Trumpův mírový plán pro Ukrajinu je nejasný. ‚Připravujeme se na nejhorší scénář,‘ zní z Kyjeva
Ukrajinské ozbrojené síly se kvůli pověstné nepředvídatelnosti Donalda Trumpa připravují na nejhorší. Nastupující americký prezident zatím představil nejasný mírový plán, který znepokojuje vojenské experty i vládní insidery. Situaci analyzuje server katarské stanice Al-Džazíra.
Trumpův přislib o tom, že rusko-ukrajinskou válku ukončí „do 24 hodin“, téměř zlidověl. Přestože exprezident svůj plán téměř neupřesnil, pohrozil Kyjevu, že pokud nezahájí mírové rozhovory s Moskvou, zastaví vojenskou pomoc.
25:09
Od Trumpa očekávají Ukrajinci zlom. Ale neshodují se, zda bude k lepšímu, popisuje zpravodaj Dorazín
Číst článek
„Připravujeme se na nejhorší scénář, tedy na zastavení veškerých dodávek zbraní,“ říká bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Ihor Romanenko.
Trumpův mírový plán zůstává nejasný, podle pozorovatelů ale pravděpodobně zahrnuje odstoupení některých nebo všech Ruskem okupovaných oblastí výměnou za mírovou dohodu nebo zmrazení pozic na frontových liniích.
Ruskem kontrolovaná území přitom v současnosti tvoří téměř 19 procent ukrajinského území.
Změny dle toho, jak se vyspí
Trump, který sám sebe označuje za zkušeného vyjednavače a obchodníka, také prohlásil, že pokud Moskva bude bojkotovat mírové rozhovory, zvýší na ni tlak tím, že Kyjevu dodá moderní zbraně. „Těžko od Trumpa očekávat něco konkrétního,“ podotýká Romanenko.
Trump a jeho postoje k obraně: NATO má za debatní klub, Evropa se podle něj má spolehnout víc na sebe
Číst článek
Jeho slova potvrzuje i poradce Volodymyra Zelenského, který s Al-Džazírou mluvil pod podmínkou anonymity. „Na rozdíl od jiných prezidentů může Trump svá rozhodnutí měnit podle toho, jakou nohou ráno vstane z postele,“ podotýká poradce.
A dodává, že Kyjev oslovil Trumpův tým s plánem, který Zelenskyj předložil během zářijové návštěvy v New Yorku a jenž se setkal s pozitivním ohlasem. Návrh počítá s nahrazením části amerických vojáků rozmístěných v Evropě ukrajinskými jednotkami a se „sdílením“ přírodních zdrojů Kyjeva se západními partnery.
Konec války co nejdříve
Ukrajinská veřejnost se mezitím stále více přiklání k možnosti mírové dohody s Ruskem. Podle průzkumu společnosti Gallup z minulého týdne by si více než polovina Ukrajinců přála, aby válka skončila „co nejdříve“, a to i za cenu územních ústupků.
30:36
Spravedlivý mír, nebo ‚russkij mir‘. Jak skončí válka na Ukrajině?
Číst článek
Necelých 40 procent pak řeklo, že by chtělo, aby Kyjev „bojoval až do vítězství“. Jde o dramatický pokles ve srovnání s rokem 2022, kdy se pro tuto variantu vyslovovalo přes 70 procent oslovených Ukrajinců.
Další ze Zelenského poradců, Mychajlo Podoljak, říká, že klíčovým slovem při jednání s Trumpem je zisk. Budoucí prezident by podle něj možná nezrušil povolení odcházejícího prezidenta Joea Bidena používat vysoce přesné americké rakety dlouhého doletu k útokům uvnitř Ruska, pokud by z toho měl nějaký prospěch.
„Může jít o zisk - reputační, politický nebo ekonomický,“ nastínil Podoljak ukrajinské tiskové agentuře Interfax. „Může to být i zisk v podobě ponížení Putina, zkrátka cokoliv mu bude zrovna vyhovovat,“ myslí si poradce ukrajinského prezidenta.
Faktor Putin
Ukrajinská vláda se ale přes všechny teoretické varianty obává toho, co skutečně bude Trump dělat, až v lednu znovu usedne do Bílého domu, říká kyjevský analytik Alexej Kushch.
Klíčové podle něj bude Trumpovo jmenování nového amerického velvyslance v Kyjevě a zvláštního vyslance pro rusko-ukrajinskou válku. Jako případný kandidát bývá skloňováno jméno Richarda Grenella, který působil jako Trumpův šéf zpravodajských služeb a je proti členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
‚Sebevražedná mise.‘ Jak se Ukrajinci obojživelnými operacemi snaží prolomit ruské pozice na Dněpru
Číst článek
Další klíčovou postavou bude republikánský senátor Marco Rubio, který má být Trumpovým ministrem zahraničí. Podle Al-Džazíry dosud upřednostňoval jednání s Moskvou před navyšováním vojenské pomoci Ukrajině.
Senátor byl jedním z 15 republikánských zákonodárců, kteří v dubnu hlasovali proti poskytnutí 61 miliard dolarů vojenské pomoci Ukrajině.
Několikaměsíční oddalování návrhu zákona přitom do značné míry přispělo k současným vojenským úspěchům Ruska na východě Ukrajiny.
Podle výzkumníka Brémské univerzity Nikolaje Mitrochina existují náznaky, že Zelenskyj rezignoval na svůj nezlomný postoj ke svrchovanosti Ukrajiny nad všemi okupovanými územími, včetně Krymského poloostrova. Před Trumpovým zvolením Kyjev trval na tom, že okupované regiony nikdy neuzná jako součást Ruska.
Mitrochin ale upozorňuje také na takzvaný „faktor Putin“. Chování šéfa Kremlu by mohlo jít proti Trumpovým očekáváním a jeho administrativě způsobit komplikace ještě předtím, než by se zvolený americký prezident pustil do případných sporů s Kyjevem a západními spojenci, uzavírá katarská Al-Džazíra.
