V Česku se ročně spotřebuje zpravidla něco přes sedm milionů tun ropy. Dopravuje se z Ruska ropovodem Družba a od 90. let i ropovodem IKL z bavorského Ingolstadtu, který navazuje na ropovod TAL. Do něj se pumpuje ropa přivezená do terstského přístavu tankery. Dodnes však k nám více ropy přitéká z Ruska – v roce 2023 to bylo 58 procent.

Česko se závislosti na ruské ropě však může zbavit, a to dokonce už od počátku příštího roku. Pracuje se totiž na zvýšení přepravní kapacity ropovodu TAL, kterou prosadila, provádí a platí česká státní firma MERO, která je výhradním českým dovozcem ropy.

V italsko-rakousko-německém ropovodu už jsou nová, rychlejší čerpadla a od konce roku by měl TAL umět z Terstu přivádět asi o deset procent více ropy. Česko jí tak bude moct odebírat 2x více než dosud, tedy až osm milionů tun ročně, což pokryje celou českou spotřebu.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček zároveň potvrdil, že když Češi nebudou kupovat ruskou ropu, ztíží to Moskvě financování války proti Ukrajině. 

„Jenom za posledních dva a půl roku, od února 2022, poslala Česká republika Rusku platby za energetické zdroje ve výši více než 6,4 miliardy eur. To je pro srovnání přibližně pětkrát více, než Česko poslalo na pomoc Ukrajině. Jedná se o obrovské sumy peněz, přestože Česká republika je jenom jedním z odběratelů této komodity,“ uvedl Havlíček.

Zároveň je pravda, že Rusko od počátku války na Ukrajině svůj export energií přesouvá například do Číny a Indie a i jinam, údajně i pomocí flotily nelegálních tankerů.

Havlíček upozorňuje i na problém neruských dodavatelů ropy. „Většina zemí, se kterými má Česká republika vyjednané kontrakty, nepředstavuje demokratické státy. A právě v této souvislosti je potřeba se ptát, na kolik je udržitelné v dlouhodobém horizontu to, aby bylo Česko dále závislé na fosilních zdrojích,“ řekl Havlíček.

Dominik Tesár Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít