‚Sebevražedná mise.‘ Jak se Ukrajinci obojživelnými operacemi snaží prolomit ruské pozice na Dněpru
Tým reportérů deníku The New York Times získal neobvyklý přístup k 126. brigádě sil teritoriální obrany ukrajinské armády na jihu země. Poblíž Chersonu se už téměř tři roky zapojují do obojživelných bojů s ruskou přesilou za říčním veletokem - Dněprem. A při jednotlivých výpadech utrpěli masivní ztráty.
Šest ukrajinských vojáků se později v noci sklání nad mapou. Během příští hodiny se pustí do noční operace přes řeku Dněpr, jednoho z nejnebezpečnějších válečných území, uvádí The New York Times.
Muži ze 126. brigády teritoriální obrany patří k elitním silám ukrajinské armády. Vycvičily je britské speciální jednotky a mimo jiné provádí v jižní části Chersonské oblasti v posledních dvou letech po boku brigád námořní pěchoty a zpravodajských jednotek výpady přes řeku proti ruským silám.
Velitel roty Vyšity jednotku úkoluje: „Budeme poskytovat podporu útočným jednotkám. Pokud ustoupí, budete držet pozice, dělat jim krycí palbu a evakuovat těžce zraněné.“
Řeka Dněpr byla po měsíce brutální válečnou frontou, když se Ukrajinci pokusili o demonstraci síly útokem na ruské západní křídlo.
126. brigádu vytvořili dobrovolníci z Oděsy ve dnech krátce po ruské invazi na Ukrajinu a zpočátku ji tvořili muži s velmi málo vojenskými zkušenostmi, podnikatelé i hipíci.
„Byl to trochu zázrak. Neznali jsme se, ale měli jsme stejné mentální nastavení,“ popisuje 38letý Raul, hlavní seržant brigády.
‚Sebevražedná mise‘
Český legionář: Někdy si voják lehl a už se neprobudil, umrzl. Nevěřím, že v zimě začne na Ukrajině ofenziva
Číst článek
Za pomoci výcviku britských, amerických či švédských instruktorů dostala brigáda dril vojáků NATO, který se od sovětského modelu liší důrazem na kvalitní přípravu a zaměřením na udržení vojáků při životě. „Kvalitní vedení zachraňuje životy. A pokud chcete vyhrát, musíte zachránit více životů než Rusové,“ popisuje Raul.
Když ukrajinská armáda bránila Mykolajiv a během protiofenzivy na podzim 2022 znovudobyla Cherson, 126. brigáda byla u toho. Tou nejtěžší zkouškou pro ně ale byly boje u řeky Dněpr, shodují se.
Jeden z velitelů brigády, Krab, dostal v srpnu 2023 za úkol prolomit ruské pozice za vesnicí Kozači Lageri. S četou vojáků postoupil 800 metrů od břehu řeky, v intenzivních bojích jim ale došla munice a narazili na extrémní komplikace s dodávkami zásob. Ty totiž byly až za řekou, která má v těchto místech poblíž své delty šířku mnohde i skoro kilometr. Museli se proto stáhnout.
O dva měsíce později se 126. brigáda spojila s jednotkami několika námořních brigád při masivním obojživelném útoku na vesnici Krynky. Této operaci se mezi ukrajinskými vojáky začalo přezdívat „sebevražedná mise“. Vlna vojáků za vlnou se plavily přes řeku s cílem zaútočit na ruské pozice. Avšak dosáhly jen velmi malých zisků.
Ruská palebná síla byla tak silná, že pokud se vůbec dostali na východní břeh řeky, museli přelézt přes mrtvoly a vylodili se do měsíční krajiny bez úkrytu plné kráterů po granátech a bombách a s roztříštěnými pahýly, které zbyly po stromech.
Ve válce proti Ukrajině padlo už více než 80 tisíc ruských vojáků, zjistila média
Číst článek
Jedna rota 126. brigády ztratila polovinu mužů během měsíce bojů, přesto se průzkumné a útočné jednotky do vesnice probily a vytvořily tam pozice. Jako uznání jejich schopností byla 126. brigáda vybrána novou námořní brigádou. Všechny útočné jednotky se z Krynek vrátily živé po sedmi dnech bojů.
Úkryt mezi těly
Ruská dělostřelba ale po prvním týdnu zintenzivnila, uvedli vojáci, kteří na počáteční útok navázali. „Bojovali jsme šest hodin, abychom postoupili jen o nějakých 70 metrů,“ uvedl 41letý Serhij, otec tří dětí. „Byli jsme tak obklíčeni, že jsme nemohli čtyři dny evakuovat zraněné. Lékař vykrvácel a zemřel, přestože byl jen lehce zraněn.“
Stejně starý Rybak popisoval, jak se málem utopil v řece, když jejich člun obtěžkaný zbraněmi a výstrojí najel na minu. Nebyl schopný pohnout nohama, později zjistil, že má zlomenou páteř. I tak se mu ale podařilo dopádlovat na břeh, kde se hodiny skrýval mezi těly svých padlých druhů, upadal do bezvědomí, až jej zachránila projíždějící loď.
Ve vesnici probíhaly boje od domu k domu, Ukrajinci byli od Rusů jen pár metrů. I proto tak ani jedna strana nemohla zajistit mrtvé, které mezitím požírala zvířata.
V listopadu se ruské jednotky stáhly a začaly vesnici pomocí letecky naváděných bomb srovnávat se zemí. Brigáda musela své muže v Krynkách zásobovat jídlem a vodou pomocí dronů, cesta přes řeku byla nebezpečná. Tak Ukrajinci své pozice udrželi přes zimu, ruské bombardování ale neustávalo.
Špatné zprávy
Čelní představitelé EU přijeli do Kyjeva. Costa zmínil neochvějnou podporu lidem na Ukrajině
Číst článek
Začátkem letošního jara zahájila brigáda operace v jiné části řeky Dněpr. „Dobré bylo, že tam byla dobrá půda ke kopání. Ruské pozice jsou blízko, tak raději šeptejte,“ poradil Vyšity jednotce.
Ve vesnici v bezpečné vzdálenosti od řeky se muži soustředili, vtipkovali, kouřili cigarety. Nejednou ale ztichli, nasedli do vozidel a tiše odjeli do noci. Cesta na pozice byla nejnebezpečnější částí operace, vojáci čelili ruské dělostřelecké palbě, naváděným střelám i útočným dronům. „Něco se pokazí, nebo se nic nepokazí,“ pokrčil rameny Vyšity.
Zůstal vzhůru až do svítání, celou operaci monitoroval a dovolil novinářům z The New York Times, aby byli při něm. Časně zrána přišly špatné zprávy. Poslední jednotka brigády, která byla týdny uvězněna v Krynkách, konečně dostala rozkaz se stáhnout. Vojáci se dostali na místo vyzvednutí, ale jejich člun byl zasažen ruským dronem a jeden z nejzkušenějších vojáků brigády byl přitom zabit.
„Byl to ten nejlepší bojovník,“ řekl o něm Vyšity.
