Vrabel tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček, a varoval před odvetným ruským útokem. „To, co jsem kritizoval, je nákup letadel F-35,“ řekl.
Pardubický advokát Pavel Jelínek strávil ve vazbě rok. Obžaloba ho viní z toho, že si objednal vraždu bývalého přítele jeho dcery. Propustili ho v únoru s podmínkou, že neopustí Českou republiku.
Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v zvýšit o méně než jedno procento.
Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti. Ústavní soud (ÚS) ve středu nově vyložil občanský zákoník.
Majitelé solárních elektráren chtějí, aby ze zákona lex OZE III, který upravuje akumulaci energií, vypadly přílepky směřující ke krácení dříve slíbených dotací pro starší fotovoltaiky.
Koalice Stačilo! získala v Libereckém kraji 4,99 procenta hlasů. Zástupci koalice předložili krajskému soudu čestná prohlášení několika voličů, týkala se domnělých pochybení komisí při sčítání hlasů.
„Nemá moc velký respekt od koaličních politiků. Všechno si bude muset na politickém kolbišti dříve nebo později vybojovat sám,“ hodnotí Jelínek rok Petra Pavla.
Koalici chybělo ke vstupu do zastupitelstva devět hlasů. Neúspěšně se domáhala přepočítání hlasů či zneplatnění voleb, které ovládli Starostové pro Liberecký kraj.
„Čelíme nejvíce obstruované Sněmovně v Evropě,“ stěžuje si Pekarová Adamová (TOP 09) na opoziční obstrukce. „Shodu jsme našli u redefinice znásilnění,“ říká Válková (ANO).
„Neřekl bych, že nově vymezujeme. Je to již dávný nález Ústavního soudu, kdy zpravodajkou byla doktorka Wagnerová, který definoval to, co je neústavní přílepek,“ říká Uhlíř.
Kauza exposlance Dominika Feriho se přesune před Evropský soud pro lidská práva. Advokát Pavel Uhl tam podal stížnost za čtyři ženy, jejichž případy nepřipustil k projednání ani Ústavní soud.
Podstatou problému je, že platy ústavních činitelů se odvozují od průměrné mzdy, ale z různých politických důvodů politici opakovaně do toho systému zasahují, říká Libor Vávra.
„Opravdu se to dá těžko odhadnout, určitě se jedná o něco, co je na hraně přílepku. Ale zase víme, že Ústavní soud judikoval jen v několika málo případech,“ popsal Marek Benda (ODS) pro Radiožurnál.
„Je to chyba, tímhle způsobem jsme postupovat neměli. Ta situace se měla řešit v okamžiku, kdy přišlo to rozhodnutí Ústavního soudu, nemělo se s tím čekat až na poslední chvíli,“ řekl Vystrčil.
Soud ministerstvu nařídil, aby ženám za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu zaplatilo necelých 60 tisíc korun a úroky z prodlení. Ministerstvo teď posuzuje, zda je za škodu odpovědný konkrétní úředník.
V nynějším funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak v prosinci příštího roku.
Ústavní soud nenašel procesní cestu, aby zakročil proti kampani SPD před krajskými volbami. Případ se týká například kontroverzních plakátů s mužem černé pleti a textem o „chirurzích z dovozu“.
„Byl bych raději, kdyby všechny ženy rodily v porodnici, ale respektuji, že je to jejich rozhodnutí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus lékař Ondřej Šimetka.
Soud se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku.
Datový novinář Jan Cibulka z Českého rozhlasu od Zeměměřického úřadu požadoval digitální model reliéfu Česka. Úřad za to požadoval téměř tři miliony korun. Šlo o nepřiměřenou částku, míní soud.
Šimíčkovo funkční období skončilo 12. června. Křesťanovou jmenoval Pavel ústavní soudkyní loni v srpnu. Po jejím jmenování obsadí poprvé v historii Ústavního soudu obě místopředsednická křesla ženy.
Ústavní soud odmítl stížnost Filipa Vávry, končí tak kauza propagace neonacismu, kterou se česká justice zabývala od roku 2010. Odsouzených bylo původně osm.
Na začátku května vydal Ústavní soud přelomový rozsudek, ve kterém nařídil zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví. Vládní koalice se ale na řešení ještě neshodla.
Novela zákona, který podmiňuje změnu pohlaví kastrací, uvázla na mrtvém bodě. Nadějí pro trans osoby je květnové jednání Ústavního soudu, který rozhodne, zda kastrace nesmazat ze zákoníku.
„V justici je asi 60 procent žen, ale na Ústavním soudu máme jen čtyři,“ vysvětlila Radiožurnálu svou kritiku Marie Zámečníková z katedry Ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.