‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší
Zlepšit podmínky pro práci vědkyň a vědců. To je jednou z hlavních výzev pro ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška z TOP 09, který v květnu na pozici vystřídal svou stranickou kolegyni Helenu Langšádlovou. Ministr Ženíšek teď dokončuje nový zákon. „Já v tom zákoně upřímně nevidím vůbec nic, co by směřovalo k řešení této otázky,“ kritizuje zákon pro Radiožurnál socioložka Marcela Linková.
„Tento grant bych měla podat někdy během šestinedělí nebo někdy po,“ vypráví vědecká pracovnice Barbora Pafčo, která se na podzim stane potřetí matkou. Ve stejné době ale plánuje podat grant, díky kterému by mohla zjistit víc o tom, jak se v lidské populaci přenáší specifický druh parazitů.
Podmínky pro ženy vědkyně by mohl zlepšit zákon, který dokončuje ministr pro vědu a výzkum. Jak si v zastoupení žen ve vědě stojíme mezi zeměmi Evropské unie? Jaké jsou pro vědkyně ty největší překážky? A jak by se daly odstranit?
Výzkum by mohl víc prozkoumat lidskou migraci, pomoct by ale mohl i v boji s autoimunitními nemocemi. Skloubit bádání a mateřství je ale podle Barbory pro vědkyně výzvou.
„Tady pořád nejsou zařízení, které by mohly pečovat o malé děti, většinou se ty děti přijímají do zařízení ve třech letech, což je pro vědce a vědkyně opravdu pozdě,“ dodává Barbora Pafčo.
I proto je žen v české vědě asi čtvrtina oproti mužskému zastoupení, jak vysvětluje Marcela Linková ze Sociologického ústavu Akademie věd. Podle ní stabilně roste podíl žen na vysokých školách i v doktorských programech.
„Ale my tento potenciál nejsme schopni překlopit do té výzkumné kariéry. Tam to padá na zhruba těch pětadvacet procent. A v některých vědách je ten propad o polovinu vlastně nižší. To jsou třeba přírodní vědy,“ popisuje Linková.
Policie má ve vedení jen desetinu žen, kritizuje zpráva pro Radu Evropy. ‚Jsou dobré územářky,‘ reaguje Brno
Číst článek
Předsudečné chování
Některé překážky jsou podle ní například v tom, jaký důraz se ve vědě klade na zahraniční cesty. „Což je v pořádku, ale my nevytváříme podmínky pro to, aby mobilní mohli být všichni stejně, s ohledem například na rodičovské povinnosti. Český systém vykazuje také vekou míru předsudečnosti. Že skutečně ženy vědkyně se dále setkávají s předsudky vůči svým vedoucím schopnostem,“ komentuje.
„S nějakými stereotypy se setkávám. Jako příklad můžu uvést, že jsem byla na obhajobě své PhD studentky. Když jsme předstupovaly před komisi, tak bylo podotknuto, že není k rozeznání, kdo je studentka a kdo vedoucí, což asi mělo být možná myšleno jako lichotka, ale samozřejmě vás to trochu diskredituje jako vedoucí před tou odbornou komisí.,“ zkušenosti s předsudečným chováním sdílí i Pafčo.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek z TOP 09 teď dokončuje zákon, který by měl fungování ve vědě zlepšit.
Prezident Pavel jmenoval poslance Ženíška ministrem pro vědu, výzkum a inovace, nahradí Langšádlovou
Číst článek
„Pomůže i třeba takovým vědcům lépe jim skloubit rodinný život. Zákon specifikuje, jak by to mohlo fungovat,“ popsal ministr Ženíšek. Návrh počítá s podporou pro vědce a vědkyně na rodičovské dovolené. Třeba pomocí speciálních grantů nebo prodloužením času na splnění grantových podmínek.
Kritika zákona
Legislativu přebírá po bývalé ministryni Heleně Langšádlové z TOP 09. Podle Ženíška je ale návrh v podobě, kdy není politicky průchodný.
„To je můj odhad v uvozovkách zkušeného politika. Mám teď jedinečnou možnost v rámci toho připomínkového řízení možná třeba vyslyšet některé ty v uvozovkách připomínky a zkusit to narovnat takovým způsobem, aby byl průchozí, ale zároveň, aby neztratil tu původní hodnotu a záměr,“ hodnotí Ženíšek.
„Já v tom zákoně upřímně nevidím vůbec nic, co by směřovalo k řešení této otázky,“ kritizuje zákon socioložka Marcela Linková. Podle Linkové by se česká vláda měla inspirovat ze zahraničí, například ve Francii nebo Španělsku, kde vznikly jasné plány genderové rovnosti nejen ve vědě a výzkumu.
