‚Charlie Hebdo byla jeho rodina‘. Pozůstalí si od tragédie připomínají 10 let, strach ve Francii trvá
Francie vzdala hold obětem atentátu na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Jak na zavražděného kreslíře Georgese Wolinského vzpomíná jeho dcera Frederica? Proč někteří čtenáři časopis v metru a v autobuse raději překládají? A jak se mladí Francouzi dívají na karikatury proroka Mohammeda?
Štrasburk, Remeš, Lyon i Paříž. Francie uctila památku obětí útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, kde teroristé hlásící se k Al-Káidě zabili před deseti lety celkem 12 lidí. Hold obětem vzdal prezident Emmanuel Macron, členové vlády i rodiny zavražděných novinářů.
Reportáž Martina Baluchy ze vzpomínkové akce na oběti teroristického útoku v redakci Charlie Hebdo
„Je to dojemné. Sešli se tu přeživší. Není to ale jen smutné. Je dobře, že si i deset let poté můžeme tak důstojně připomenout všechny ty, kteří 7. ledna zemřeli. Je to i rodinné setkání,“ popisuje Frederica Wolinski, dcera zavražděného kreslíře Gergese Wolinského. K bývalému sídlu Charlie Hebdo přišla vůbec poprvé, a to i se svými sestrami Elsou a Natašou.
„Mám krásné vzpomínky na redakční porady Charlie Hebdo, kam nás tatínek brával i se sestrou Natašou, když jsme byly malé. On pracoval neustále. Charlie Hebdo, to byla jeho rodina. Měl tam opravdové kamarády. I když už byl starý, bylo mu 80 let a byl unavený, tak chtěl jít na středeční redakční poradu,“ vzpomíná Frederica.
A právě ve středu 7. ledna 2015 do redakce satirického časopisu vtrhli dva teroristé. Zabili pět kreslířů, mezi nimi i otce Frederiky. „Lidé na to všechno neustále myslí. Dostala jsem asi 20 zpráv od lidí, kteří mi chtěli dodat odvahu. Jsem si jistá, že by se tátovi dnešek líbil.“
Stále větší obavy
Pietu u bývalého sídla Charlie Hebdo z povzdáli sledovaly desítky lidí, mezi nimi i důchodce Yannick, který satirický časopis čte od samotného vzniku a pravidelně ho odebírá minimálně posledních 20 let.
Korupce a ilegální financování kampaně. Začal soud s bývalým francouzským prezidentem Sarkozym
Číst článek
„Po tom útoku jsem byl úplně zhroucený. Já jsem s těmi zavražděnými novináři v podstatě žil. Ten den jsem prostě přišel o své bratry,“ vypráví Yannick, co pro něj časopis znamenal. „Nedokázal jsem pochopit, jak je možné, že někdo s kalašnikovy dokáže zastřelit lidi, kteří jen kreslí.“
Yannick je velký zastánce oddělení církve od státu. Tento princip by podle něj měl být součástí francouzské devízy stejně jako hesla volnost, rovnost a bratrství.
„Se stále většími obavami si noviny čtu v metru nebo v autobuse. Záleží hodně na titulní stránce. Není to úplně strach, ale jsem ostražitější. Taky se mi stává, že noviny různě překládám, abych jednotlivé části zakryl. Někteří lidé tenhle způsob vyjádření prostě nechápou,“ přiznává Yannick, že si při čtení Charlie Hebdo na veřejnosti dává větší pozor.
V pietní den vyšlo několik průzkumů, které vzbudily bouřlivé reakce. Nadace Jeana-Jarese zveřejnila šetření, ze kterého vyplývá, že 78 procent oslovených muslimů by bylo proti zveřejnění karikatury proroka Mohameda. Skoro 40 procent mladých respondentů ve věku 18–24 let pak tento obrázek pokládá za rasistický.
Audioreportáž si můžete poslechnout na začátku článku.
