Krajské volby v Česku nikdy samy o sobě nezpůsobily pád vlády. Způsobují v ní ale pnutí, uvádí politolog
V pátek 20. a sobotu 21. září se uskuteční krajské volby. „Od roku 2010 tady máme situaci, kdy značná část voličů mění svoje preference, přesouvají se od strany ke straně, v danou chvíli některé strany vypadávají z Parlamentu, dostávají se tam nové, vrací se staré. Máme tu pohyb a proměnlivost,“ popisuje politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.
Poměrný volební systém v Česku dává mnohem větší šanci uspět novým stranám, v porovnání například s Velkou Británií s většinovým systémem. „V danou chvíli vám stačí přelézt přes pětiprocentní volební klauzuli, což je mnohem jednodušší než uspět ve většinovém volebním systému,“ srovnává politolog Kopeček.
Lubomír Kopeček, politolog, profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI
Zároveň upozorňuje na výrazně slabší vztahy mezi stranami a voliči v českém prostředí. „Voliči často cítí nulovou či slabou loajalitu vůči straně, kterou právě v těchto volbách volili,“ říká Kopeček.
Některé strany tak mohou z Parlamentu vypadnout, aby se tam o několik let později zase vrátily, vysvětluje politolog na příkladu lidovců.
„Jejich vazby ve společnosti – počet členů, jakým způsobem mají vybudovanou organizační strukturu – fungovaly jako kotva, která jim pomohla. A pak je tam i vztah k dost specifické identitě, kterou tato strana představuje,“ popisuje.
Průvodce krajskými a senátními volbami 2024: Kde hlasovat, jak kroužkovat a lze využít volební průkaz?
Číst článek
V případě ANO sice pořád hraje klíčovou roli Andrej Babiš, který pro voliče představuje velký „tahák“, ale hnutí se v průběhu času také proměnilo, podotýká Kopeček. Strana už si podle něj buduje vazbu na voliče a ukotvuje se v regionech.
„V tuhle chvíli je pravděpodobnost přežití ANO jako významné strany i bez Andreje Babiše vyšší, než byla dejme tomu pět deset let zpátky,“ předpovídá.
Krajské volby
„Z hlediska minulosti krajské volby nikdy nezpůsobily v Česku pád vlády samy o sobě. Opakovaně to ale byl faktor, který nahlodával vládní jednotu,“ konstatuje Kopeček.
Krajské kandidátky od roku 2000: letos jsou kandidáti nejstarší, v průměru jim je skoro 50
Číst článek
V rámci volebního období spadají krajské volby přibližně do jeho poloviny, kdy je popularita vládních stran nízká. „Výsledkem pak je, že jsou často výsledky v krajských volbách horší, než byly předtím ve sněmovních.“
Na základě toho pak dochází i k pnutí ve vládních stranách, které se ptají, kdo situaci způsobil, popisuje politolog. Takovou reakci očekává nyní.
„Může se stát, že to skončí nejen debatou v rámci stran, respektive v koalici, ale třeba i tak, že se vymění nějaký ministr, možná nějaký předseda menší koaliční strany. Možná dokonce jedna menší koaliční strana, a tím myslím konkrétně Piráty, nemusí v té vládě zůstat. Ale podle mě je to krajní scénář, který nemusí nastat,“ hodnotí politolog.
Existuje ještě pravo-levé dělení? Má klasická levice šanci na návrat, jakmile začne hnutí ANO oslabovat? Dá se očekávat, že Miroslav Kalousek přijde s novou partají? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus nahoře v článku.
