Jak velký problém je výskyt slintavky a kulhavky v takové míře u našeho východního souseda?
Problém je to spíš potenciální, protože my jsme zatím prostí slintavky a kulhavky. V příspěvku mylně zaznělo, že slintavka není přenosná na člověka. Ona je přenosná na člověka, byť to není úplně běžné. Člověk má puchýřky na jazyku, trošku hůře se mu jí a mluví. Já třeba znám kolegyni, která někdy začátkem 50. let jako dítě tuto nemoc prodělala.

U skotu se projevuje tak, že kopyta jsou opuchlá, hnisají apod. Vzhledem k tomu, že člověk není čert a nemá kopyta, tak se to u něj neprojevuje na končetinách, ale v ústech. Je to obrovské potenciální riziko, protože je to asi nejvíc nakažlivá choroba v zemědělství a je prokázán i přenos na několik desítek kilometrů vzduchem. To je neskutečně agresivní forma choroby, kterou je nutno zarazit v zárodcích.

Jaká jsou tedy preventivní opatření, která se nabízejí?
My už jsme v tuto chvíli zavedli namátkové kontroly na hranicích. Dokonce už nějaké cisterny se syrovátkou byly zadrženy a vráceny zpátky na Slovensko. Jediná možnost je utrácet zvířata a izolovat ohniska, respektive izolovat nějakým způsobem stát.

U nás by to byl obrovský problém, protože naše zemědělství a potravinářství stojí na tom, že živá zvířata vyvážíme. My tady toho porážíme opravdu málo a jsme čistí vývozci zvířat.

Ono to zní trošku neeticky, ale živé zvíře je potravinářská surovina, což je také velký problém, protože máme záporné saldo agrárního zahraničního obchodu. Potom se hotové výrobky nebo zpracované maso dováží zejména z Rakouska a Německa zpátky k nám. Pokud bychom nemohli vyvážet svoje živá zvířata do Rakouska a Německa, tak by to byl poměrně fatální problém pro naše chovatele.

Jaká jsou další opatření, která mohou přijmout třeba chovatelé? Na kolik přijde snaha ubránit se té nemoci?
Oni musí přijmout opatření a vždycky to jsou zvýšené náklady. Když se nemoc vyskytne, tak je potřeba zvířata opravdu utratit. Jak bylo v předchozím příspěvku řečeno, nejenom to zvíře má cenu jatečné hmotnosti, ale jsou to kolikrát třeba i špičkoví býci za opravdu horentní sumy.

Dále tam musí dojít k obrovské sanitaci, což představuje opravdu obrovské riziko pro zemědělce. Tady bych souhlasil, i když si do zemědělců občas šťouchám. Zemědělci navíc často nebývají pojištění, byť stát pomocí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu dotuje část pojištění, zemědělci do toho moc nejdou.

U nás se navíc slintavka a kulhavka nevyskytla několik desetiletí, pokud je mi známo, takže i z tohoto důvodu se zpravidla nepojišťují vůbec. Zemědělské pojištění je velký problém. Ono se často nevyplácí. Třeba v loňském roce jsme viděli, jak pomrzly ovocné sady, tam také bylo minimum zemědělců pojištěno.

Likvidace nakaženého skotu na Slovensku může vlastně znamenat zvýšenou poptávku po mase z českých chovů. Je to tak?
Je to určitě tak. Zatím si nemyslím, že by to nějakým způsobem trh rozkolísalo, protože i celkové ztráty byly odhadovány na 250 milionů korun. To zaznělo ve vašem příspěvku. To není zase nic tak hrozného. Toto ještě není nebezpečí, že by to mělo zahýbat extrémním způsobem tržní cenou. Poptávka tam samozřejmě bude, a pokud se to nezačne šířit dál, tak se situace uklidní a třeba za měsíc už bude po všem.

Jak dlouho musíme doufat? 
Já si myslím, že to je tak měsíc, ale nejsem veterinář, já jsem ekonom. Nemám znalosti, jaká je třeba inkubační doba. O tomto já toho vím pramálo, ale ta choroba je opravdu neskutečně nakažlivá a neskutečně nebezpečná.

Tomáš Pancíř, ntu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít