Podíl žen v české vědě představuje oproti mužům asi čtvrtinu. Ministr pro vědu a výzkum přpravuje zákon, který by podmínky pro ženy mohl zlepšit, kritizují ho ale některé vědkyně.
Do protestů se zapojila také Ilana Roodekerková, která byla amsterodamskou zastupitelkou. „Jsou věci, kterých když si všimnete, už nepřestanete vnímat,“ říká politička.
Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková.
Nerovnosti podle autorů průzkumu souvisí s mateřstvím, kariérní pauzou a rozdílným postavením matek po návratu z rodičovské. V Česku totiž s dítětem zůstávají doma stále většinou ženy.
Ženy a dívky na celém světě podle průzkumů zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče. Oproti mužům tím stráví o tři hodiny denně více. A není to jenom praní, vaření či nákup.
Prezident FIFA Gianni Infantino přislíbil, že fotbalistky budou hrát o stejné odměny jako mají muži na dalším světovém šampionátu v roce 2027. Australanky chtějí oficiální potvrzení.
Lepší rovnováhu mezi prací a životem by chtělo 80 procent českých žen. Uvedli to personalisté, podle kterých covidová pandemie zpomalila rovnocennost žen a mužů.
Podle indexu rovnosti žen a mužů za loňský rok se Česko umístilo na 23. místě z 27 zemí EU. Pokrok byl u nás přitom během posledních 10 let nejpomalejší ze všech členských zemí.
„Vyučující nemají dostatečnou podporu. Neexistují platformy, kde by se mohli setkávat a diskutovat," říká genderová odbornice o roli vzdělávání pro téma genderové rovnosti.
Čeští poslanci a poslankyně dostali od serveru Refresher.cz otázku, jestli se považují za feministy/ky. Z celkového počtu dvou set jich odpovědělo devětačtyřicet. A výsledky nejsou příliš povzbudivé.
Milada Petříková-Pavlíková byla také jedna z prvních žen-absolventek Českého vysokého učení technického a je spoluautorkou trojdomí z let 1921-1924 vytvořeného právě pro potřeby ČVUT.
Data Světové zdravotnické organizace uvádějí, že 38 procent žen je v Turecku vystaveno násilí ze strany svých partnerů. V Evropě to je v průměru 25 procent.
V moskevském podzemí jezdí vlaky už od roku 1935, ale až dosud je řídili výhradně muži. Tato profese totiž figurovala na vládním seznamu povolání považovaných za škodlivé pro zdraví žen.
„Toto je skvělý způsob, jak ukázat, jakou moc ženy mají, jak si můžeme dodat vzájemně síly a pomoci jedna druhé,“ řekla jedna z protestujících stanici BBC.
„Ženy se všemi právy jsou podmínkou moderní společnosti. Celosvětově jsme v této věci teprve na půli cesty,“ reagoval na twitteru litervský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
Spousta firem v Česku cílí ve svých inzerátech na ženy. Společnosti v současnosti hledají například malířky pokojů, kovářky, skladnice nebo třeba řidičky kamionů a vysokozdvižných vozíků.
V Česku se stále nedaří zajistit rovné podmínky pro ženy a muže. Přetrvává malé zastoupení žen v politice, v průměru pětinový rozdíl v odměňování či nízká zaměstnanost matek malých dětí.