Dlouhá rodičovská, málo zkrácených úvazků. Česku se nedaří snížit rozdíly ve výplatách mužů a žen

  • Ženy v Česku vydělávají zhruba o 18 procent méně než muži. Ten rozdíl je tak velký, že nás řadí v žebříčku zemí EU v platových rozdílech na třetí nejhorší místo.
  • Ani v globálním pohledu nevycházíme ze srovnání podmínek mezi muži a ženami dobře. Nejnovější žebříček Světového ekonomického fóra Global gender gap, který téměř 20 let monitoruje rovnost mužů a žen s ohledem na trh práce ve 146 státech světa, zařadil Česko za loňský rok na nelichotivé 104. místo.
  • Což je ještě o tři příčky níže než před rokem. Před námi jsou například země jako Kambodža nebo Ázerbájdžán, z evropských zemích je za námi jen Turecko.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Dušek a Jaroslava Rezlerová, hosté Peníze a vliv Jany Klímové

Zdeněk Dušek a Jaroslava Rezlerová, hosté Peníze a vliv Jany Klímové | Foto: koláž Český rozhlas, Věra Luptáková

„Zaostáváme ve třech ze čtyř zkoumaných oblastí. Ty dvě, kde zaostáváme nejvíc, je zastoupení žen v politice a v manažerských pozicích, patří tam i platová nerovnost,“ uvedla v debatě pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitelka Manpower Group ČR Jaroslava Rezlerová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát o rozdílu v odměňování žen a mužů v Česku

Pokud jde o kritérium rovnosti mezd za obdobnou práci, Česko se umístilo ve zmíněném žebříčku až na 106. místě. „Spočítali jsme, že pokud by šlo slaďování rovnosti mezi muži a ženami u nás tímhle tempem, tak se srovnají za 134 let,“ podotkla Rezlerová.

Na nerovnost ve mzdách mužů a žen upozorňuje v Česku také projekt Equal Pay Day. Podle jeho propočtu musí ženy v tuzemsku pracovat o 2,5 měsíce déle, aby dosáhly stejné roční odměny jako muži. 

Ke zlepšení situace by mohla přispět evropská směrnice, která se má promítnout do legislativy všech členských zemích EU nejpozději v polovině příštího roku. Nová pravidla mají přinést například povinnost stáhnout rozdíl v odměňování žen a mužů na stejných pozicích na méně než pět procent. Pokud bude procento vyšší, budou muset firmy přijmout opatření k nápravě. Velcí zaměstnavatelé také budou muset jako první od roku 2027 zveřejňovat zprávu, jak rovnost v odměňování dodržují. 

Muži vedou

Ze studie poradenské firmy EY a Hays vyplynulo, že většina firem je přesvědčená, že s dodržením pětiprocentního rozdílu v odměňování na stejné pozici nebude mít problém. Zároveň se ale ukázalo, že dvě třetiny českých firem rozdíly ve mzdách mezi muži a ženami vůbec neměří. I proto je podle spoluautora studie a partnera EY Zdeňka Duška dobře, že směrnice EU motivuje firmy, aby se v relativně krátké době posunuly. „Tedy aby opravdu měly rozdíly v rámci srovnatelných kategorií v nějaké rozumné hranici,“ upozornil v debatě pořadu.

Česko je v rovnosti žen a mužů mezi nejhoršími v Evropě. Rozdíly jsou v platech i péči o děti

Číst článek

Jiná věc je ale podle Duška právě problém, že v Česku mají firmy často v seniornějších a manažerských pozicích spíš muže, zatímco ženy jsou spíše na juniornějších nebo jinak méně placených místech. Proto pak vzniká velký rozdíl v průměrné odměně žen a mužů. Větší zastoupení žen v hůře placených pozicích tvoří podle něj asi třetinu celkového rozdílu. „To se za rok nebo za dva roky nezmění, to nebuďme naivní. Ale je správné, že alespoň chceme odměňovat za stejnou práci stejně. Pokud tohle firmy budou řešit, tak je to určitě krok dopředu,“ dodal Dušek.

Zaměstnavatelé by měli mít podle směrnice například zpracovanou strukturu mezd na jednotlivých pozicích a ta by pak měla být dostupná pro zaměstnance. „Nepůjde ale o jmenný rejstřík. Samozřejmě nikdo nebude zveřejňovat konkrétní osoby s konkrétní mzdou, ale půjde o informaci, že na takovéhle pozici máme rozpětí v odměňování tolik a tolik peněz,“ vysvětlila Rezlerová. I to povede podle ní k větší transparentnosti v odměňování.

Podmínky pro matky

Detaily, jaké konkrétní povinnosti firmy budou mít, nicméně zatím nejsou jasné. Návrh legislativy má předložit ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), to se ale zatím nestalo. 

„Konkrétní podobu transpozice příslušné evropské směrnice představíme, jakmile to bude možné. Předpokládáme, že návrh by měl být do meziresortního připomínkového řízení předložen v průběhu tohoto roku. Veškeré materiály jsou ale teprve v procesu zpracovávání a projednávání,“ uvedl pro Český rozhlas mluvčí úřadu Jakub Augusta. 

3:31

‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší

Číst článek

Hlavní důvody, proč se v Česku nůžky v odměnách žen a mužů tak rozevírají, jsou podle Rezlerové i Duška především v nastavení podmínek pro ženy, které se starají o děti. „I když chtějí do práce, tak nemají kam dítě takzvaně dát. Nedostatečný systém předškolních institucí je základní problém. Další věc je, že až doteď žena na mateřské a rodičovské dovolené nemohla pro svého zaměstnavatele vůbec pracovat na stejné pozici. Protože v zákoníku práce byl úplně nesmyslný zákaz, který se teprve teď v nedávné novele odstranil,“ uvedla Rezlerová. Ženy pak ztrácely kontakt se svou původní prací a míjel je v době jejich rodičovské dovolené i růst platů ostatních.

Délka mateřské a rodičovské je v Česku podle obou expertů navíc velkorysá. „Pojďme to říct na rovinu. Mateřská, rodičovská dovolená v České republice je prostě extrémně dlouhá. Tři roky je moc. Jestli část populace chce zůstávat doma, pečovat o rodinu a není pro ni důležitá kariéra, tak jim to umožněme. Ale pojďme taky umožnit ženám, které chtějí pracovat, aby měly nějakou podporu a větší možnosti flexibility, než nyní nabízíme,“ uvedla Rezlerová. 

Ze strany zaměstnavatelů chybí podle Duška hlavně větší nabídka zkrácených úvazků, které by ženy mohly využít.

Podle Rezlerové máme dokonce jeden z nejmenších podílů zkrácených úvazků v Evropě, což bylo způsobeno tím, že donedávna nebyly nijak státem podporovány. Nově mají zaměstnavatelé u kratších úvazků úsporu na daňovém zatížení ve výši pět procent. „Je to dobrý krok, který udělalo ministerstvo práce, ale je to jen začátek. Ukazuje se, že počet zkrácených úvazků se za těch pár měsíců, kdy změna platí, nijak zvláštně nezvýšil,“ upozornila.

Co kromě výše mzdy firmy lidem nabízí? A jak se mění pohled na práci a benefity u mladé generace? Celou debatu si poslechněte v audiu vloženém v textu vlevo nahoře!

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme