„Byli jsme první na světě, kteří přišli s nastavením kybernetického zákona. To nám dalo časovou výhodu a na té vlně dál jedeme,“ hodnotí šéf NÚKIB Kintr kybernetickou bezpečnost v Česku.
Podle analýzy Hunt.io spočívá kybernetický útok v zaslání ZIP souboru obsahujícího jako návnadu reálnou pozvánku na konferenci, kromě ní je však přiložen i škodlivý soubor.
„K daným účtům obce mají přístup obě účetní a já. Nikdo z nás žádné platby nezadával,“ informoval starosta Horní Stropnice Václav Kučera z KSČM na mimořádné schůzi zastupitelstva.
Česko by si mohlo určovat, koho si (ne)pustí do nejcitlivějších systémů. Navrhuje to nový kyberzákon. „To je extrémně důležité i pro obranu a pro použití ozbrojených sil,“ říká šéf armády Karel Řehka.
Vojenští zpravodajci uvedli, že kybernetický aktér spojovaný s jednotkou 29155 má na svědomí škodlivé aktivity s cílem sabotáže, špionáže a poškození reputace, které sahají až do roku 2020.
„Musíme se pokusit co nejvíce využít AI k pomoci na obranu před kyberútoky,“ říká ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr.
„Hackeři se snaží získat cenné údaje o oběti a třeba nějaké účetní závěrky, aby měli představu, kolik je například firma schopna zaplatit," říká šéf NÚKIB pro Český rozhlas Plus.
Pět podnikatelských organizací včetně Hospodářské komory vyzvalo dopisem premiéra Petra Fialu (ODS), aby přerušil schvalování zákona o kybernetické bezpečnosti.
Kybernetický útok se podle člena novokaledonské vlády Christophera Gygèse podařilo relativně rychle zastavit, většina IP adres použitých k agresi byla registrovaná v Rusku.
Počty kybernetických DDoS útoků na české firmy i jejich celková intenzita v březnu vzrostly proti předcházejícímu měsíci dvojnásobně. Nejvíce útoků již od července loňského roku míří z Ruska.
Společnost přiznala, že unikly informace jako jména, e-mailové adresy, data narození, hesla k telefonním účtům, a dokonce i čísla sociálního pojištění, která jsou obdobou českých rodných čísel.
Lipavský serveru Politico řekl, že informace o útoku skupiny APT31 na představitele meziparlamentní aliance potvrzují názory, podle kterých rostoucí asertivita Číny představuje systémovou výzvu.
Chystaný kyberzákon by měl přispět k lepšímu zabezpečení systémů. Přísněji dopadne na firmy v kritické infrastruktuře státu, mírnější pravidla ale budou muset splnit i obce s rozšířenou působností.
U počítačů a chytrých telefonů už je běžná antivirová ochrana, která je zabezpečuje před kybernetickými útoky. Od července letošního roku ji budou muset mít nově vyrobené automobily.
Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
Podle ministerstva šlo o DDoS kybernetický útok. Při něm se hackeři snaží narušit nebo poškodit webovou stránku tím, že ji zahltí velkým množstvím požadavků.
Skupina západních spojenců Ukrajiny chce zemi pomoct s obranou proti kyberútokům. Spolupracovat má v plánu i se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií.
Podle íránské agentury Fars není vyloučeno, že výpadek způsobil útok na počítačové sítě. Podle serveru The Times of Israel izraelští vojenští dopisovatelé naznačili, že za výpadek může Izrael
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
Amnesty International poukazuje na to, že hlavní odběratelé sledovacích softwarů jsou zejména nedemokratické režimy, které je používají ke sledování svých odpůrců.
Pokud by to bylo nutné, mohou se vojáci v kyberprotostoru nejen bránit, ale i útočit. Zatím k tomu ale nedošlo a podle generála Václava Žida nyní v kybersvětě dochází k „okopávání kotníků“.
Součástí dat, která zcizili hackeři, také mají být zápisy z porad, provozní dokumenty, finanční výkazy, faktury nebo také upozornění na bezpečnostní incidenty v síti univerzity.
FAÚ se také věnuje vyhledávání majetku lidí a firem, které jsou na protiruských sankčních seznamech Evropské unie. Do současné doby zmrazil v Česku majetek 67 právnických a devíti fyzických osob.