Resort zdravotnictví zaplatil odškodné ženám, kterým ústav odmítal vydat informace o porodech
Dvě ženy, které bojovaly s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a resortem zdravotnictví o porodnická data, se dočkaly satisfakce. Soud nařídil, aby ministerstvo žalobkyni Anně Škvorové za šestiletý soudní spor a nemajetkovou újmu zaplatilo necelých 60 tisíc korun a úroky z prodlení. Ministerstvo teď posuzuje, zda je za škodu odpovědný konkrétní úředník. „Je to i upozornění pro ÚZIS, že takhle postupovat nejde," říká Škvorová.
Resort zdravotnictví zaplatil odškodné ženám, kterým ústav odmítal vydat informace o porodech
Za léta tahanic o data přišlo zadostiučinění. Jarmila Hnilicová a Anna Škvorová, které stojí za projektem Jak se kde rodí, nejenže před rokem našly zastání u Ústavního soudu a získaly od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) porodnická data, o která žádaly. Nově se dočkaly také finanční satisfakce za to, že kvůli „chybnému úřednímu postupu“ musely šest let vést soudní spor.
Veřejnost má právo vědět, jak se kde rodí. Ústavní soud dal za pravdu porodní asistentce
Číst článek
„Soud má za prokázané, že ve věci byla vydána nezákonná rozhodnutí, tedy rozhodnutí ministerstva zdravotnictví ze dne 7. 6. 2017, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí ÚZIS, rozsudek Městského soudu v Praze ze 14. 6. 2019 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, jímž byla kasační stížnost žalobkyně zamítnuta. Tato rozhodnutí byla zrušena Ústavním soudem,“ vysvětlil své rozhodnutí Obvodní soud pro Prahu 2, který ženám přiřknul odškodné ve výši 57 842 korun s příslušenstvím. Tedy zhruba čtvrtinu z toho, co požadovaly.
„Ministerstvo se klientkám omluvilo, byla tam tedy nějaká základní morální satisfakce. Přesto jsme museli trvat i na tom, že takhle extrémní překročení lhůt si zaslouží také finanční satisfakci, což nám soud přiznal a ministerstvo se proti tomu neodvolalo. Nebyla to od nás snaha se obohatit na úkor státu, protože ten vynaložený čas a peníze v souvislosti s tím, kolik nám bylo přiznáno, jsou neúměrné,“ říká advokát Tomáš Němeček s tím, že se oběma ženám vrátily alespoň náklady na vedení druhého soudního sporu.
Kde hledat data o porodech?
- Data o tom, jak se kde rodí, zveřejňuje již ÚZIS na svých stránkách.
- Data jsou také dostupná na webových stránkách Jaksekderodi.cz
Posuzujeme odpovědnost
Soud snížil nárok na odškodné třeba i s ohledem na to, že spor vedla za Jarmilu Hnilicovou, která data od roku 2014 žádala pro svou osobní potřebu, porodní asistentka a kamarádka Anna Škvorová. Ta už data požadovala s odůvodněním, že by rodičky z principu měly mít možnost zjistit, jaký je z hlediska porodních zákroků mezi jednotlivými nemocnicemi rozdíl.
„Je důležité, jakou porodnici si rodiče vyberou. Z toho se pak i odvíjí, jak ten porod proběhne. Ty rozdíly jsou opravdu veliké. Takže je ta volba hodně důležitá a proto tato data mají obrovský význam. A to i pro společnost, kdy je mezi nimi možné hledat různé souvislosti a vztahy,“ vysvětluje Škvorová.
Ústavní soud umožnil snazší přístup ke statistickým údajům ve zdravotnickém systému
Číst článek
Podle ní bylo důležité získat na odškodném alespoň tolik, aby na tom její kolegyně Jarmila Hnilicová, která spory od roku 2014 vedla, netratila. „I kdybychom ty peníze nezískaly, byl by to veliký úspěch. Já bych pak zvažovala možnosti, jak by bylo možné Jarmile tyto náklady za ty roky vrátit. Takže jsem ráda, že tento verdikt padl. Zároveň to beru jako jakési upozornění vůči ÚZIS, že tímto způsobem zkrátka postupovat nelze,“ podotýká Škvorová.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba už resort odškodné ženám zaplatil. „Náhrada škody byla zaplacena ze státního rozpočtu,“ informoval mluvčí s tím, že aktuálně ministerstvo posuzuje, zda za tuto škodu zodpovídá konkrétní úředník, který se posuzování žádosti o data účastnil. „Ve vztahu k možné odpovědnosti úředních osob dosud nebyl proces posuzování ukončen,“ uvedl mluvčí.
Jestli se nějak změní přístup k poskytování zdravotnických dat, Jakob nespecifikoval. Pouze uvedl, že se bude řídit judikaturou. „Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že respektuje judikaturu Ústavního soudu, přičemž ji zohledňuje při svém rozhodování,“ říká.
Článek pokračuje pod rozsudkem:
Spor od roku 2014
Spor o porodnická data spustila před deseti lety Jarmila Hnilicová. „U mě to byla čistě osobní motivace, protože jsem zažila dost složitý porod prvního dítěte. Proto jsem se začala zajímat, jestli se vedou nějaké statistiky o těchto komplikacích a jestli se vůbec vedou nějaké statistiky o tom, jak se ve které porodnici rodí,“ popisuje počátek svého boje o porodnická data Hnilicová.
Ženy často nemají dostatek informací o své plodnosti. Dostávají se do úzkých, říká koučka
Číst článek
Data tehdy sháněla urgentně – byla totiž podruhé těhotná a po dřívějších zkušenostech si chtěla najít co možná nejlepší porodnici a získat co nejvíce možných informací, na základě kterých by se mohla dále rozhodovat. Že by se v zaslaných datech nevyznala, se neobávala. S daty totiž pracuje denně ve své vědecké profesi.
I proto oslovila Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který data o porodech shromažďuje. „Zavolala jsem tam, jestli by mi byli schopní dát základní údaje o péči v jednotlivých nemocnicích. Chtěla jsem celkové počty porodů, počty císařských řezů a poporodních poranění. A také porody koncem pánevním, jak tyto situace v porodnicích řešili,“ popisuje Hnilicová.
Data jí ústav přislíbil a také poskytl, ale anonymizovaně – bez názvů porodnic. „Normálně bych to už nechala být. Z těch dat ale bylo patrné, že jsou mezi jednotlivými porodnicemi opravdu velké rozdíly. Proto jsem začala požadovat i ty názvy, které vedly k tomu několikaletému handrkování a vypadalo to naprosto beznadějně,“ vysvětluje, proč pokračovala ve sporu o poskytnutí plných dat.
Nekonečné soudy
Následovalo dalších osm let pří a dvou soudních sporů. Do těch už vstoupila kolegyně Jarmily Hnilicové, zmíněná porodní asistentka Anna Škvorová.
Ministerstvo tají informace o počtu nakažených v obcích. ‚Musíme uklidňovat situaci,‘ tvrdí
Číst článek
„Nejdřív jsem o ta data žádala sama. Několikrát jsem se odvolávala, i s pomocí Ligy lidských práv. Mně nikdy nešlo o žádný soudní spor, šlo mi pouze o ta data, abych si podle nich vybrala porodnici. Postupně, jak jsme se dohadovali, tak ta data samozřejmě stárla a já už jsem také byla z těch sporů unavená. Anna tehdy studovala porodní asistenci, věděla o tom hodně a zajímala se o tento případ i profesně,“ vysvětluje Hnilicová, proč jako žalobkyně vystupovala Hnilicová.
Ústav zdravotnických informací a statistiky spolu s ministerstvem zdravotnictví ale oběma ženám opakovaně odmítal informace s názvy jednotlivých porodnic poskytnout. Tento postup následně potvrdily během let i Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud.
Změna přišla před rokem – Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil. Navázal na nález pléna, který kritizoval resort zdravotnictví i jeho statistiky, že tajili informace o průběhu pandemie covidu-19.
Úřady argumentovaly, že veřejnost nedokáže poskytnutá data správně interpretovat a že jednotlivé nemocnice by tím mohly být poškozeny. Stejně tak se vymezily i proti argumentu, že by čísla mohla být veřejností zneužitá a že by mohlo dojít k identifikaci pacientek.
„Až na výjimečné případy povinnému subjektu nepřísluší zkoumat, jakým způsobem a k čemu žadatel informace použije. (...) Je zřejmé, že charakter názvů porodnic, není nijak důvěrný a není tedy důvod tyto údaje chránit,“ kontroval Ústavní soud, po jehož usnesení ústav požadovaná data ženám vydal. Tato data jsou díky tomu aktuálně dostupná nejen na stránce Jak se kde rodí, ale také přímo na stránkách ÚZIS.
