské straně se muselo kvůli tomu odstěhovat od hranic asi 90 000 lidí.

Část obyvatel severu Izraele dlouho kritizuje Netanjahuovu vládu, že nedělá dost pro jejich návrat domů. Například 25. srpna zástupci tří regionálních samospráv ze severu vzkázali vládě, že přerušují komunikaci s vládními úřady, dokud vláda situaci obyvatel na severu nevyřeší.

Zástupci samospráv tehdy reagovali na větší úder armády na Libanon, po němž Hizballáh vyslal na Izrael asi 300 raket, a vyčetli vládě, že k větší akci sáhla, až když byl podle ní ohrožen Tel Aviv a další místa ve střední části země.

Dlouholetý konflikt

Hizballáh bojuje s Izraelem už několik desítek let a vedl s ním dvě války, naposledy v roce 2006. V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Gaze, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den.

Válku v Gaze začal spojenec Hizballáhu Hamás teroristickým útokem na Izrael, při němž zabil na 1200 lidí většinou civilistů a 251 dalších osob unesl. Stovku z nich stále zadržuje, tři desítky z nich podle izraelské armády už nežijí.

Odvetná ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si od října vyžádala nejméně 41 431 životů z řad Palestinců, většinou civilistů, a přes 95 818 Palestinců bylo kvůli ní zraněno, uvedly v neděli palestinské úřady ovládané Hamásem.

Válka způsobila i obrovskou humanitární krizi, statisíce lidí přebývají v takzvané humanitární zóně ve stanech či zničených budovách, nemají dost jídla ani pitné vody a i tam dopadají izraelské bomby.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít