‚Zpravodajci to vidí jinak.‘ Ve sporu o blokaci webu AC24 vypovídali i svědci z ‚alternativních‘ médií
Před Obvodním soudem pro Prahu 4 pokračuje spor o blokaci takzvaného dezinformačního webu AC24. Poslední jednání se neslo ve světle výslechu svědků, ke kterému zavázal soudce Radovana Kulhánka odvolací soud. V prospěch webu svědčilo šest lidí, mezi nimi i ti, kteří už jsou v alternativní scéně známí. Mávalo se ale i dopisem Vojenského zpravodajství, který měl podle firmy T-Mobile naopak podpořit legitimitu blokace stránky.
Ačkoliv jednání trvalo tři hodiny a vyslechnuto bylo šest svědků, zásadní posun v kauze blokace takzvaného dezinformačního webu AC24 se nekoná. Aspoň na tom se shodli advokátka webu Denisa Sudolská a advokát žalované společnosti T-Mobile Lukáš Blahuš.
„Zatím jsme se posunuli v tom, že jsme doplnili určité dokazování, které vyžadoval odvolací soud. Myslím si, že k žádnému zásadnímu posunu tímto nedošlo,“ konstatoval advokát.
‚Pro pravdu boží půjdeme až do Kostnice.‘ Obvodní soud opět projednává kauzu blokace webu AC24
Číst článek
Advokátka Sudolská přesto zhodnotila jednání pozitivně, protože zazněly i repliky, které byly podle ní pro celý případ klíčové. „Čistě jsme tím reagovali na pokyn soudu, který nám nařídil, abychom přivedli pět svědků, kteří se nám na web nemohli dostat,“ vysvětlila důvod svědeckých výpovědí.
V kauze, která se k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 vrátila s příkazem odvolacího senátu doplnit dokazování, totiž už jde zejména o určení výše odškodného, které by musel v případě vyhovění žalobě operátor T-Mobile za blokaci webu AC24.cz zaplatit.
I proto svědci vypovídali o tom, jak konkrétně je blokace webu postihla a jak dlouho se na stránky nemohli dostat. V tom se ale rozcházeli. Někteří mluvili o dnech, jiní o několika měsících. A lišili se také v tom, jak problém s blokací vyřešili. Jedni mluvili o „sofistikované blokaci“, kterou museli složitě obcházet, jiní zmínili, že stačilo využít (i zdarma dostupné) VPN služby.
Alternativní scéna
Zajímavější byla samotná volba svědků, kterou měl provádět přímo provozovatel webu Ondřej Geršl. Ve prospěch webu vypovídal například režisér David Martínek, který se ve výpovědi označil mimo jiné za mediálního analytika. Výpověď přednesla i politička a aktivistka z období covidu Petra Rédová Fajmonová, která kandidovala například i z pátého místa kandidátky hnutí Stačilo! do Evropského parlamentu, či zakladatel konspirituálních webů David Formánek, který během covidu odrazoval lidi od nošení roušek a vakcinace.
Nejde o první soud
Web AC24 původně usiloval o odblokování prostřednictvím předběžných opatření, se kterými neuspěl. Správní úsek Městského soudu v Praze pak rozhodl, že dopis vyzývající k blokaci nebyl vymahatelný, a proto nešlo ze strany státu o nezákonný zásah. To potvrdil i Nejvyšší správní soud a následně i Ústavní soud.
Všichni po dotazech vypověděli, že během covidu i války na Ukrajině vytvářeli online obsah, který následně umisťovali na své weby či sociální sítě. Odtud často tyto jejich komentáře, videa či analýzy přebíral právě web AC24.cz. I proto mu důvěřovali, protože na něm sami, byť nepřímo, publikovali.
Že se debata stáčí tímto směrem se ale advokátce Sudolské nelíbilo. „Snažila jsem se na to opakovaně upozornit, že narativy a invektivy, že se jedná o dezinformační web – to s tímto řízením vůbec nesouvisí. Tady došlo k nezákonné blokaci. A jestli se tady někdo snaží řízení zaplevelit užitím pojmů, které nezná ani česká legislativa, jako je například dezinformace, tak to není namístě. Česká legislativa říká, že blokovat weby se dá za určitých podmínek, ale ty nebyly splněny,“ upozorňuje.
A položila dotaz, jak může server s dosahem 20 tisíc čtenářů měsíčně ohrozit svrchovanost republiky. „Vojenské zpravodajství na to má jiný názor,“ reagoval advokát T-Mobile Blahuš.
Dopis zpravodajců
I proto, že ani jedna ze stran nechce z principu ustoupit, to nevypadá, že by spor měl v nejbližší době skončit. Advokát Blahuš doplnil do spisu další podání a stanovisko Vojenského zpravodajství, které se mělo vyjadřovat k nutnosti blokace webů a prvoinstančnímu rozsudku. Tento dopis založil advokát do spisu s tím, že je „neveřejný“ a čistě pro informaci soudci a protistraně.
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Google tvrdí, že reklamu stáhl, na stránce se ale stále zobrazuje
Číst článek
Soudce pak požaduje, aby na příští jednání dorazil i provozovatel webu Ondřej Geršl a přiblížil tam jeho obchodní model. Proč nedorazil už dříve, vysvětluje advokátka Sudolská tím, že to zatím „nepovažovali za nutné“. „Zakládali jsme na soud jednoduchý znalecký posudek, který obchodní model webu nastiňuje. To je to, o čem měl mluvit pan Geršl,“ říká s tím, že se uvidí, jestli na příští jednání provozovatel webu dorazí.
Advokát T-Mobile Blahuš zase přislíbil, že na příští jednání přivede technika, který přesně soudu popíše, jak byla blokace webu provedena.
„Pevně věřím, že se jednání blíží ke kýženému cíli, byť je ve hře ještě znalecký posudek, který to jednání možná prodlouží o další měsíce. Jestli se tak soudce rozhodne, zatím není zřejmé,“ podotkla Sudolská.
Co je síťová neutralita?
Síťová nebo také internetová neutralita je princip rovnoprávnosti přenášených dat po internetu. Zabraňuje poskytovatelům internetu zvýhodňování nebo naopak zpomalování či blokování přístupu na vybrané internetové stránky nebo k vybranému obsahu. Neutralita znamená v tomto kontextu i rovné ceny za přenos dat nehledě na jejich obsah, typ, zdroj či příjemce dat.
Síťovou neutralitu definuje evropské nařízení z roku 2015.
Spor o blokování
Spor odstartoval web AC24 žalobou na operátora, firmu T-Mobile, který jeho stránku zablokoval krátce po ruském vpádu na Ukrajinu. Po prvotním neúspěchu před Obvodním soudem pro Prahu 4 následovalo odvolání k pražskému městskému soudu. A ten už dal Geršlovi v jeho žalobě za pravdu. Informovaly o tom Seznam Zprávy.
Jak jsme následně na základě získaného usnesení popsali, soud konstatoval, že blokování webů na základě „nezávazné žádosti státních institucí“ jde proti evropskému nařízení o síťové neutralitě a firma T-Mobile tak za své rozhodnutí musí nést odpovědnost, třeba i tím, že uhradí webu AC24 vzniklou škodu. Geršl požaduje po operátorovi bezmála 93 tisíc korun. V průběhu líčení už ale ze strany žalující padl i výrazný ústupek – návrh na odškodné ve výši jedné koruny.
Blokování dezinfowebů je v pořádku, tvrdili ministři. Podle soudu ale šlo o porušení evropských pravidel
Číst článek
„Ušlý zisk je pouze symptomatický ke zcela protiprávnímu jednání poskytovatele internetu. Náš klient se v řízení domáhal primárně odblokování a následně pak konstatování nezákonnosti jednání poskytovatele internetu, v důsledku kterého mu vznikla škoda, když nezákonnost jednání je předpokladem práva na náhradu škody,“ vysvětlil stanovisko webu za jeho obhájce Adam Císařovský.
K blokaci asi dvacítky webových stránek došlo na základě výzvy Vojenského zpravodajství. To vyzvalo k podobnému kroku svým dopisem organizaci NIX.CZ, která sdružuje poskytovatele připojení k internetu v Česku (včetně T-Mobile), aby se předešlo šíření „nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání a manipulování obyvatel České republiky“.
Zpravodajci přitom v dokumentu, který už server iROZHLAS.cz dříve zveřejnil, ujišťovali, že blokací poskytovatelé internetu evropské nařízení o síťové neutralitě neporuší. „Stát má právo bránit svou integritu proti dezinformacím, jimž jsou vystaveni jeho obyvatelé,“ psalo vojenské zpravodajství v dopise. To stejné pak shodně konstatovali i ministři za STAN Jozef Síkela a Vít Rakušan, kteří byli na stejnou věc dotazováni.
