Windfall tax má pokračovat. Chybí nám 35 miliard kvůli energetické krizi, řekl Stanjura
O daních a příjmech rozpočtu na příští rok se ve vládní koalici zřejmě ještě povede debata. Passé je zřejmě návrh na bankovní sektorovou daň, s nímž přišel STAN. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka ale nejde jen o windfall tax nebo sektorovou daň. „Není kupříkladu možné, aby tento stát podporoval zahraniční dovoz vína a neměl pak peníze na platy kuchařek ve školách či pracovníků v sociálních službách,“ upozornil.
Daň z neočekávaných zisků energetických firem a velkých bank bude zřejmě pokračovat i příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že nebude navrhovat vládě její dřívější ukončení.
25:57
Zdanit majetek bank? ‚Jako komunistická daň z obratu, nepochopení, jak banky fungují,‘ říká bankéř
Číst článek
Kabinet a parlament tuto daň, známou také jako windfall tax, zavedly pro období let 2023 až 2025. Důvodem byla energetická krize, která vypukla v roce 2022 po ruské agresi na Ukrajině, kdy vystřelily vzhůru ceny energií. Na tom pak vydělávaly energetické firmy. Na vysoké úrovni byly od roku 2022 i úrokové sazby ČNB kvůli rekordní inflaci, což zase zvyšovalo zisky bank. Stát tak touto mimořádnou daní chtěl pokrýt svoje mimořádné výdaje na zmírnění dopadů vysokých cen na domácnosti i firmy.
Jak energetická, tak i inflační krize ale letos již odezněly. Ministerstvo nicméně argumentuje tím, že podle jeho odhadů ke konci letošního roku budou celkové příjmy z mimořádné daně včetně loňských odvodů nadměrných tržeb z výroby elektřiny stále o 35 miliard korun nižší, než kolik budou činit celkové mimořádné výdaje státu.
„Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení windfall tax) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025,“ řekl novinářům Stanjura.
Konkrétní čísla, z jakých mimořádných příjmů a výdajů schodek 35 miliard korun vyplývá, zatím ministerstvo financí nezveřejnilo.
28:04
Spor o windfall tax. ‚Nemanipulujte, nelžete,‘ říká ekonom Hampl akcionáři ČEZ. Ten chce žalovat stát
Číst článek
Z dosud známých údajů je ale možné dopočítat, že za loňský rok stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů elektráren. Z toho ale letos stát vracel energetikům 2,9 miliardy korun jako přeplatek, navíc platnost odvodu z tržeb loni skončila. Výběr pokračuje letos tedy jen z windfall tax. Z ní stát do konce července vykázal další příjmy 18,2 miliardy korun. Za celý rok Stanjura očekává inkaso z windfall tax 33 až 34 miliard korun.
Celkové mimořádné příjmy by tak měly po sečtení za poslední dva roky dosahovat 89 miliard korun, zatímco mimořádné výdaje od roku 2022 zhruba 124 miliard korun.
K hlavním položkám výdajů státu na hašení krize patřil například státní úsporný tarif pro domácnosti, odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje pro domácnosti a firmy nebo dotace výdajů přenosových a distribučních sítí například na pokrytí energetických ztrát, čímž se snižoval nárůst regulovaných cen energií pro spotřebitele.
O odhadovaném deficitu mimořádných příjmů a výdajů státu kvůli energetické krizi ve výši 34 miliard korun mluvil v rozhovoru pro Český rozhlas už letos na jaře také předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Také podle něj je tak windfall tax oprávněná.
Zachování chce i koalice
Pokračování windfall tax si přeje i většina stran vládní koalice. Například STAN ale přišel letos s návrhem, aby se v případě bank zavedla nová sektorová daň. Ta měla přinést odhadem státu dalších 20 miliard korun, zatímco na windfall tax zaplatily banky loni jen stovky milionů korun. Na dotaz Českého rozhlasu, zda tato debata o sektorové dani v koalici skončila, ministr Stanjura uvedl, že vláda nebude již dělat žádné významné změny v daňovém systému. Osobně podle svých slov také ani žádnou debatu o sektorové bankovní dani nevedl.
