Zajíci, bobři, lišky. Brněnští vědci hlídají počty volně žijících zvířat ve městě i možné šíření nemocí
I ve městech volně žijí zvířata. Od kun po divočáky. Kolik jich je a co v sobě nesou za nemoci, většinou nikdo neví. Právě to se teď snaží změnit brněnští vědci. Nejen v parcích zvířata pozorují a odebírají vzorky jejich tkání a trusu. Pro brněnský magistrát pak vytvoří seznam živočichů a také návod pro případ přemnožení nějakého druhu nebo šíření nemocí.
„S termokamerou chodím do parků a lesoparků a naším cílem je vytvořit jakýsi přehled zvířat, která se ve městě vyskytují, a návod pro města, jak s nimi hospodařit v případě přemnožení nebo šíření nějaké nemoci na domácí mazlíčky či nedejbože člověka. Zvířata ale monitorujeme i za pomocí fotopastí třeba na stromech,“ vypráví vědec Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Jakub Drimaj.
Brněnští vědci zkoumají volně žijící zvířata ve městě. Hlídají jejich počty nebo šíření nemocí. Poslechněte si reportáž Michala Šafaříka
Fotopastí mají po celém Brně 61. Pomocí nich chtějí rovnoměrně zachytit výskyt zvířat po Brně.
„V centru města, v parcích, třeba v Lužánkách a na Špilberku můžete narazit i na zajíce, lišky, případně srnce, na okraji města se vykytují divoká prasata, srnci, lišky, jezevci,“ vyjmenovává.
Analýza trusu
Brněnští vědci také sbírají i vzorky tkání a trusu zvířat. „A proto spolupracujeme s městskou policií a s myslivci, kteří v případě, že naleznou nějaký uhynulý kus, tak nám zavolají a odebereme vzorky, které potom v laboratoři analyzujeme,“ doplňuje Drimaj.
2:47
‚Bakterie se začnou množit.‘ Odborníci zkoumají zdravotní závadnost jídla z dovážkových služeb
Číst článek
„Tady máme zrovna vzorek lišky. Máme od ní vzorek uzliny, jazyka a trusu,“ popisuje v laboratoři Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Radka Dziedzinská, zatímco vytahuje z chladicího boxu sáčky se vzorky.
„Vzorek si připravíme na PCR test, který nám pomůže zjistit, jaké patogeny se v něm nacházejí. Tkáň potřebujeme rozbít a získat z ní DNA.“
K malému kousku jazyka jsme si ve zkumavce přidali chemikálii na rozpuštění a také malé tvrdé kuličky. To celé jsme vložili do vibrujícího přístroje. DNA z rozmixovaného vzorku si vytáhneme pomocí sady zkumavek a chemikálií, kterou si můžeme koupit i na internetu. Tak bude vše připraveno na analýzu PCR.
Experti zatím otestovali vzorky asi 180 zvířat. Zaměřují se jen na ty nemoci, které se mohou přenést na člověka nebo na mazlíčky.
„Sledované patogeny jsme našli asi u 30 procent zvířat,“ přibližuje vědkyně.
2:21
Mendelova univerzita testuje senzory na ochranu zvířat při senoseči. Už jich zachránily desítky
Číst článek
Nejčastěji jsou v trusu, například škrkavka. „U lišek je to zatím 20 procent, u koček v 15 procentech. Škrkavky se samozřejmě můžou přenést i na domácí mazlíčky, ale za určitých podmínek i na člověka. Přes kontaminované ruce, kontaminovanou půdu, pískoviště atd.,“ dodává Dziedzinská.
Průzkum mezi Brňany
Výzkumníci se také ptali Brňanů, co by město mělo dělat, kdyby s nějakým druhem začaly být závažnější problémy.
„U psíka mývalovitého, u kuny a u bobrů lidé uváděli, že nejčastěji by bylo vhodné zvířata odchytit a následně je vypustit do vybraných lokalit,“ vysvětluje Jana Korečková ze společnosti SocioFaktor.
V případě divokých prasat, srnců a lišek lidé nejčastěji souhlasí s odstřelem. Toulavé kočky by kastrovali.
„U holubů lidé souhlasí se zamezením reprodukce pomocí odebírání nakladených vajec. To jsou právě ty příklady městských holubníků, které je v Brně několik,“ dodává Korečková.
Do výzkumu se může zapojit i veřejnost. Na stránkách sociofactor.eu se dá do mapy Brna zanést bod, kde jsme viděli nějaké zvíře, a uvést, jakou jsme s ním měli zkušenost. Výsledky celé studie i s plánem pro město budou hotové na konci letošního roku.
