Ústavní soud se zastal dětské oběti zneužívání. Náhrada újmy pro oběti tak bude jednodušší
Ústavní soud se zastal dětské oběti zneužití v rodině a zjednodušil dívce cestu k náhradě újmy. V středečním nálezu zdůraznil, že trestní soudy by neměly poškozené zbytečně odkazovat na občanskoprávní řízení, pokud mohou o náhradě rozhodnout samy, třeba alespoň částečně.
Občanskoprávní řízení totiž znamená další dokazování, výslech, případně konfrontaci s pachatelem a oživení nepříjemných vzpomínek. Ještě víc to platí u zvláště zranitelných obětí, například právě dětí.
Bývalý skautský vedoucí, který zneužil desítky dětí, si odpyká i zbytek trestu, potvrdil soud v Brně
Číst článek
„Trestním soudům bylo svěřeno rozhodování o adhezních nárocích poškozených právě proto, aby poškozený mohl dosáhnout uspokojení svých nároků již v trestním řízení a nemusel podstupovat rovněž řízení občanskoprávní, což může být spojeno s opětovným prožíváním nepříjemných či traumatizujících zážitků,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Tomáše Langáška.
Soud se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku. Dívčin zmocněnec u Okresního soudu v Blansku zároveň uplatnil nárok na náhradu újmy 200 000 korun, avšak bez úspěchu.
Zprávy od lékařů
Okresní soud dívku odkázal na občanskoprávní řízení s vysvětlením, že nemá k dispozici žádné listinné důkazy v podobě zpráv odborných lékařů či psychologa, ze kterých by bylo zřejmé, do jaké míry čin narušil dívčin přirozený psychický a sexuální vývoj.
Dívčino odvolání zamítl Krajský soud v Brně. Poukázal třeba na výpověď matky, která uvedla, že dívka je „v pořádku“, doma o událostech nechce mluvit, ještě jim nerozumí a nechce se k nim vracet. Ústavní soud ale zdůraznil, že nejde jen o případnou újmu na zdraví, ale také prožité duševní útrapy.
„Zatímco v případě psychické újmy na zdraví, například ve formě posttraumatické stresové poruchy, by bylo trvání na předložení lékařských zpráv namístě, závěr o duševních útrapách lze učinit i na základě jiných okolností, tedy například výpovědi poškozené,“ řekl Langášek.
Trest byl ‚nepřiměřeně mírný.‘ Nejvyšší soud rozhodl, že ten brněnský v případě ‚Aničky‘ porušil zákon
Číst článek
I kdyby zásah do práv nyní dvanáctileté dívky nedosáhl intenzity duševních útrap, stále jí občanský zákoník přiznává právo na náhradu újmy na přirozených právech. Pohlavní zneužití dítěte otčímem z povahy věci způsobuje újmu na přirozených právech, kterou je třeba nahradit, zdůraznil Langášek. O nároku nyní znovu rozhodne soud v Blansku.
Důslednější naplňování práv
Advokát dívky Marcel Jurčaga středeční nález přivítal jako důkaz, že judikatura se vyvíjí směrem k důslednějšímu naplňování práv poškozených.
„Nějakou dobu ještě potrvá, než si obecné soudy tento přístup zažijí, nicméně tendence je zcela zřejmá,“ řekl Jurčaga. „Práva poškozených se prosazují pomalu, ale myslím, že je to na dobré cestě, povědomí o jejich právech v trestním řízení se stává silnějším a jejich práva jsou ochraňována ve větší míře, než tomu bylo v minulosti,“ uvedl Langášek.
Soud má na stole také případ muže, jenž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru a soud v Brně mu za to uložil podmínku, což vyvolalo kritiku. Nejvyšší soud na základě ministerské stížnosti konstatoval, že trest je nepřiměřeně mírný, a došlo tak k porušení zákona.
Neměl však pravomoc rozsudek zrušit. Ústavní soud se zabývá stížností dívky, která ji podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování. O stížnosti zatím není rozhodnuto, uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi.
