„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství, které Stříž řídí od července 2021, funkční období měl až do léta 2028.

Stříž na úterní tiskové konferenci doplnil, že o svém rozhodnutí rezignovat, informoval ministra Pavla Blažka (ODS) v předstihu. „Chtěl jsem skloubit své osobní zájmy a priority s tím, že jsem chtěl nechat panu ministrovi prostor, aby našel vhodného nástupce do této funkce,“ vysvětlil a dodal, že ačkoliv jméno svého nástupce s ministrem probíral, je na Blažkovi, aby nového nejvyššího státního zástupce navrhl a představil.

Odmítl, že by jeho rezignace byla důsledkem jakékoliv politické dohody. „Dohoda panovala na jediném, a to je načasování rezignace,“ řekl a připomněl, že ho vláda mohla na začátku jeho působení odvolat kdykoliv, ale neudělala to.

„Zvažoval jsem rezignaci v případě, že bych zásadně nesouhlasil s kroky ministra spravedlnosti, někdo mi zasahoval do výkonu mé působnosti nebo bych se musel ideově vyhranit vůči ministrovi či politické reprezentaci. K tomu v té době nedošlo. Od platnosti nového zákona mě ale vláda nemůže odvolat z jiných než kvalifikovaných důvodů. Tak jsem se rozhodl postavit se k tomu problému tak, jak ho vnímám. A funkci jsem opustil dobrovolně,“ odpověděl neurčitě na dotaz, zda za jeho odchodem nestojí politický tlak.

Stříž nakonec prozradil, že po skončení ve funkci nejvyššího státního zástupce by se chtěl věnovat advokacii.

Nejasný nástupce

Ministr Pavel Blažek na síti X Střížovu rezignaci potvrdil a poděkoval mu za jeho práci. „Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy státních zastupitelství vykonal,“ napsal.

Média spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, jejíž funkční období v čele pražského Vrchního státního zastupitelství (VSZ) končí na sklonku letošního roku. Do čela vrchních státních žalobců ji jmenoval v létě 2012 Pavel Blažek jako tehdejší ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (ODS).

Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. To a jeho členství v KSČ se stalo předmětem kritiky před jeho jmenováním do pozice šéfa státních zástupců.

„Je zapotřebí zkoumat odbornou, tedy profesní zdatnost, ale i morální kvality. Musím říci, že v případě pana náměstka Stříže nemám pochybnosti ani o jedné z těchto složek,“ zastal se v létě 2021 Stříže jeho předchůdce a dlouholetý nadřízený Pavel Zeman.

V minulosti na sebe Stříž upozornil také v souvislosti s kauzou stíhání někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, když protestoval proti jeho zastavení. Jako náměstek olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana podal v roce 2007 demisi poté, co Ištvana tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) na návrh tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké kvůli kauze Čunek odvolal. Ištvan se kvůli odvolání obrátil na soud, se žalobou uspěl a do funkce olomouckého vrchního žalobce se v lednu 2011 vrátil.

Stříž působil od roku 1996 na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.

Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Šéf žalobců se může své funkce vzdát písemným oznámením ministrovi.