Vypadá to, že Kreml se někdy v polovině loňského roku rozhodl, že svým zpravodajským agenturám dovolí, aby „se trochu utrhly ze řetězu“, jak řekl ředitel MI6 Richard Moore.
„V našem zájmu je, aby transatlantická spolupráce pokračovala a nevysilovali jsme se obchodními válkami. Protože jediný, kdo by tomu tleskal, by byli diktátoři celého světa,“ říká Pojar.
Každá společnost má v sobě destruktivní sklony, je přesvědčený Jiří Přibáň. „Existuje cosi, čemu se říká tvořivá destrukce, což znamená, že něco musíte zničit, aby cosi nového vzniklo,“ myslí si.
Čína v Jihočínském moři plíživě obsazuje území, která nikomu nepatří anebo patří Filipínám. Podobně se chová na hranicích s Nepálem, Bhútánem či Indií, říká sinoložka Lomová.
Podle serveru Štandard nejvíce proruský slovenský politik Ľuboš Blaha, europoslanec za Směr-SD, v Moskvě označil některé rezoluce Evropského parlamentu za „válečné, nenávistné a doslova fašistické“.
Gruzie má velké dilema – chce na Západ, ale cítí, že úplně se odříznout od Ruska je nebezpečné, když vidí, co se děje třeba v Arménii, zamýšlí se Josef Pazderka v podcastu Na Východ!.
„Nechuť eskalovat konflikt znamená nechtít vyřešit problémy. A ty evidentně máme,“ je přesvědčený filozof a historik Petr Hlaváček z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Západ, respektive jeho elity, ruský prezident Vladimir Putin ve své řeči obvinil z toho, že Ukrajinu „proměnily ve svou kolonii a vojenský odrazový můstek namířený proti Rusku“.
Hnutí SPD je podle politologa Lukáše Jelínka ohroženo ze dvou směrů. „Na jedné straně tady má sílící hnutí ANO. Zároveň tady máme nové, řekněme radikální, strany,“ říká.
„Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin.
„Tohle není Putinova válka proti Ukrajině. To je válka Ruska a ruského imperialismu a kolonialismu,“ tvrdí filozof a historik Petr Hlaváček z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Pro Čechy je nejatraktivnější značka „střed“. Nejvíce se jim líbí možnost vytvářet komunikační kanál mezi Západem a Východem. Ukazují to data projektu Rozděleni Evropou.
„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než u Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ řekl Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy.
Zatímco v loňském projevu šéf Kremlu naznačil, že o výsledku války ještě není rozhodnuto, a působil podrážděně, letos z něj vyzařovala jistota, že Rusko překonalo kritický bod.
23:33
Peking||Ondřej Čížek|Ekonomika|Svět ve 20 minutách
Vlivem velmocenských sporů význam Světové obchodní organizace slábne a Čína usiluje o vytvoření alternativní obchodní architektury: izolované od vlivu Spojených států a orientované na rozvojový svět.
„Na ruské straně je patrný posun techniky, který ovšem může znamenat pouze to, že budou upevňovat své pozice v okupované části Ukrajiny,“ říká Zdeněk Petráš, plukovník z Univerzity obrany v Brně.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem během svých monologů slavnostně prohlásil, že ruská ekonomika nyní roste nejrychleji v Evropě.
Vyloženě hitlerovské signály slyšíme dnes z Ruska. Je to přece prezident Putin, který otevřeně říká: „Neznám lepší způsob ochrany vlastních hranic, než je jejich rozšíření!“
„Existuje dynamika zemí Jihu, které chtějí stvrdit svou identitu a zároveň profitovat z výhodných ekonomických vztahů,“ všímá si politolog Bertrand Badie.
„Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí,“ řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. „Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta,“ dodal prezident.
„Tato dohoda je tedy opravdu žádoucí pro to, aby Ukrajinci netrpěli rozbitím infrastruktury. Mělo se to ale stát už dávno, a ne dohodu projednávat teprve nyní,“ namítá politický geograf Baar.
„O město se vedou intenzivní boje od roku 2014. Za tu dobu se tam Ukrajině podařilo vytvořit velmi dobré obranné pozice, proto tam ruská armáda v posledních týdnech utrpěla obrovské ztráty,“ doplňuje.
Boj země za svrchovanost v nynější „speciální vojenské operaci“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, má podle prezidenta „bez jakéhokoliv přehánění národně osvobozovací charakter“.
„Promeškáme-li příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ uvedl.
Recep Tayyip Erdogan stojí v čele Turecka již přes dvacet let a do dalšího století republiky chce vkročit s novými ambicemi. Jak se postaví vůči odkazu otce zakladatele Atatürka je ale otázkou.