‚Podnik se změnil, já taky‘. Šéf českého Orlen Unipetrolu končí, dříve se změnilo i polské vedení
Číst článek
Místopředseda a poslanec STAN Lukáš Vlček, který sektorovu daň podporoval, na stejnou věc reagoval tak, že celá debata se vede o konečné podobě státního rozpočtu na rok 2025, který má „nějakou příjmovou stránku“ a zároveň se musí i konsolidovat výdaje. STAN tedy podle něj podporuje pokračování windfall tax, rozsah debaty je ale „širší“ a potáhne se ještě několik měsíců. „Není kupříkladu možné, aby tento stát podporoval zahraniční dovoz vína a neměl pak peníze na platy kuchařek ve školách či pracovníků v sociálních službách,“ uvedl Vlček, který pravděpodobně na podzim nahradí ve vládě na postu ministra průmyslu a obchodu stranického kolegu Jozefa Síkelu po jeho odchodu do Evropské komise.
Z Vlčkovy odpovědi tak vyplývá, že některé změny daní zřejmě jsou dál na stole, minimálně zavedení spotřební daně na tzv. tiché víno, což ale dlouhodobě odmítají lidovci a část ODS.
Akcionáři ČEZu
Pokračování windfall tax se dlouhodobě ale silně nelíbí minoritním akcionářům ČEZ. Drtivou většinu z příjmů z této daně totiž státu zaplatil loni, a stejně tak to bude i letos, právě tento energetický kolos ovládaný majoritně státem. Loni to bylo zhruba 30 miliard korun, nedávno ČEZ upřesnil svoji predikci odvodu windfall tax za letošní rok na 27 až 34 miliard korun. Většinu zaplatil ČEZ také loni na výše zmíněných odvodech z nadměrných tržeb z výroby elektřiny.
Stát jako majoritní akcionář ČEZ podle soukromých investorů tak využívá přehnaným zdaněním firmu na jejich úkor, kdy poškozuje údajně cenu akcií a tím jejich investice. Nedávno část minoritářů také založila spolek a chce se proti zavedení mimořádné daně, loni navíc v kombinaci s mimořádnými odvody z tržeb elektráren bránit právní cestou. Předseda výboru spolku Pavel Grünfeld dříve řekl, že spolek zvažuje podání žaloby a také stížnost k Evropské komisi.
K aktuálnímu oznámení ministra Stanjury, že windfall tax má kvůli schodku příjmů a výdajů během energetické krize pokračovat, Grünfeld řekl, že to není překvapivé. Ministr je ale podle něj „lhář“, protože dříve říkal, že to bude již letos srovnané. Skutečným důvodem pro pokračování mimořádné daně tak podle něj je, že stát prostě potřebuje peníze do rozpočtu.
„Je to zcela diskriminující postup vůči minoritním akcionářům ČEZ. Argumentace, že stát má schodek v mimořádných příjmech a výdajích, je naprosto zcestná. Je to jejich problém, že jim to nevychází,“ reagoval šéf výboru spolku s tím, že to není důvod pro pokračování „diskriminační daně“, kterou většinově platí jediný subjekt, a to ČEZ. Podle něj úřad účelově vymýšlí mimořádné výdaje, aby obhájil pokračování windfall tax.
Grünfeld je přesvědčený, že žaloba na postup státu padne do konce roku.
Podle investora a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra by saldo bylo vyrovnané, kdyby do mimořádných příjmů stát započítal i loňskou mimořádně vysokou dividendu ČEZ. „Sám Stanjura opakovaně a veřejně tvrdil, že větší část dividendy ČEZ vyplacené v roce 2023 lze považovat za mimořádný příjem,“ uvedl na síti X. Co vše stát do svého propočtu ale zahrnul, jak na straně příjmů tak i výdajů, ale zatím není jasné.
Loni stát získal z dividendy ČEZ do rozpočtu rekordních 54 miliard korun. Právě na návrh ministerstva financí byla dividenda na valné hromadě společnosti mimořádně navýšená s odkazem na energetickou krizi. Pro stát navýšení znamenalo oproti původnímu návrhu představenstva ČEZ zvýšení příjmů zhruba o 10 miliard korun.
