Rusko stupňuje kyberútoky a sabotáže proti Západu. ‚Nenechme se tím zastrašit,‘ doporučuje expert

Rusové v uplynulém roce vystupňovali rozvratné akce v Evropě, aby vyvolali chaos a atmosféru strachu. V únoru byl ve Španělsku zastřelen ruský zběh zřejmě na objednávku Moskvy. V březnu zločinci najatí ruskou vojenskou rozvědkou GRU zapálili ukrajinské sklady ve východním Londýně. Západ Moskvě připisuje i řadu žhářských útoků po celé Evropě, například v polských nákupních centrech nebo v jedné německé továrně, píše britský týdeník Spectator.

Svět ve 20 minutách Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Písmeno Z v moskevském parku se stalo symbolem ruských vojenských jednotek

Písmeno Z v moskevském parku se stalo symbolem ruských vojenských jednotek | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Americké a německé úřady v červenci zmařily ruský plán vraždy generálního ředitele zbrojního konglomerátu Rheinmetall Armina Pappergera, který otevřeně podporuje Ukrajinu. A nedávno byly poškozeny dva telekomunikační kabely v Baltském moři, což mohla být sabotáž, připomíná týdeník.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Rusko zesílilo i kybernetické útoky, které mají narušit bezpečnost, jako například letošní útoky na českou železnici nebo pravidelné falešné pumové poplachy ve Velké Británii.

Rusové k útokům využívají „vlastenecké hackery“ a kyberzločince, a jak nedávno varoval generální ředitel MI5 Ken McCallum, „ruští státní aktéři letos spolupracují i se soukromými zpravodajskými agenty a kriminálními živly z Británie i třetích zemí“.

Není to nic překvapivého – po ruské invazi na Ukrajinu bylo ze Západu vyhoštěno na 750 ruských diplomatů. A protože většina špionů je oficiálně diplomaty, byla to pro ruské špionážní sítě velká rána.

Kreml to však nezastavilo. Najímá mnoho spolupracovníků anonymně online a ti možná ani netuší, že dělají špinavou práci pro Vladimira Putina.

Utrhnutí z řetězu

Otázka zní, proč Moskva tyto akce vystupňovala zrovna letos a čeho tím chce dosáhnout. Opravdu věří, že požár obchodního centra nebo nápis na zdi něco změní?

Odpověď tkví v Putinově vnímání situace, myslí si britský expert na Rusko Mark Galeotti. Zdá se, že ruský prezident je skutečně přesvědčen, že Západ chce Rusko izolovat nebo je rozvrátit a Ukrajina mu k tomu slouží jako zbraň.

Rusko i Ukrajina v noci zneškodnily desítky dronů. Zraněný byl jeden člověk

Číst článek

Vypadá to, že Kreml se někdy v polovině loňského roku rozhodl, že svým zpravodajským agenturám dovolí, aby „se trochu utrhly ze řetězu“, jak řekl ředitel MI6 Richard Moore.

Zčásti je to pomsta ukrajinským spojencům, ale i cosi strategičtějšího. Moskva soudí, že Západ si na válku zvykl a pravidelně odepisuje určitou část peněz a vojenského arzenálu, aby Ukrajinci mohli dál bojovat, ale tyto náklady ho nijak zvlášť neničí.

Kybernetické a další útoky mají nejen šířit rozkol a demoralizovat, ale také vyvolat v Evropanech pocit, že pokračující podpora Ukrajiny má negativní dopad na jejich život.

Je však nepravděpodobné, že by Rusové provedli nějaký velký kybernetický útok, který by vyřadil z provozu například národní energetickou síť, protože taková akce by podle článku 5 Severoatlantické smlouvy vyžadovala vzájemnou pomoc a měla by za následek odvetné kroky.

Nepříjemné. A nefunkční?

Kybernetický útok, který v červnu způsobil odklad více než deseti tisíc akutních ambulantních vyšetření, nebo akce namířené na železniční signalizaci a systém prodeje jízdenek, které mohly zkomplikovat život statisícům lidí a způsobit obchodní ztráty, jsou jemnější.

26:49

Historik: Západ se bojí sebevědomí a bouchnutí do stolu. Pořád se ale může probudit

Číst článek

Nic z toho sice nevyžaduje přímou odvetu, ale dopad to nepochybně má, zejména když se Putinova stínu začneme bát natolik, že budeme každý incident přičítat jeho machinacím.

Tato strategie vysvětluje, proč nejhorší útoky doposud nepotkaly Američany. Moskva před tamějšími prezidentskými volbami netoužila po pozornosti a teď nechce dát Donaldu Trumpovi záminku k tvrdšímu postoji vůči Rusku. Evropa však takovou imunitu nemá.

V sídle Severoatlantické aliance jsem hovořil se dvěma politiky, píše Galeotti – jeden byl z jihoevropské země a druhý z jednoho pobaltského státu. Ten první se s obavami ptal: „Co se dá proti takovým akcím dělat? Těžko můžeme Rusku oplácet stejnou mincí.“

Jeho zkušenější pobaltský kolega však prohlásil: „Vždyť Rusy známe. Budou pokračovat, dokud si budou myslet, že to funguje. Stačí nedovolit, aby to fungovalo, přitvrdit postoj a nevzdat se,“ cituje Mark Galeotti reakce Evropanů v analýze pro britský Spectator.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách v audiu v horní části článku.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme