Kyberútoky Černá Hora odráží každý den, za rok jich je víc než tisíc. Pomoci můžou čeští experti
Jeden kybernetický útok denně, více než tisícovka ročně. Černá Hora čelí hackerům z Ruska často i kvůli jejím ambicím vstoupit do Evropské unie. Se zvládáním podobných případů by v budoucnosti mohli této balkánské zemi pomáhat čeští experti. V Podgorici o tom jednal prezident Petr Pavel. A navštívil i místa, kde hackerské a dezinformační hrozby analyzují.
V digitálním forenzním centru platí přísná bezpečnostní pravidla. Návštěvníci u sebe nesmí mít žádnou elektroniku, všechno od mobilu po chytré hodinky musí uložit do uzamykatelných skříněk. Novináři si ale s sebou můžou výjimečně vzít věci pro svou práci – diktafon, foťák nebo televizní kameru.
Jeden kybernetický útok denně, více než tisícovka ročně. Černá Hora čelí hackerům z Ruska. Natáčela Bára Vránová
Digitální forenzní centrum v Podgorici je první svého druhu na západním Balkáně. Vzniklo v roce 2018 díky napojení na americký think tank Atlantická rada. Jeho úkolem je analyzovat dezinformace a mapovat jejich šíření. Materiálů mají podle analytika Marka Banoviće dostatek.
„V otázce kybernetické bezpečnosti byla Černá Hora vždycky hodně zranitelná. Digitální gramotnost tu není na moc vysoké úrovni, zejména v oblasti administrativy. Prokázalo se to několikrát, nejsilněji před třemi lety,“ popisuje pro Radiožurnál.
Masivní kybernetický útok v roce 2022 mířil na kritickou státní infrastrukturu země. Znemožnil přístup k vládním webovým stránkám a e-mailům, zasáhl různé instituce včetně soudů, katastrálního úřadu a finanční nebo celní správy. Některé instituce zůstaly po útoku ochromené téměř půl roku. Místní vláda od té doby prohlašuje, že je v hybridní válce.
A Banović jí dává za pravdu. „Některé útoky můžeme prokazatelně spojit s Ruskem nebo jeho vlivem. Často ale stává, že viníka nejde odhalit kvůli nejasné komunikaci vlády s veřejností. Což je další problém kybernetické bezpečnosti v Černé Hoře. Chybí komunikace o tom, jak důležitá tahle oblast je,“ podotýká analytik.
Dezinformace na sítích
Podle něj jsou stejně nebezpečným problémem dezinformační kampaně vedené přes sociální sítě, náboženství nebo i klasická média.
„Existují například srbské bulvární plátky, které se v Černé Hoře hodně šíří, protože tu není jazyková bariéra. A znají své hřiště. Vědí, co naše obyvatele trápí. Snaží se zkreslit pohled na Západ, NATO, Evropskou unii a tak dále,“ vysvětluje Banović.
Evropská komise chce zvýšit odolnost nemocnic proti hackerům. Navrhuje vznik společného centra
Číst článek
Průzkumům veřejného mínění v Černé Hoře ohledně západních struktur se dlouhodobě věnuje Centrum pro demokracii a lidská práva. Z loňských závěrů vyplývá, že unijní budoucnost země podporuje asi 88 procent obyvatel. Členství v NATO 49,5 procenta. Černá Hora do Aliance vstoupila roku 2017 a podle statistik popularita rozhodnutí rok od roku stoupá, což ale zároveň přitahuje dezinformátory.
Problém si uvědomuje také černohorská vláda. Jako odezvu na hybridní hrozby i masivní hackerský útok z roku 2022 založila vládní kybernetické centrum. Podle ředitele Dušana Poloviće čelí ročně Černá Hora asi tisícovce útoků.
„Obecně můžeme říct, že nějakému pokusu napadnout vládní infrastrukturu čelíme denně. Budujeme lepší kapacity a snažíme se posouvat. Máme vybavení, odborníky, bezpečnostní opatření, potřebujeme ale také informace a zkušenosti,“ nastiňuje.
Česká pomoc
Pomoci by s tím Černé Hoře mohl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podle jeho ředitele Lukáše Kintera spolupráce funguje zatím na bázi výměny know-how.
DDoS i ransomwarové útoky. Počet kybernetických incidentů byl loni znovu rekordní
Číst článek
„Samozřejmě, že spolupráce při zajišťování kybernetické bezpečnosti je opravdu esenciální a sdílení informací v ideálním případě musí být oboustranné,“ říká.
Zlepšení státní a tedy i kybernetické bezpečnosti je pro Černou Horu jedním z kritérií, které potřebuje splnit pro vstup do Evropské unie. Členem se chce stát do konce roku 2028.
Podle unijních lídrů to ale nejspíš potrvá výrazně déle kvůli nejednotnému postoji černohorských politiků i pomalému provádění klíčových reforem.