Veřejnoprávní média by pod Babišovým vedením nemusela zůstat nezávislá, říká Baxa
Návrh na zvýšení poplatků za média veřejné služby, který se týká České televize a Českého rozhlasu, se projednává už několik měsíců. Jakou podporu u vládních politiků má? Je reálné, aby byla novela schválená ještě do konce roku? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá Martin Baxa, ministr kultury a místopředseda ODS.
Ten návrh, označovaný jako velká mediální novela, se projednává už řadu měsíců. Přesto zatím ve Sněmovně prošel pouze prvním čtením. Má být na programu schůze Poslanecké sněmovny. Jste v koalici domluveni na tom, jestli a případně kdy se k němu dostanete?
Předně chci jednoznačně ubezpečit ty, které toto téma zajímá, že koalice nijak nemění svůj postoj k velké mediální novele. Je to jednoznačně vládní priorita a my jsme samozřejmě měli původně ambici, aby ten zákon byl účinný od prvního ledna příštího roku.
Platit měsíčně dvacet pět korun navíc mi přijde únosné. Inspirovali jsme se v Německu, přibližuje vznik mediální novely ministr kultury Martin Baxa (ODS)
To myslím, že s ohledem na čas se už nejeví jako reálné, ale my jsme připraveni ho projednávat dál tak, aby nabyl účinnosti někdy během roku 2025, protože ho považujeme za důležitý.
Říkáte tedy, že první leden příštího roku už se nestihne. S jakým termínem teď pracujete? Kdy by to reálně mohlo být?
My jsme poměrně rychle zvládli první čtení, které proběhlo druhý červencový týden, v očekávaném harmonogramu proběhlo také projednání v příslušném výboru Sněmovny, ve Výboru pro mediální záležitosti.
Pak byl ten návrh zařazen na mimořádné schůzi Sněmovny, kde se měl projednávat společně s penzijní reformou, kdy ale to projednání penzijní reformy trvalo nakonec významně déle, takže v tuto chvíli je v takovém tom běžném sledu sněmovních bodů, kterých je v současné době mnoho.
Myslíme, že do konce roku se druhé čtení stihne. Já to považuji za významnou prioritu. Mimochodem, teď už to téma zaznívá hodně i ve veřejném prostoru, nejenom kriticky, ale i podpůrně, což považuji za důležité. A věřím, že po novém roce se dočkáme projednání v těch dalších krocích, to znamená třetí čtení a potom Senát.
Kompromis ve výši
Podle návrhu velké mediální novely se poplatky v případě rozhlasu mají zvýšit o deset korun, ze čtyřiceti pěti na padesát pět korun měsíčně, v případě televize o patnáct korun. Podle čeho jste dospěli k této výši?
My jsme detailně analyzovali veřejně dostupné informace o hospodaření obou veřejnoprávních médií. Zvýšení poplatku není jediné opatření, které v návrhu zákona je. Rozšiřuje se okruh poplatníků a jiným způsobem mají poplatky platit právnické osoby.
25:01
Solární dotace i emisní povolenky. ‚Výhrady k návrhu státního rozpočtu jsou oprávněné,‘ tvrdí ekonom
Číst článek
Na druhou stranu, to chci velmi zdůraznit a podtrhnout, zůstává zachován princip platby za domácnost. Pro zhruba 3,3 milionů domácností, které dosud platí televizní a rozhlasový poplatek, to měsíčně znamená v souhrnu plus dvacet pět korun navíc.
Nechci jakýmkoliv způsobem zlehčovat jakékoliv navyšování, ale tu měsíční částku plus dvacet pět korun prostě považuji za únosnou.
Takže jsme brali v potaz výstupy analýz o hospodaření obou médií veřejné služby, o tom, jaké jsou jejich potřeby, pak by to zvýšení bylo významně vyšší. A na druhou stranu také nějakou sociální únosnost a reálnost projednání tohoto návrhu.
Takže je to jakýsi kompromis.
Ano, přesně tak.
Emoce vyvolává nejen samotné zvýšení, ale také změna definice toho, kdo má platit. Nově má platit nikoliv ten, kdo vlastní rádio nebo televizi, ale platit má každá domácnost, která vlastní zařízení připojení k internetu, na kterém je možné Český rozhlas poslouchat (v pořadu zazněla nesprávná formulace: platit má každá domácnost, která má připojení na internet, pozn. red.). Není to přece jenom příliš široké?
Tady jsme se inspirovali německým modelem. V Německu je velmi silná tradice médií veřejné služby a jsou tam velmi robustní, a my vycházíme z toho, že od začátku devadesátých let v Česku existuje nikým nenarušený konsensus, že pro společnost je užitečné mít média veřejné služby, a že se na jejich financování mají podílet všechny domácnosti, které je mohou využívat, poslouchat, sledovat.
25:59
Aby euro dávalo smysl, musely by členské země ekonomicky srůst. A to se neděje, říká náměstek Mora
Číst článek
Když je technologický vývoj natolik rychlý, že zejména v případě televize klesá počet domácností, které využívají klasický televizní přístroj a tedy lineární program, a narůstá počet těch, kteří přijímají služby rozhlasu nebo televize prostřednictvím chytrých zařízení, tak je logické, že vykračujeme do toho dosud nevyužívaného území placení poplatků.
Připomenu ještě jedno číslo. Zatímco těch stávajících domácností, které dosud platí, je 3,3 milionů, tak domácností, kterých by se placení mělo týkat, protože mají připojení k internetu a mají jeden poplatek za všechny přístroje, by mělo být něco okolo půl milionu. To je ten technologický posun, který nás vede k tomuto návrhu.
Nebylo by kvůli obtížné definici těch, kteří mají poplatky platit, praktičtější je hradit přímo ze státního rozpočtu? A jak se novely dotýká nedávná debata o podcastech? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.
