Prezident Andzrej Duda vetoval zákon o rozpočtu, který obsahoval dotaci pro média. V současnosti jsou ve stavu likvidace a fungují jen díky reklamě a finančním injekcím od vlády z rozpočtových rezerv.
O podobě předlohy budou poslanci hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.
„Měli jsme si říct, co očekáváme od médií veřejné služby ve 21. století. Tohle bylo vždycky nezbytným prvkem debat, ať už ve skandinávských zemích, nebo třeba v Polsku či Německu,“ říká Rožánek.
„Ústavní soud opakovaně ve svých nálezech říká: Menšina má právo na obstrukci, ale nemá právo destruovat jednání,“ podotkla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Není to záležitost jednoho média, do kterého by nikdo nechodil, ale velmi výrazný a všeobecný trend,“ říká v pořadu Chyba systému moderátor Braňo Závodský.
Návrh na zvýšení poplatků za média veřejné služby, který se týká České televize a Českého rozhlasu, se projednává už několik měsíců. Jakou podporu u vládních politiků má?
„Ze státních peněz se financují i různé úřady a služby pro občany,“ říká poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka, podle kterého by se veřejnoprávní média měla platit ze státního rozpočtu.
Poslanecká sněmovna projednávala novelu zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Kvůli odporu je možné, že jej do konce roku schválit nestihnou.
V senátním výboru neuspěli její odpůrci s peticí.
Investigativní reportér Jiří Hynek na konci října odešel z České televize. Učinil tak z vlastního rozhodnutí, uvedl dnes na síti X. V České televizi strávil 23 let.
„Bohužel je napětí mezi hnutím ANO a vládou opravdu velké a mnohdy v takové atmosféře racionalita argumentů vstupuje do pozadí. To není dobrým vkladem do jednání,“ řekl Pavel.
„Tendence vládní koalice je tlačit na média, která jsou kritická. Jde jim o to, aby vysílala servilně,“ vysvětluje analytik neziskové organizace Memo 98 Ivan Godársky.
Změna by měla navazovat na tzv. mediální novelu, kterou nedávno schválila vláda a která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků. ČT se kontrolám Nejvyššího kontrolního úřadu nebrání.
„Koncesionářské poplatky zůstanou pod unijním průměrem, i když projde vládní novela,“ říká Marína Urbaníková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně.
Takzvaná velká mediální novela zajistí mimo jiné růst televizních a rozhlasových poplatků. Ředitelé České televize a Českého rozhlasu mají také podepsat memoranda o veřejné službě.
„Financování veřejnoprávních médií v Česku je hluboko pod evropským průměrem.“ Po setkání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran.
Stávku uskuteční nespokojení pracovníci RTVS formou průvodu od budovy rozhlasu k sídlu ministerstva kultury v centru Bratislavy, kde následně bude veřejné shromáždění.
Díky zvýšení poplatků čeká příští rok veřejnoprávní média nárůst rozpočtu o více než miliardu korun. Změnu na středeční tiskové konferenci oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Koncesionářské poplatky by se měly při dosažení určité míry inflace valorizovat. „Záměr vládní koalice jednoznačně vítáme,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Slovenská vládní koalice odložila zákon, na jehož základě se má radikálně změnit veřejnoprávní RTVS. „V žádném případě to neznamená, že se tento zákon dá k ledu,“ popisuje poslanec Michelko.
Slovenská vládní koalice se podle některých médií snaží návrhem nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska ovládnou tuto veřejnoprávní instituci. List Pravda naopak debatu přirovnal k hysterii.
V úvahu připadají dva modely. První počítá s penězi z rozpočtu. Média by už nedostávala jednou ročně velkou dotaci, jak tomu je od roku 2017. Druhá varianta počítá s audiovizuálním poplatkem.
Polský ministr kultury jmenoval dalších sedm likvidátorů kvůli probíhající likvidaci veřejnoprávních médií. Přestože v pondělí polský rejstříkový soud již jiné likvidátory odmítl zapsat.
„Snaha být nezávislý a neplnit ta nejextrémnější přání tam je, ale určitě bude prezident pod tlakem svého okolí a podporovatelů bývalé vlády,“ míní politolog Michal Lebduška.
„Opatření umožní zajistit další fungování těchto společností, provést v nich nezbytnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců,“ uvedl ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz.
Nová vláda minulý týden povolala nová vedení veřejnoprávních médií. Strana Právo a spravedlnost, ze které prezident vzešel, se snaží ztrátě svých pozic v médiích zabránit.
Polská veřejnoprávní média se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv tehdy vládnoucího Práva a spravedlnosti, přičemž strana jejich vedení obsadila svými lidmi.